Vojna a mier

Vojna a mír je věc, kterou rozhodně nikdy číst nehodlám a vlastně jsem ani nevědel, jestli se chci podívat na nějakou filmovou adpataci. A pak přišla nejnovější adaptace. Britská. Od BBC. A bylo rozhodnuto, podívám se na to. A když jsem se k této věci na svém předlouhém seznamu konečně dopracoval, měl jsem nejen velká očekávání, ale také velké obavy. Obavy byly naplněny (hlavně v celé druhé polovině minisérie), ale očekávání byla naštěstí naplněna také. A když pominete to, že je to skutečně britské a kdyby jste nevěděli, že se to odehrává v Rusku, tak to snad ani nepoznáte, tak je to jinak fajn (až na délku, místy, zejména v posledním díle). Zatím zním asi spíše kriticky, ale co na tom, ve výsledku se mi to celkem líbilo a každý hlupák pozná, že se jedná o povedenou adaptaci – adapaci s perfektními herci, vizuální stránkou, atmosférou i dějem (ale hlavně s těmi perfektními herci a vizuální stránkou). Pravděpodobně je to pro většinu lidí jen taková „jednohubka“, ovšem ve většině času poměrně záživná. Další důkaz toho, jak náročná tahle látka je, protože upřímně, být to tak o dva díly kratší, asi by to bylo lepší. Nicméně velkolepé bitvy jsou epické a zručně natočené, Gillian Anderson a Jim Broadbent to tam na malém prostoru velkolepě ovládají a Pierre Bezuchov a Nataša (hlavně ta) jsou prostě dokonalí. 80%. (09.06.2017)

Klasika, kterou mi BBC musela naservírovat na stříbrném podnose, abych to s ní konečně zkusil a já za to můžu jen děkovat. Ve chvíli, kdy se z guláše mnoha postav stane správný vztahový propletenec, je vyhráno. Všechny zamilované, nenávistné a vůbec emocionálně vypjatější chvíle jsou vybroušené k dokonalosti a ústřední trojlístek postav ztraceného Paula Dana, charizmatického Nortona a zejména spanilé Lily James, které divák onu naivní treperendu uvěří od momentu, kdy poprvé zamrká kukadly, si sympatie vydobyl od samého začátku. Kdyby mě tolik nerozčiloval proradný rod Kuraginů, snad bych sahal i po nejvyšším hodnocení. I tak se z moderní Vojny a míru stala klasika, která nebolí a je naopak šitá přesně na míru divákovi, který se rád nechává unášet nevysychajícím britským televizním pramenem. (21.02.2016)

Ako sprostredkovať veľkolepé dielo širokému publiku? Povinné čítanie, viac než 1 000 strán, historická dráma... Námet je „zaťažený“ povesťou akoby náročnej zatuchnutej literárnej klasiky. Výsledkom sú rozporuplné autorské rozhodnutia. Pozitívne i tie menej priaznivé. Ak sa divák nechytí na začiatku, tak seriálu nedá druhú šancu. A tak vidíme zo začiatku hedonistický život, spoločnosť v prebytku, intrigy, rozprávkovú naivnú romantiku, explicitnosť, vypäté vášne všetkého druhu... Čistá široká cieľovka. V ďalších dieloch ide našťastie aj o niečo viac.___ Som presvedčená, že nemá zmysel doslova kopírovať predlohu. Stačí sa pozerať adaptácie od BBC zo 70-80-tych rokov. Nové spracovanie má priniesť nový náhľad na látku. A to táto verzia skutočne priniesla. Väčšia vyhranenosť, „prifarbenie“ charakterov môže byť prínosom. Pre jednoznačnejšie porozumenie spletitosti vzťahov. /Ak niekto nemá chuť lúštiť narážky./ A naopak iné vzťahy seriál nezobrazuje miestami tak romanticky a priamočiaro ako v knihe ale iba príjemnými náznakmi.___ Ako klad preto považujem skratku v ďalších dejových líniách v prospech atmosféry. Je nutné ukázať nielen, že sa Nikolaj zúčastnil svojej prvej bitky ale aj jeho stratu odvahy, či to, že nechcel stratiť tvár pred svojimi známymi. Pes vo vojne, pomalosť plynutia času v depresii, protirečenie si vlastnému odhodlaniu zmeniť sa, lúpenie a nepokoje, užívanie si každého kúsku jedla... Tiché zábery vypovedia viac, než dialóg. (I keď bolo toľko nedostatočne využitých metafor, príležitostí.. ach.. nebo nad Slavkovom, vyschnutý strom...)___ Konečne ďalšia generácia spozná z inej strany Vojnu a mier. Štýlom blízkemu tejto dobe. Čo môže primäť ľudí pozrieť si staršie seriály, filmy, prečítať predlohu. Predsa len, meniace sa charaktery i názory v priebehu vekov, zlo a dobro v každom človeku, úvahy o tak večných otázkach a skutočných stránkach života- to stojí za to skúmať ďalej. Teším sa možno opäť o 10-15 rokov na ďalšiu verziu. (08.02.2016)

Nataša slaboduchá, Bolkonský sociopat a Bezuchov imbecil. Tak se chovají zahrané postavy slavného románu, o kterém víc lidí slyšelo, než ho četlo. Navíc jsou vztahy mezi postavami ledově chladné jak ruská zima, Natašina milostná vzplanutí vznikají naprosto z ničeho - jsou jen řečené, nikoliv však prožité či aspoň ukázané. Až jsem měla pocit, že Nataša prostě potřebuje chlapa a je jí úplně jedno, jaký bude. Bitvy jsou odbyté a bez napětí. Bezuchov působí jako šílenec, který vždy někam vtrhne a obtěžujícím způsobem začne blábolit nesmysly. Jediný rozumný byl v tomhle směru generál Kutuzov, který ho bez zaváhání poslal na bojiště. Patrně doufal, že ho tam picnou a ruská společnost se Bezuchova jednou pro vždy zbaví. Bolkonský jen tupě civí a evidentně mu chybí byť jen záchvěv empatie. ____ Režie to těžce nezvládá, takže první tanec Nataši a Bolkonského na plese, kdy by se měla rozhořet vášeň, prokládá flashbacky z minulosti, čímž scénu vzplanutí totálně udusí. Namísto toho klidně nechá diváka několik minut zbytečně civět na to, jak Bezuchov civí na bramboru. SHRNUTÍ: Jako kdyby chtěli z Vojny a míru udělat Vyprávěj. (29.01.2021)

Bohužel mě to neoslnilo tak, jak jsem očekávala. Největší chybu vidím v hereckém obsazení, zvláště u mladých herců - např. Callum Turner v roli mladého Kuragina byl naprosto hrozný, Lily James se zase snažila tak moc, až to někdy bolelo a starší generace (Jim Broadbent nebo Greta Scacchi) je všechny s přehledem přehrála. Ruské reálie se také moc nepovedly, naprosto směšně třeba působila jakákoliv scéna, kde se někdo snažil zpívat rusky. Co se týče války, nejlépe byla zpracována bitva u Borodina a pochod zajatců z poslední části, která byla asi nejpovedenější. Jako celek bohužel jen průměr, který místy až neuvěřitelně nudil. (09.06.2016)