Victoria

Jak Victoria ke štěstí přišla... od seznámení ve stylu esemeskového chataření (akorát, že verbálně, to je ta hrůza) s bratrstvem silně nesympatických charakterů, jakož i zjevů, aby se přes nekonečné blekotání a poskakování stihla zamilovat do nejsnesitelnějšího z nýmandů, načež utužila vztahy účastí na jedné zpackané loupeži, která odpovídala rozumovým schopnostem aktérů... Mám nutkání prozradit pointu, protože do konce se podaří dojít možná tak chronickým nespavcům, co stejně nemají nic lepšího na práci, než zírat do stropu, ale nakonec se omezím na konstatování, že pár okamžiků bylo fakt napínacích a jednozátahová nervní kamera navodila slušný reál, včetně kocovinového svítání, jinak mě snímek zanechal zděšenou nad totálním generačním úpadkem, chudobou vyjadřování i myšlení (alkohol a jazyková bariéra s tím nemají co dělat) v prachsprosté spotřebě života na úrovni vegetace... smutný pohled. (20.02.2016)

Viktórie je oslizlá pizda z Madridu. Oslizlá natolik, že o ni nikdo neopře kolo ani na technopárty zfetovaných zoufalců v Berlíně, a to tam na hajzlech ti zoofilové běžně protáhnou dobrovolně odpad kdejaké genetické anomálii. Ke vší té neodolatelné přitažlivosti disponuje Viktórie také snad nejzářivějším intelektem z celého arboreta. Hravě úplně sama zvládá i fotosyntézu!!!, a kdyby ji někdo zalil, určitě i úspěšně zakoření. Ale tady ji možná trochu křivdím a povrchně usuzuji jen podle jejího chování. Za celou dobu totiž řekne asi šestkrát „jes“, dvakrát „nou“ a jednou „šnaps“, jinak se jen tváří jak Marí Kykyrí po pozření polonia. A tahle nádherná jaderná vědkyně narazí v klubu na neméně intelektuální a rozkošnou partičku mimořádně zářivých astrofyziků ve složení vypatlaný agresivní skinheadský mukl, dutý perský vekslák, diagnostikovaný retard a slizký kolonádní obšoust, načež spolu v tom nitrolebečním vakuu okamžitě začnou rozbíjet atom v přímém přenosu. No, das Experiment „ein Reich, ein Záběr“ se sice místy táhne víc než tchýnin chrchel, nicméně v momentech, kdy ti kandidáti na Nobelovu cenu za mír mezi měňavkami zrovna patnáct minut netrsají na jednolitou disharmonii hoblování vinylu nebo dvacet minut zasněně nefilosofují o světotvorných metafyzických pochodech ve svých cytoplasmatických membránách, jsou kriminální trampoty té nehumanoidní spodiny nesmírně dynamické a realisticky působící. Být to o třicet pět minut kratší, klidně bych i přihnojil. (11.02.2016)

Trošku zkrátit, malinko učesat a bylo by to možná za pět. Takhle budu pořad cítit, že mi tam něco chybělo. A nebo spíše přebývalo. Ale i tak originální, v druhé půlce přímočaré a na konci už jen vystřízlivění. Nic se nemá přehánět a hra na náhodou ta taky nemusí vždycky vyjít. Ale teď, nad ránem, už to víš a příště budeš moudřejší. To je nad slunce jasné, Victorio..... (10.12.2015)

Vysoké procenta film nahání tím, že je natočen na jeden záběr, což je samosebou téměř zázrak, ale oči si tím zaslepit nenechám. Každá scéna je tak třikrát delší, než je třeba a přežít nezáživnou první hodinu jsem zvládl až na druhý pokus. Nechci film poslat do pekel, to si nezaslouží díky výbornému piáno doprovodu a zaplaťpánbůh alespoň napínavému a smutnému konci. Ale ještě teď kroutím hlavou nad debilním chování celé partu po lupu a nereálně odvážném zapojení hlavní hrdinky do akce. (29.11.2015)

Ak sa to skutočne tvorcom celé podarilo natočiť na jeden záber, tak si zaslúžia mimoriadnu pochvalu. Síce nie som veľký fanúšik filmov odohrávajúcich sa v priebehu minimálnej doby a navyše v noci, ale v tomto prípade to samozrejme neprekáža, vďaka tomuto netradičnému štýlu to lepšie vtiahne a cítil som sa v centre diania. Ale prekvapilo ma kvalitatívne rozloženie filmu, očakával som, že medzi obomi polovicami bude veľký rozdiel, ale nakoniec mi to prišlo podstatne vyrovnanejšie a navyše ma veľmi potešilo, že ani pri tejto nadmernej dĺžke som sa ani na okamih nenudil. Prvá polovica je vlastne len čisto zoznamovacia, kde vzniká nové priateľstvo a aj napriek tomu, že tieto typy postáv vôbec nemusím ma to dosť bavilo a tešil som sa na to, čo bude ďalej. A následne sa to už rozbehne, pričom ma to síce nenadchlo tak, ako som si prial, ale aj tak film ponúkne dostatok vydarených sekvencií, pôsobí to perfektne realisticky a napínavo, hlavne naháňačka na sídlisku berie dych. Finále mohlo byť aj údernejšie, ale nesklamalo ma to. Ale veľmi rozporuplne na mňa pôsobí hlavná hrdinka, síce mi prišla sympatická a nemala to problém ťahať, ale jej konanie mi vôbec neprišlo uveriteľné. Už v úvode by každá normálna žena od takýchto mužov utiekla, lebo by sa bála najhoršieho, ale ju nerozhádzalo prakticky nič, čo trochu narúšalo ten inak úplne realistický dojem z filmu, ale dá sa cez to preniesť, predsa len inak by to asi nefungovalo. A vizuálne je to skvelo zvládnuté, či už v tých akčnejších, ale aj pokojnejších sekvenciách. Takže znovu si to už asi nepozriem, toto je predsa len typ filmu postavený na to jedno vzhliadnutie, kedy má čo prekvapovať, ale som dosť spokojný. Myslím, že sa z toho stále dalo získať aj o niečo viac, no aj tak to tvorcovia zvládli veľmi dobre. 76% (08.12.2015)