Beetlejuice Beetlejuice

První Beetlejuice je dost zvláštní a unikátní, desítky zdánlivě nesourodých vlivů a stylů kombinující kinematografický úkaz a nikdy na mě nepůsobil jako film, co by si říkal o pokračování, rozhodně ne o pokračování po téměř čtyřiceti letech. Každopádně se nám ho však dostalo, a i když po shlédnutí nejsem přesvědčen o tom, že jsme ho potřebovali, dopadlo to určitě líp než by se dalo na základě Burtonových posledních několika pokusů očekávat. Narozdíl od těch povětšinou ošklivých, mdlých CGI zvěrstev, tohle vypadá skvěle a je v tom spousta energie a nápadů. Možná vlastně trochu moc nápadů, třeba taková postava Monicy Bellucci, která na začátku vypadá jako hlavní antagonistka, působí nakonec dost zbytečně, stejně tak Willem Dafoe mohl dostat víc prostoru. Ona ale i ta přeplácanost trochu působí jako navázání na vibe prvního filmu. Jako návrat do světa, který v něm byl představen i jeho obohacení to za mě prostě funguje slušně. A pro Jennu Ortegu mám tak jako pro její mámu Winonu slabost. Tak si teď uvědomuju že jsem ještě ani nezmínil Keatona, a vlastně k němu moc nemám co říct - ta manická elektrizující energie, již disponoval v prvním díle tady trochu chybí, ale pořád je zábava ho sledovat kdykoli se zjeví. Mohlo to být vtipnější, ale bavil jsem se slušně. 7/10 (06.09.2024)

Za sebe dávám jedno velké NE. Beetlejuice je film mého dětství. Díval jsem se na něj pořád a Burtonovi filmy utvářely moje dospívání. Jenže od Alenky prostě nevznikl pravý film Tima Burtona. Vím, že jsem měl vysoké nároky a čekal jsem zklamání, ale tady nebýt Michaela Keatona, dal bych možná i odpad. Nechci nikoho odrazovat, film si své fanoušky určitě najde, ale já počínaje dneškem už na žádného Burtona do kina nepůjdu (pokud vůbec ještě něco natočí). (07.09.2024)

Jeden z režisérů, kteří ovlivnili moje dospívání, je bezpochyby Tim Burton. Jeho filmy jako Batman, Ospalá díra nebo Velká ryba mě zasáhly nejen svým vizuálním stylem a poetikou, ale také mě oslovily humorem a jedinečným způsobem vyprávění. Proto je pro mě tak těžké uvěřit, jak velkým zklamáním je pokračování Beetlejuice. Ačkoliv mě už nějakou dobu Burtonova novější tvorba příliš neoslovuje, stále jsem šel do kina s nadějí, že mě tentokrát opět pohltí jeho jedinečný, bizarní svět. Bohužel, nový Beetlejuice pro mě nefunguje a nedokázal jsem se s ním sžít. Scény na sebe nenavazují a působí nesourodě. Je zde příliš mnoho zápletek, které nedokáží vygradovat do uspokojivého závěru. Herci si každý hrají svou vlastní hru, bez jakékoliv chemie mezi sebou. Vysněný svět nedrží pohromadě, protože postrádá alespoň základní logiku, kterou si první díl uchoval. Film sice není úplným propadákem, ale k mému srdci má bohužel hodně daleko. (13.09.2024)

Tím Burton je zpátky ve svém a dělá to zatraceně dobře. Beetlejuice je moje oblíbená postava z jeho filmů a tady se opět vyřadili. Příběh je super a víc se o postavě dozvíme. Dokonce se i víc času tráví v zemi mrtvých a tam je to parádní. Keaton je fantastickej a ostatní nejsou o moc horší. Klobouk dolů, že ukecal většinu herců z prvního dílu. Stylizace je nádherná a muzika se perfektně hodí. Je to vtipný, příjemný film s nádechem hororu a já se královsky bavil. 85% (14.09.2024)

Hlášky: Wolf Jackson: - "Poznáváš tuhle kočičku?" Beetlejuice: - "Tuhle kočku jsem v životě neviděl. Ani v posmrtném životě." & Beetlejuice: - "Šťáva se uvolnila!" & Beetlejuice: - "Myslím, že to byl Dostojevskij, kdo řekl... 'Později, hajzle!'" (15.09.2024)