Heroín

Z dnešního pohledu už celkem naivní poklona starejm dobrejm časům. Protivnej starej dědek Jean Gabin (chci bejt jako on) tu zosobňuje poctivost starý doby, kdy si lidi řešili problémy sami a hlavně bylo třeba předat grunt synovi (nebo vnukovi, w/e). Tldr najde u vnuka herák za desítky milionů, vysype ho do vody a pak odkrágluje postupně všechny zlotřilce, který po něm jdou a 1) přejedou mu kuře, 2) zapálí stodolu, 3) porazí pár krav, 4) znásilní vnučku (takže skore vlastně slušný). Celý to ale dává asi takovej smysl, jako výraz právě znásilněný vnučky, která vypadá spíš, že by si zrovna ještě zašukala. Nakonec se ukáže, že jablko přece jenom nepadlo daleko od rodinnýho statku a všechno je sluníčkový. Je to dobrej film. (70%) (10.12.2018)

Herecký koncert Jeana Gabina. Rolí podobných této (autoritativního vůdce rodinného klanu) stvárnil předtím i potom více, tady je ale podle mého ještě přesvědčivější než jindy. Spolu s ostatními herci, rychlým spádem a kvalitně zpracovanými akčními scénami dělá Gabinovo mistrovství z tohoto snímku nezapomenutelnou záležitost. (13.09.2007)

téma patriarchálnosti, cti a hrdosti, tvrdosti, sily tradície, sedliackej pragmatickosti, schopnosti riešiť si svoje problémy bez "pomoci" štátu, zoči-voči moderným priekupníkom s narkotikami s vilami kdesi pri Ženevskom jazere, to ma naozaj zaujalo... ale tá hudba bola pre mňa hrozná. Vôbec nesadlo - Gainsbourg bol až príliš kaviarenský inťoš na to, aby zložil niečo adekvátne k takejto zemitej gangsterke zo sedliackeho prostredia. Tak isto by film asi neprešiel cez ochranárov zvierat, ale inkriminované scény dotvárajú ešte mocnejší nádych tvrdosti-surovosti a realizmu. Film, ktorý nie je až tak výrazný, ako by sa podľa vysokého hodnotenia (81%) mohlo zdať, ale aj tak si naňho po rokoch určite spomeniete (04.11.2013)

Auguste Maroilleur je přísný ale spravedlivý. Na své farmě má respekt a nesnese odmluvy. O všechno se dokáže postarat a nemá ve zvyku prosit někoho o pomoc, a to ani když se kolem začnou rojit překupníci s drogami. Ztvárněn fantastickým Jeanem Gabinem jehož umění až bere dech. Při scéně společného oběda ve které se na své spolustolovníky stěží podívá, ale přesto jim pevně vládne svou nezlomnou autoritou natolik, že se mu nikdo neodváží ani v nejmenším protivit, jsem měl husí kůži. Pierre Granier-Deferre natočil syrový a nekompromisní thriller se kterým předběhl dobu alespoň o deset let. Místo pomalých gradovaných scén nabídl divákovi dynamický příběh ve kterém není čas na pochyby či oddech. Děj kvapí dopředu a jednat se musí teď, a pokud možno přímočaře a rázně. Docílil toho tak že zkrátil stopáž na nezbytné minimum a spolehl se na to že génius v hlavní roli utáhne celou atmosféru sám. A pochopitelně se nepřepočítal. Tímto postupem vznikl pozoruhodný film který si určitě zaslouží pozornost, a to nejen díky svojí progresivnosti. (27.02.2012)

Možná trochu komedie, ale zatraceně vážné téma. Stát má chránit svůj lid, ale nečiní tak, farmář vezme zákon do svých rukou, aby ochránil rodinu. V té chvíli stát stíhá farmáře, nikoli ty, kteří farmáře zatlačili do kouta a dohnali ke zločinu. Krom toho ovšem taky neobyčejně tvrdý Jean Gabin, s nímž nehne absolutně nic. Závěr je vynikající. Takový "francouzský agrární nacionalismus". 85% (12.02.2016)