45 rokov

Když po 45 letech společného žití zjistíte, že svoji druhou polovičku vlastně vůbec neznáte, že vlastně ani nejste druhou polovičkou... Zajímavé téma, zajímavé zpracování, pomalé tempo. Pomalé, velmi, velmi pomalé... Vlastně na 95 minut až trochu moc, autoři vás nechají se nořit a nořit do pocitů manželky, jíž se blíží výročí svatby a nedlouho předtím se jí manžel bezelstně svěří s něčím ze své minulosti, co sice letmo věděla, ale netušila, co z toho vyplyne. Holka má holt smůlu, že jí to ještě stále dobře myslí, a jemu to prostě nepřijde. Žádný thriller ani mysteriózno samozřejmě nečekejte, je to prosté životní drama staršího páru, kterému přijde dopis v němčině... (29.09.2016)

45 rokov je ten typ festivalového art filmu, kde sa dlho veľavravne niekde prázdne pozerá, nič sa dokopy nedeje a my sa snažíme preniknúť do vnútra hlavnej postavy a pochopiť jej pocity. Ak takýto film vyjde, je to super, ak nie, je to nuda. 45 rokov trpí tým, že nie každý sa do postavy Kate vžiť dokáže. O to je to ťažšie, keď to nedokáže ani jej manžel. Podľa mňa zbytočne vyšiluje, ale človek necíti to, čo mu velí rozum, ale jednoducho niečo ťažko nedefinovateľné ako inštinkt a permanentná vnútorná neistota. Ja by som do filmu pridal jednu podzápletku, ktorá by tej hlavnej mohla pomôcť viac vyniknúť. Manželský pár mi bol neviem prečo nesympatický. (23.06.2015)

Já jsem obdivovala, jak se beze slov dokázala ujmout Charlotte role ženy, s kterou zmítají pochybnosti ohledně Geoffovy minulosti. A závěr byl naprosto dokonalý, její výraz byl všeříkající a to byl moment, kdy jsem se rozhodla jít nahoru. Jistě, že by neuškodilo trochu víc poodkrýt Geoffovu osobnost, ale pak bychom se možná nedokázali tolik vcítit do duše a mysli Kate. Každý máme asi v srdci nějaký ten záhyb, kde si schováváme něco, co nechceme odhalit z jakýchkoliv důvodů a někdy i když se snažíme to ukryté vypudit, tak to zkrátka ne a nejde. Takový je holt život......... (20.02.2016)

Jediný film od Andrewa Haighe, který mě zklamal (tzn. všecky ostatní vřele doporučuji!). *** Funguje tu výborně rozehraný námět, setting i herecké výkony, slabinou je ale nedotažený scénář a pointa zahraná do autu. Člověk by přeci jen raději sledoval, jak se po pětačtyřiceti letech oba partneři vypořádávají s náhle obnaženým vědomím, že pro sebe nebyli ti praví - přičemž ve složitější situaci se ocitá žena, která se nechala ve dvaceti sbalit o pět let starším klukem, který o svoji osudovou lásku nenávratně přišel, zatímco ona ani netuší, že on ji tím připravuje o možnost, aby si k sobě našla toho pravého. A dozví se to až po téměř půlstoletí, kdy se náhle obnaží, že on je viníkem a ona obětí jeho tehdejšího rozhodnutí, jenže mezitím spolu přece jen prožili nějak ne/naplněný život, který je neoddělitelně propojil. *** Jenže tahle nebezpečná a složitá otázka, jak se s něčím takovým vůbec vypořádat, snímkem jen na chviličku prokmitne, jen na chviličku všechno rozechvěje, ale pak je smetena ze stolu vcelku neuspokojivým Geoffovým prohlášením, že Kate pro něj byla ta pravá a jemu je jen líto, že to ne vždycky věděla. Čímž se celý ten vynikající psychologický námět spolehlivě zabije. Je to sice Geoffovo veřejné prohlášení na jejich oslavě pro přátele, podmíněné Katiným výslovným přáním, takže to může i nemusí být pravda, ale film tím každopádně končí, takže je to fuk. A velká škoda. *** (S R. ve Zde, 22. 6. 2024.) *~ (23.06.2024)

Slušné vztahové drama lehce bergmanovského rázu. Ústřední motiv iracionální žárlivosti a bezmocnosti v souboji s dávno mrtvou sokyní je naprosto perfektní nápad, takže jsem se ani trochu nenudil; naopak - užil bych si to víc, kdy byl děj ještě o něco pomalejší a protkaný jemnějšími nuancemi. Celkem ale spokojenost, spravil to chmurný, otevřený konec (prý "happy end" - svatá prostoto!). (29.01.2016)