Réžia:
Alanté KavaïtéScenár:
Alanté KavaïtéKamera:
Dominique ColinHudba:
Jean-Benoît DunckelVOD (1)
Obsahy(1)
Sedmnáctiletou Sangaile fascinuje akrobatické létání. Kvůli strachu z výšek se však nikdy neodvážila ani jen vlézt do jedné z pilotních kabin. Na letní letecké show nedaleko jezera, kde stojí prázdninová vila jejích rodičů, potká stejně starou místní dívku Auste. Ta, na rozdíl od Sangaile, vede kreativní a nevázaný život. Když se z dívek stanou milenky, Sangaile se Auste svěří se svým nejhlubším tajemstvím a najde ve své dospívající lásce jedinou skutečnou oporu, která jí dodá odvahu k létání. (Cinemax)
(viac)Videá (2)
Recenzie (33)
Přiznám se, že na tenhle film jsem se vysloveně těšil. Těšil jsem se především na to, že konečně uvidím něco z Litvy. Toho jsem se nakonec dočkal, ale netušil jsem, že se tu bude klást až takový důraz na tvůrcovi city. A kvůli ním tak film zabírá nic neříkající louky, rybník, fabriku na konci vodní hladiny a celé to má takový post komunistický čmuk. Kromě toho se ve filmu objeví dvě zásadní postavy. No a jedna z nich je právě Sangaile, o které je tu v tomto případě řeč. To, že se ve filmu mluví minimálně bych ještě bral. Takoví islandští Berani to měli k užitku. Problém byl spíš ten, že jsem Sangaile moc nerozuměl. Vlastně stejně tak, jako těm mladejm, co tam uloví rybu, kterou si chtěj nad ohněm upéct a když zjistí, že v rybě byl nějakej mega červ, tak se s ním všichni začnou fotit a dělat z toho hrozně cool událost. Tato nepochopení, post komunistická atmosféra a minimální dialogy bohužel nezachrání letní nálada, sem tam slušný hudební podtext, poměrně slušný závěr, který jediný ve mně vyvolal nějaké emoce a jinak docela zajímavé herecké výkony. Škoda. ()
Sangaïlé je krásným příběhem o mladé, lesbické lásce a dospívání. Snímek má osobitý evropsko-artový feeling a nádherný hudební soundtrack. Julija Steponaityte i Aiste Dirziute jsou krásné holky a každá má své zvláštní kouzlo. Žádné vyhrocené drama, emotivní, ani strhující scény. Vše hraje na přirozenou, příjemnou notu bezstarostného období mládí a jednoho léta. Období, kdy je možné, aby člověk prožil ty nejkrásnější chvíle, na něž nikdy nezapomene. ()
Nemôžem si pomôcť, ale Sangaile mi v mnohom pripomínala Pawlikowskeho film My Summer of Love (so skvelou Emily Blunt a Natalie Press). Dve dievčatá, jedno náhodné stretnutie a nezabudnuteľné leto. Atmosféra v mnohom podobná, aj keď My Summer of Love ma očarilo omnoho viac, najmä svojim dramatickým a epickým rozmerom. Litovská Sangaile mi prišla často príliš lyrická a bez spádu, čo na druhú stranu dobre vyvážila vizuálna pestrosť a vydarená kamera. Pridať do toho väčší kus dramatickosti a dialógov, mohlo to byť oveľa lepšie. Takto "len" na 3* (sčasti aj preto, že LGBT tematika začína byť v kinematografii až príliš rozšírená, a upadá tak výnimočnosť). ()
Filmy s LGBT tématikou v sobě často mívají prvek bolestných srážek s realitou. Nikoliv však tento. Vztah s Auste totiž nebyl alfou a omegou v příběhu Sangaile, ale jiskrou, nádechem a výskokem, který pomohl hlavní hrdince roztáhnout křídla a (doslova) se rozletět. V závěru se pak setkávají dvě rovnocenné bytosti, každá jdoucí již po své cestě. Nalaďte svůj mozek na alfa vlny a nechte se nést. Po dramatech je třeba porozhlédnout se jinde. ()
Šablonovitý art, který využívá jedině toho, že vznikl v postsovětském státě. Jinak se jedná o klasickou kombinaci západů slunce, nesmyslně umístěných sexuálních scén, leteckých záběrů a lidí, kteří nevědí co se sebou. Navíc se mi tady nepodařilo najít absolutně žádné poselství, což by snímek, jehož příběh by se dal shrnout do jednoho odstavce, nabídnout měl. ()
Reklama