Beetlejuice Beetlejuice

Jeden z režisérů, kteří ovlivnili moje dospívání, je bezpochyby Tim Burton. Jeho filmy jako Batman, Ospalá díra nebo Velká ryba mě zasáhly nejen svým vizuálním stylem a poetikou, ale také mě oslovily humorem a jedinečným způsobem vyprávění. Proto je pro mě tak těžké uvěřit, jak velkým zklamáním je pokračování Beetlejuice. Ačkoliv mě už nějakou dobu Burtonova novější tvorba příliš neoslovuje, stále jsem šel do kina s nadějí, že mě tentokrát opět pohltí jeho jedinečný, bizarní svět. Bohužel, nový Beetlejuice pro mě nefunguje a nedokázal jsem se s ním sžít. Scény na sebe nenavazují a působí nesourodě. Je zde příliš mnoho zápletek, které nedokáží vygradovat do uspokojivého závěru. Herci si každý hrají svou vlastní hru, bez jakékoliv chemie mezi sebou. Vysněný svět nedrží pohromadě, protože postrádá alespoň základní logiku, kterou si první díl uchoval. Film sice není úplným propadákem, ale k mému srdci má bohužel hodně daleko. (13.09.2024)

Jelikož jsem si dával první snímek den předtím po několikaleté pauze, neměl jsem sebemenší problém znovu vstoupit do krásně strašidelného městečka, v němž se to nemrtvými jen hemží. Skutečně, po celou dobu velmi přívětivé stopáže jsem měl dojem, jakoby všichni herci prostě čekali na place, dokud režisér Tim Burton opět nenalezne svou pověstnou jiskru. Všechno zde tedy funguje přesně tak, jako v prvním snímku. Tvůrci ale bohužel dělají i stejné chyby jako před třiceti lety. Scénář je tedy opět jen laciným pojivem s několika nedůležitými odbočkami, přičemž i příběh samotný by dozajista zasluhoval lepší péči. Občas jsem totiž byl už vážně unavený ze všudypřítomné nostalgie a vzpomínání na první počin. Co zde ale funguje dokonale, tak to jsou herecké výkony. Všichni si návrat svých postav jaksepatří užívají (Michael Keaton je pořád neskutečný bourák!), pročež se před Vámi rozestře oku lahodící nenáročná podívaná, u níž si dokonale odpočinete, a především pořádně od srdce zasmějete. Pokud jste tedy fanoušky předchozího snímku, či prostě jen chcete zavítat do kina na oddechovou podívanou u níž nemusíte moc přemýšlet, Beetlejuice Beetlejuice je přesně tím pravým. Skvělá práce! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) „The juice is loose!“ (10.09.2024)

Tim Burton natočil veľmi solídne pokračovanie dnes už kultového filmu, ktorý sa nemá za čo hanbiť. Pokračovanie v podstate trpí podobnými problémami ako prvé dielo (napr. pomerne málo scén pre Michael Keaton, miestami plochý a vypočítateľný príbeh – zachytenie vzťahu medzi matkou a jej dcérou), avšak nadväzuje na prvé dielo celkom pekne a s nezmenenou atmosférou. Jednoducho, nemáte taký pocit, že medzi dvomi filmami uplynulo viac ako 35 rokov (samozrejme až na výnimku niektorých moderných technológií). Nové postavy ako Monica Bellucci, či Jenna Ortega zapadnú do príbehu celkom rýchle, pôvodné postavy na čele s Winona Ryder, Michael Keaton a Catherine O'Hara, zase podávajú takmer taký istý výkon, ako pred 35 rokmi, čo je rozhodne super (a tak opäť oni nesú film na pleciach). Záver by rozhodne mohol byť trochu vypracovanejší (napr. nejaký väčší boj medzi Beetlejuice a Delores). Taktiež škoda za nevyužite potenciálov, ktoré jednotlivé scény a postavy ponúkajú. Fanúšikovia prvého diela si určite ocenia nostalgické prvky (napr. maketa mesta, pesnička na pohrebe (divná), návrat pôvodných postáv, atď. Osobné hodnotenie: 76% (***) (08.09.2024)

Tím Burton je zpátky ve svém a dělá to zatraceně dobře. Beetlejuice je moje oblíbená postava z jeho filmů a tady se opět vyřadili. Příběh je super a víc se o postavě dozvíme. Dokonce se i víc času tráví v zemi mrtvých a tam je to parádní. Keaton je fantastickej a ostatní nejsou o moc horší. Klobouk dolů, že ukecal většinu herců z prvního dílu. Stylizace je nádherná a muzika se perfektně hodí. Je to vtipný, příjemný film s nádechem hororu a já se královsky bavil. 85% (14.09.2024)

Za těch 36 let se ledacos měnilo...Nyní už samozřejmě dospělá  Lydia teď o své schopnosti vidět duchy dělá televizní show, její macecha si otevřela extravagantní galerii s několika velkoplošnými obrazovkami, Beetlejuice má zase problém ještě s jinou ženskou....a Tim Burton taky ušel za tu dobu kus cesty. A podle mě mu nejlépe sedne, když se může ,,jen tak´´ utrhnout ze řetezu. Tady je schopen narvat nápady na třicet scének najednou do jednoho momentu. Třeba vlak cajďák, to byl panečku vizuální nářez! Tam by bylo možná zajímavé, kdyby se možná odehrával nějaký celý film a ne jen pár desítek vteřin.:D Ostatně třeba celé finále je svatbě je skvostné,  ale občas je mi tady těmi dávkami nápaditosti (třeba ještě ta vzpomínací sekvence ve stylu starého filmu, kdy se úplně změnil obraz, ale dokonce i fond českých titulků) i teda trocha větší  prodlevy, kdy scénáristi  nakusují x dějových linek najednou mezi kterými se pak jen tak nějak přeskakuje a v závěru se najednou docela rychle vyřeší. Jako by potřeba ,,,něco vyprávět´´ Burtona spíše brzděla. K hypu na Ortegu se opět přidat nemohu, přestože její linka s tím klukem byla docela překvapivá, tak  z nováčků mě nejvíce bavil otčím  v podání Justina Therouxa.  Otázkou ale je jestli humor této postavy je úplně to, co čekáte od filmu Tuma Burtona. Typicky Burtonovský trademark navodí spíše hlavní padouška v podání Monicy Bellliculi.  No...hlavní padouška. V celém filmu je sotva deset minut, to je mi tedy hlavní padouch. Přitom mohla   být skvělá, když vysává duše a měla tak impozantní představovačku. Jenže? Na konec se sotva mihla. To moc nechápu. Má oblíbená příšerka z jedničky, ale konečně dostala i svoje jméno Bob a mnohem víc prostoru než minule.:D Dokonce ji byla v titulcích uctěna vzpomínkách, když tedy alespoň musela dopadnout tak nezdárně.:D A závěrečné tři minuty vám možná ještě pořádně zamotají hlavu. Mně teda zamotaly. (06.09.2024)