Trinástka

Nevím co jsem od toho očekával. Po půl hodině jsem si uvědomil, že to co je ve filmu vidám v jednom kuse. Stačí se kolem sebe rozhlédnout. Poprvé jsem měl chuť odejít přímo ze sálu, ale instinkt mi říkal "Počkej ještě chvíli, Catherine Hardwickeová není tak blbá aby natočila film o ničem." Smůla instinkt se zmýlil a já nad ním vyhrál. Ale přesto jsem prohrál. Obětoval jsem 100 minut svýho života tím, že jsem se díval na blbost a mohl si užít při jiném filmu. (Byl jsem na Febiofestu). Naštestí mi to vynahradil snímek Samuraj, na který jsem šel poté. (24.01.2004)

Tento film je strašně zbytečně dramatický byt tou matkou z toho filmu tak je vyhodím hned to nemluvě o té píče co tam s nima žije když má vlastní dům. A že jí její otec bije to má v klidu byt to já tak bych ji asi zabil :-) Na filmu jde vidět že se snaží být šokující nic jiného mu nejde. Ty holky by si zasloužily rozmlátiti držky nic jiného jinak všeci dospělí co zde hrajou hrajou buď smažky nebo trosky opravdu úžasné. P.s. nevěřte všemu né každá třináctka se tak chová a hodně mě štval ten negr s těma jeho songama nemám rád takový styl sraček. (02.01.2011)

Byl by to pravděpodobně daleko lepší film, kdybych dokázal chápat proč to ta holka dělá. Takhle jsem jen doufal, že už jí dá rychle někdo zaucho aby se probrala. A v tom je kamen úrazu. Režisérka se spíš identifikuje s matkou a veškerá psychologie puberťaček spočíva v efektních nic neříkajících cool záběrech (i když možná právě tak se hrdinky vidí:), ale to řezaní se, bez psychologického přesahu nebo jakéhokoliv vysvětlení jsem už fakt nepobral, možná je to tím že nejsem sebedestruktivní třináctka. (24.04.2009)

„Milý deníčku, promiň že jsem tě poslední dva roky zanedbávala, zažívala jsem dost těžký období. Říká se tomu myslím puberta nebo tak nějak. Začlo to, když jsem na škole potkala Evie, ona měla vždycky ty nejlepší hadry a všichni kluci se za ní otáčeli. To já jsem nosila debilní ponožky se zvířátky a různé ujeté blbosti, které bych si na sebe už nikdy nevzala. Mámě jsem to tehda řekla natvrdo, že jako chci nové oblečení a tak… no, nakonec jsme splašili nějaké hadry ze sekáče za pár šupů. Evie mě konečně začala brát na vědomí a brzy se z nás staly nejlepší kámošky. To jsem ještě netušila jako je to stupidní kráva, ale nebudu předbíhat. Víš, Milý deníčku, chovala jsem se hloupě, ale pokud bych měla vinit jednoho člověka, bude to právě Evie. To ona mě přivedla k čórkaření, k tvrdému chlastu, k sexu se staršími kluky (bylo mi třináct, chápeš?) a hlavně k tomu hnusnému sajrajtu, myslím ty čuděsný sračky, ze kterých máš halušky jak blázen, ale nebudu zacházet do detailů, chci na to zapomenout. To víš, že když jsem se vygebená, jakože totálně na mol dopotácela domu, mamča chytla nerva, ale já radši dycky vysmahla to pokoje, abych třeba neschytala výprask od toho jejího přítele (to je taky takový chuj…). A takhle do šlo nějakou dobu: chlastačky, krádeže, kluci; často jsem byla úplně na kaši, ale líbilo se mi to, nepřemýšlela jsem nad následky, nevadilo mi, jak jsem prudila bráchu a matku a vůbec. A víš co? Nevadí mi to dodnes! Všechno, co jsem napsala, jsou kecy, kecy, kecy!!! To jsem tě vypekla, co? :)))))) P.S.: Tento příspěvek jsem psala pod vlivem LSD a vodky s bourbonem P.P.S.: Mám prý napsat, že kamera byla mrška neposedná a barevné filtry střídala jako Casanova milenky, že mladé děvočky se snažily seč jim síly stačily, že mnohé scény mohly být otevřenější, že v tom je hodně pravdy, ale že skejťáci byli stejně po všech stránkách vyzrálejší. Kdo to po mě chce? To bys rád věděl, co?“ 60% Zajímavé komentáře: maxi6, castor, Alexis (06.06.2007)

V době, kdy šel tenhle film do kin, mi bylo třináct, ale můj život měl se životem těch dvou holek v tomhle filmu hodně málo společnýho, dokonce bych řekla, že mi podobný lidi, co se snaží bejt za každou cenu cool, lezli na nervy. Ale na to každej kašle. Hlavní body příběhu jsou stejný jako u tuctu dalších: hlavní hrdinka se rozhodne razantně změnit svůj život, přidá se k partě, obdivuje ji celá škola, chová se jak kráva a na konci si začíná uvědomovat, co vlastně udělala. Velkým překvapením ale je, že příběh zdaleka není tak prostoduchej, jak by se mohlo zdát a že herecký výkony jsou tu na teenagerskej film skutečně mimořádný. On je celej ten film v pojetí teenagerského filmu hodně dobrej. Dokonce jako by se tvůrci snažili i o jakési drama a psychologii. Ale na to kašlu zas já, protože tohle je přesně jeden z těch filmů, se kterýma se prostě sžít nedokážu. (08.09.2007)