Ja, Earl a dievča na zomretie

Jeden s tých menej výrazných, ale o to viac prekvapujúcich filmov. Možno ma to prekvapilo hlavne preto, lebo som absolútne netušil o čo tu pôjde. To ale neznamená, že keby som tušil o čo tu pôjde ma to neprekvapí. Aj keď príbeh zas tak veľa neponúkne, je to celkom sympatické, horko sladké v rámci postáv a obsahu a hlavne záver sa (s hudobným doprovodom) neskutočne podaril. Obľúbený soundtrack: Brian Eno - The Big Ship. 80% - 4* (13.02.2016)

Pěkný film, který se místama nevyhl nějakému tomu klišé, ale zase právě originální styl vyprávění a způsob natočení a zpracování, je největším přínosem tohoto snímku. Podařilo se mu život teenagerů podat jaksi autenticky a jinak, než na co jsem zvyklá. Hlavní postavou je Greg, kterému jeho matka sdělí, že Rachel má rakovinu, že by se jí hodil kamarád a v podstatě ho donutí, aby se s ní vídal. Což ani Greg, ani Rachel neberou jako pozitivní věc, naopak jsou oba otrávení. Ale i tak se spolu dívají na filmy, vedou různé sarkastické a realistické rozhovory, vyměňují si názory a prakticky si jeden na druhého jaksi 'zvykají'. Žádnou romantiku ale nelze očekávat, protože Greg má neustále pocit, že je do všeho nucen a nejradši by se z toho vyvlíknul. Vše komentuje sarkastickými, upřímnými i ironickými poznámkami. Stejně tak se cítí i Rachel až do doby, než oba zjistí, že trávit čas spolu, je nakonec jedna z věci, která je opravdu těší. Greg jako hlavní protagonista mi přijde velmi sympatický a ty jeho neustále ironické a sarkastické komenty, to já můžu. V průběhu se zde seznámíme i s jeho nejlepším kamarádem Earlem, který svou lhostejností ke všemu a jeho také věčně netypickým divným poznámkám, dodával na dobré atmosféře filmu. Rachel je zde spíše jako vedlejší postava, i když má vlastně pro celý příběh zásadní význam. Každopádně je samotářka, která se svou nemoc snaží brát s nadsázkou. Sečteno podtrženo, tohle je jeden z nejupřímnějších filmů o rakovině, jaký jsem kdy viděla. Doporučila bych ho hlavně lidem, kteří se rádi zasmějí a nevadí jim slyšet upřímnou pravdu, která zrovna nemusí být dle jejich představ. - "I've never been very beautiful, and that's fine because that's not important to me." (21.07.2017)

Člověk by řekl, že podobné filmy ho už dostat nemůžou, že už proti nim přece musí být otupělý vzhledem k tomu, že téma rakoviny vídáme na plátně minimálně jednou ročně. Jesse Andrews však dokázal postavy zhmotnit, máte pocit, že sledujete osoby žijící vedle Vás, o to více film dokáže ranit, i když si to nechcete připustit. Film se může navíc pyšnit velmi zajímavým režisérským pojetím, sympatickými herci a příjemnému humoru. Poselství filmu je opravdové a pro mě hodně bolestivé. (07.10.2015)

„DOSTAL JSI PŘÍLEŽITOST, ABYS REÁLNĚ NĚKOMU ZMĚNIL ŽIVOT…“ /// Není to dojemnej romantickej příběh, ve kterým holka s leukémií umírá schoulená v chlapecký náruči. Chce to bejt něco jinýho, ale přesto mám na konci oči plný slz. Snaha o jakejsi neutrální pohled vychází, stejně jako útok na milovníky filmovýho média. (Voni si chlapci totiž vobčas něco natočej…Žádný domácí video, úchyle.) Příběh, ve kterým je Greg odsouzenej k přátelství k umírající dívce, má totiž větší přesah, než jednu nemoc. Navíc jsou ty postavy celkem sympatický… ale abych dal 4*, muselo by mně bejt tak vo 20 míň. (roků samozřejmě) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román, kterej v roce 2012 napsal Jesse Andrews, číst nebudu. 2.) Mám dojem, že mi hvězdy nepřály. 3.) Jsem neviditelný, osamělý a nenávidím se. 4.) Thx za titule „blackky“ a „Jitoz“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (19.10.2015)

Tenhle typ filmů miluju. Máme tu jednoho kluka - podivína, který nemá holku, nemá přátele, má vlastně jenom jednoho kamaráda. A najednou se naskytne příležitost se seznámit s jednou holkou, která vážně onemocní. Ano, filmů na toto téma se teď točí hodně, ale přeci jen tenhle je zase trošku jiný. Nejde tu o romantiku, ale o přátelství. A Thomas Mann a Olivia Cooke to zahráli fakt dobře. Celý příběh je napsán skvěle. A povedlo se i diváky překvapit tím koncem, nechci úplně prozrazovat, tak jenom řeknu, že závěr byl jak smutný, tak i velice krásný. (03.05.2017)