Beetlejuice Beetlejuice

Tim Burton se viditelně probral z kreativního kómatu a v mnoha scénách je stejně hravý jako kdysi. Pokračování po 36 letech tak nedělá prvnímu dílu ostudu a je dostatečně zábavné po celou dobu trvání. Škoda, že podobně vynalézavá nebyla i práce scenáristů. Jinak žádné překvapení, nejlepší jsou ti, co u toho byli i minule: Danny Elfman, Michael Keaton, Catherine O'Hara a Winona Ryder (70%). (06.09.2024)

Nejsem fanouškem původního Beetlejuice, takže jsem do pokračování šel nezatížen nějakými očekáváními, ale tohle opravdu není můj šálek čaje. Mrzí mě, že svou dříve stylovou a svěží morbiditu už dnes Burton vyměnil jen za morbiditu infantilní a recyklovanou. Pokud na plátně zrovna nedržkoval Michael Keaton, což opravdu je highlight obou filmů, všechen další humor se se mnou absolutně míjel. Zápletka drží pohromadě asi jako domeček z karet, vypořádání se všemi záporáky ukazuje na fakt, že ve filmu vlastně byli jen jako berlička pro posun děje, a hlavní postavy nemají daleko k nesnesitelnosti. Cením návrat k praktickým efektům a stop-motion animaci (čili po dlouhých letech natočil Tim Burton snímek, z jehož vizuálu mi není vyloženě na zvracení), ale celkový dojem z filmu mi to opravdu nezlepší. (05.09.2024)

Budúca halloweenska klasika a jednoznačne najlepší Burton od Sweeney Todd. Našťastie nejedná sa o žiaden poloremake ako Jurský svet alebo Force Awakens, ale o regulérne pokračovanie s výborným príbehom, množstvom nových nápadov, vynikajúcim audio-vizuálom a skvelo napísanými postavami, ktoré sú ešte lepšie zahrané (Catherine O'Hara!). Hádam len ten záver bol prirýchly. Na druhej strane taliansky flashback ma totálne odrovnal. Po strašne dlhej dobe vidieť z Tima Burtona to nadšenie, ktoré som na ňom kedysi tak miloval. (04.09.2024)

Väčšina stopáže oplýva skvelými vizuálnymi nápadmi, až má človek chuť zakričať, že Tim Burton je opäť v starej dobrej forme. No a ono je to pravda, nie že nie. Bohužiaľ dvojica scenáristov vo forme príliš nie je a ponúka množstvo jednoduchých vedľajších dejových línií, vo výsledku ale môžete mať pocit, že tu ani hlavná línia nie je a všetky sú len vedľajšie. Na to, akými nápadmi nás Burton ohuruje, ponúka až príliš jednotvárne finále a asi nikoho neprekvapí, že všetko sa vyrieši až príliš jednoducho. (06.09.2024)

Těšila jsem se a ukázalo se, že oprávněně. 36 let od původního Beetlejuice je dlouhá doba, ale Tim Burton plynule navázal na již ověřenou klasiku, staré známé znovu oživil a přidal i postavy nové. Např. Džůsova sešívaná Ex je fúrie par excellence, kráčeje si tvrdě za svým cílem, (vždyť nezdární manželé se musí náležitě potrestat) a s chutí vycucne i pár nemrtvých duší, co se jí nešťastně připletou do cesty. Beetlejuice řádí jako zamlada, jen mi tam chybělo to jeho typické lascivní gesto ruky na poklopci. A kdo byl pro mě top z ženských představitelek? Jednoznačně Winona Ryder, už při prvních záběrech na ni jsem si řekla, ta holka nestárne. Má v sobě takové mystické fluidum přitažlivosti, že se záhrobnímu kaňourovi Džůsovi nedivím, že ji opět oblékl nádherné svatební šaty barvy karmínu (sám je zjev, ale má vytříbený vkus). Mám jedinou výtku, rozjuchané tanečky na nástupišti u vlaku Cajďák se tam příliš nehodily. Ovšem, raráškovité Beetlemimčo bylo vyloženě muckací a mazlící drobeček, které jak doufám nevidím naposled. (08.09.2024)