Stále spolu

Můj plný počet je ne za obsah, formu, nebo za nějaké poselství, nýbrž za působivost a nezapomenutelnost - tenhle dokument jen tak z hlavy nedostanu. Co se Mlčochových týče - zpočátku mě tahle početná famílie bílých cikánů nadchla a její způsob života mi přišel idylický a já si představoval, jak úžasné by bylo se v takové rodině narodit, jak úžasné by bylo mít takové divošské dětství a žít ve srubu uprostřed lesů a luk a nemuset chodit do školy a mít spoustu bráchů a sester a být součástí takové archaické rodinné tlupy, navíc když mí rodiče by byli vysokoškoláci a ne nějací pologramotní zdegenerovaní sourozenci Lakatošovi. Ovšem ona idylka začala brát postupně pomalu za své. S nelibostí jsem třeba zjišťoval, že děti jsou (snad až na nejstarší dceru a flamencového muzikanta Prokopa) v lepším případě podivně roztěkané a sociálně zaostalé, v horším případě zaostalé i mentálně, že "profesionální otec" Petr je i profesionální pobírač sociálních dávek a hlavně obratný manipulátor a domácí tyran, v jehož diktátorském patriarchálním systému nemůže vlastně žádné z jeho dětí nikdy úplně dospět, leda by tlupu opustilo, nebo že matka Simona je i přes své vysokoškolské vzdělání pouhá submisivní domácká puťka, jejíž sféra vlivu končí za hranicí maringotkového kuchyňského koutu. A Mlčochovic zimní spanilé jízdy do Španěl mi tak trochu evokovaly současnou invazi přemnožených barevných na starý kontinent. Ale ruku na srdce - kéž by bylo takových posedle se množících asociálů mezi původními Evropany mnohem víc, jsou mi nekonečněkrát milejší a bližší, než invazivní asociálové neevropští a radši budu svými daněmi živit je, než arabáče nebo zulukafry. (24.09.2017)

Profesionální otec Petr by měl okamžitě dostat padáka od svých dětí, protože je nenaučil ani pořádně mluvit, natož samostatně uvažovat. To nemůže nikdo myslet vážně, že by ho takový život bavil. Upřímnost jsem tady viděl jenom u demagoga Petra, přičemž upřímný demagog je vždycky nejnebezpečnější. Zaplať Pánbůh, že takový člověk žije daleko od ostatních a otravuje život jen svojí rodině. Jinak dokumentaristika na bodě nula, Mlčoch jakoby tady působil i jako cenzor a film si stříhal ve Španělsku pod mostem. Dokument není obraz, aby něco prostě jenom zachytil. (25.09.2017)

Jako masakr. Člověk by čekal, že život někde v lesích mimo civilizaci musí být nádhernej, plnej svobody a radosti. Že ho představitelům dokumentu budete závidět. A možná byste i mohli, kdyby to celý fungovalo trošičku jinak. To by ale otec rodiny nesměl být totalní psychopatickej despota a manipulátor, který všem členům svý rodiny nonstop diktuje jak se mají chovat, co si mají myslet a kdy můžou dýchat. Magor, kterej se považuje za vůdce smečky vytvořil něco jako absolutní patriarchát. A na jeho dětech to bohužel zanechalo brutální stopy, stali se z nich asociální dementi, kteří se nedokážou normálně vyjádřit a kteří jsou v sociálních situacích úplně mimo. Snad ani nechci přemýšlet nad tím, jak brutálně tahle výchova poškodila jejich psychiku. A je to fakt škoda, protože co se týká inteligence a šikovnosti, rozhodně podědily geny svých rodičů a mohli v životě dokázat něco zajímavýho. Je mi dost líto manželky, která už o svým životě nemůže vůbec rozhodovat, protože, jak sama řekla v dokumentu, vlastně tam být musí, protože manžel by jí děti nikdy nenechal. Fakt chudák, já bych s takovým magorem nevydržela ani den. No docela by mě zajímalo, jak to s rodinou dopadne, jak třeba budou žít děti, až rodiče umřou, protože si nejsem jistá, že budou schopni se o sebe postarat. (10.08.2020)

Nakolik mě zaujalo téma, film naopak vzbudil jen rozpaky. Oproštění od konzumního stylu života přece nemá nic společného s egoismem a ovládáním druhých. V tomto film působí spíš odstrašujícím příkladem. Snaha o nezávislost tu naprosto selhává při výchově dětí, kterým není dovoleno ani být samy sebou (tedy šťastné). Slova o svobodě a nezávislosti zde zůstávají viset jako falešné a prázdné fráze. Pro mě velmi smutný a rozporuplný dojem. (27.11.2015)

Ano, mnoho lidí pracuje, aby samozvaní profesionální rodiče mohli nakrmit ze sociálních dávek své koktající nesamostatné děti. Více Mlčochů rovná se zkáza společnosti. Dospělí kluci ze sebe sotva dostanou srozumitelnou větu a asi pouze čekají na večer, aby mohli za maringotkou masturbovat a myslet na spolužačku, kterou ze strachu v životě neosloví. Moc pěkná iluze rodiny. (09.12.2015)