Fúsi

Iba upozorňujem, že spoilerujem. To iba severania dokážu chladný príbeh podať citlivo a smutnú atmosféru prebiť láskavosťou jedného (ne)obyčajného muža. Moment, ked' sa Fúsi prišiel postarať o dievča, ktoré sa pred depresiou nedokázalo schovať inam, ako do svojho šatníka, bol pre mňa ten najdojímavejší, aký som kedy videla. Definitívne som sa rozplynula v momente, ked' zaspal s mačkou v náručí. Maličkosti, ktoré sú významovo tak velké, až si na chvílu poviete - pre všetky tie okamihy empatie sa oplatí zažiť aj niečo zlé. Film bolestne krásny. Jeden z tých, na ktoré nikdy nezabudnem. (10.03.2017)

Nebojím se tvrdit, že každý máme v sobě kousek Fúsiho. Dobrého, úžasného člověka, uzavřeného ve vlastním světě neodvratitelné samoty a negativismu natolik, že je svým okolím automaticky považován za výstředního a špatného. Člověka, který si přes drtivé aroma vlastní méněcennosti neuvědomuje, že je naopak široko daleko on tím nejnormálnějším. Hořkosladký film, který svým pomalým tempem, melancholickým klavírovým soundtrackem a přesně odměřeným výkonem titulního herce pohladí po duši a vyvolá spoluúčast, přestože současně uvrhne do deprese a chceme na něj (nebo spíše na to, o čem vypovídá) raději zapomenout.... Opravuji původní větu - Kéž by měl v sobě každý kousek Fúsiho. (11.04.2016)

Fúsi je morbidně obézní, pravděpodobně s nějakou lehkou mozkovou disfunkcí, poslouchá metal, je to totální lůzr a pokud tu náááhodou někoho napadne Fúsiho přirovnat ke mě, tak bacha, Fúsi nepije čaj! To je kurník zásadní rozdíl! (o=´ A tenhle film je absolutně skvělej, žádná jiná kinematografie, než-li ta islandská, nedokáže konstantně natáčet filmy tak přirozeně hořkosladké, komorní a zároveň bez jakéhokoliv melodramatu a se zcela uvěřitelnejma emocema - Fúsi je přesně takový film a to nemluvím o tom, jak je to skvěle zahrané a všechny postavy jsou větší, či menší podivíni, ale zároveň jsou v tom zcela uvěřitelné. (25.09.2017)

(101/2022) / Fúsi je čo do formy aj obsahu výrazne minimalistická dráma takého povedzme klasického severského štýlu. Aj pri tých pár najsilnejších momentoch si film udržiava až neskutočný odstup od zobrazenia emócií a drží sa prísnej civilnosti. Ono je to zložité, človek by aj prial pár "filmovejších" momentov, ale nakoniec, ten reálny život ich tiež obsahuje v podstate pramálo. Oceňujem, že sme sa nasilu nedočkali happyendu, aj keď ten záverečný Fúsi úsmev bol docela záhadný. (7/10) (12.12.2022)

Komediální drama? Možná pro někoho, kdo si tím neprošel, ale Fúsi mi byl neobyčejně blízký. Muž zafixovaný na matku, která by sice chtěla, aby její syn v pětačtyřiceti dospěl, ale zároveň ho nechce ztratil, chce ho dál ovládat, aniž si uvědomuje, že to byla právě ona, která nesmělého a nerozhodného syna do této situace, kdy se mu každý vysmívá nebo ho považuje za magora, dostala. Je to vlastně moc smutný příběh o osamocené lidské duši... Výborné herecké výkony. (04.07.2019)