Wolf Hall

Uťahané, pomalé, konverzačné a napriek tomu vo výsledku naozaj funkčné, nie prádlo, ale dielo. Samozrejme to má uľahčené divák, ktorý sa trošku v manželkách a milenkách Henricha VIII orientuje a niečo má o ňom načítané prípadne napozerané. Z mojej strany jedinou výčitkou zostáva, že som očakávala, že príbeh Thomasa Cromwella bude dopovedaný, až do jeho trpkého konca. Nebol. Môj problém. (15.11.2017)

Hm, jeden z nejlepších filmů/seriálů, který jsem o Tudorovské éře zatím viděla. Intimní, hluboce procítěný a zdá se, že i velmi historicky přesný (usuzuji podle knih Alison Weir, od které jsem o Anne Boleyn nedávno četla - ten pocit hrdosti, že jsem nejenže věděla, kdo je Chapuys, ale že jsem dokonce vyhlížela, kdy se objeví, ach). Vedle Wolf Hall vypadají např. Kapurovy počiny jako opozlátkovaná prázdná telenovela. Stopáž minisérie poskytuje prostor pro spoustu fantastických hereckých momentů bez ohledu na to, jak historický významné byly. Prostořekost Bernard Hilla, performativní utrpení Antona Lessera, prostá bezradnost Monicy Dolan, laní oči Toma Hollanda, a potom samozřejmě Clair Foy a ještě více Mark Rylance, kteří by si za své výkony zasloužili všechen potlesk a všechny ceny. U Damiana Lewise si paradoxně nejsem jistá - zejména počáteční Henryho scény byly taky skvělé, ale potom trochu zmonotónněl a tvůrci jako by se mu i záměrně vyhýbali, takže spíš nedostal šanci si zazářit. Beru to ale jako plus, protože o králi to tentokrát nebylo. A bylo to super. (08.10.2023)

Vynikající seroš pro heterosexuální nesnoby, kteří se chtějí něco dozvědět o hnusných intrikách na dvoře jednoho z nejzkurvenějších incestních degenerátu velkobritské historie, přičemž bytostně touží vyhnout se u toho grafomanské slovní rakovině a přiblblým básničkám nejpřeceňovanějšího uspávače hadů v dějinách dramatu, Vildy Třesoštěpa, či tupým a fucktograficky zkreslovaným mýdlovým operám Netflusu a jiných kanálů. Naprostý herecký, scénáristický i exekuční sqost! Rájlenc je jednoznačně nekorunovaný král mimiky a neverbální komunikace. Netečnému blbovi se na první pohled může zdát, že tři čtvrtiny hrací doby jen tak tupě čumí do blba a mlčí, ovšem ty dokonale jemné nuance v xichtě a nepatrná gesta vždy naprosto dokonale a zcela zjevně vyjádří, co se mu v ten daný moment kde honí, nebo kde je zakopaný pes. Famózní!!! Také zpracování všech těch relativních událostí kolem panovačné Bulejnovic štětky zatím, DMSM, asi nejlépe a nejrealističtěji odpovídá myšlenkově kritické interpretaci mnohdy rozdílných historických pramenů. A v neposlední řadě je to úchvatné vizuální porno! Každý druhý záběr téměř věrně evokuje kompozice Holbeina, Dürera či Rembrandta, a to včetně nasvětlení i patiny. Samozřejmě nic pro náctileté kokoty, dějepisné ignoranty, potraty dělnické třídy a voliče ANO. Ovšem například pro čtenáře dokonalých historických románů J. C. Sansoma rozhodně povinnost a skvělý doplněk k dobovému dokreslení vlády hloupého, beznázorového a krutého hnusáka Jindry Osmičky. Opravdu neustále kroutím hlavou na tím, jaxi Velkobritové v 21. století tyhle zasrané zdegenerované pijavice, co je téměř 800 let jen bezskrupulózně ždímaly a terorizovaly, pořád urputně vykrmují, a ještě jsou na to děsně hrdí. (31.08.2020)

Anglické dějiny toho mohou nabídnout k zfilmování tolik, že by si člověk nevybral, leč nenasytný plný pytel psychopata Jindřicha VIII. z nějakého záhadného důvodu spoustu tvůrců neustále fascinuje a točí o něm filmy a seriály jak na běžícím páse. V tomto případě zde rozdíly ale přece jen jsou. Tam, kde Tudorovci leštili pozlátko, lechtali dvorní dámy v rozkroku, ochotně ukazovali jejich nalité cecky a provedli diváka každým malicherným větříčkem, který Jindrovi ofoukl varlátka, tam Wolf Hall nabízí střídmý pohled z druhé strany, kdy je samotný král jen okrajová postava rozdávající příkazy a veškerá pozornost je věnována šedé eminenci a stínovému vládci loutek, Cromwellovi, který je musí pomocí všech sil realizovat. Je to utahané, pomalé, konverzační, absolutně nenahé, nekrvavé a přesto mě to z nějakého důvodu bavilo, ačkoliv jsem hlavní zápletky i jejich rozuzlení znal předem. Mírný problém vidím v tom, že z Cromvella se za vydatné pomoci vzhledu Rylance a jeho psích očiček dělá obdivuhodná postava s dobrým srdcem, ačkoliv historie tak jednoznačně nevypovídá. Jestli prvních šest dílů byl zároveň konec seriálu, pak ho považuju za ztrátu času, protože to nejzajímavější z hlediska příběhu hlavní postavy by se mělo udávat přesně ve chvíli, kdy skončil poslední díl této série. 70% (13.02.2016)

K seriálu mě přitáhlo jméno mého oblíbeného zrzouna, jinak jsem si o něm nic nezjišťoval, takže jsem čekal další variaci na téma Jindřich- Anna. K mému příjemnému překvapení šlo hlavně o příběh mé oblíbené šedé eminence Thomase Cromwella, kterého zahrál naprosto fantasticky Mark Rylance. Tvůrci se naštěstí vyvarovali zbytečných akcí a vytvořili výborné konverzační drama, uvítal bych alespoň dva díly navíc, aby děj nemusel být tak zhuštěný. (23.06.2017)