Stále spolu

Návrh na alternativní název: Pokrytecký psychopat a jeho továrna na asociální neurotiky. __Z hlediska formy je film konvenční, ale z kontextu je cítit, jak omezený prostor režisérka měla: V případě konfrontace by se Petr kousnul a natáčení by skončilo, v případě podlehnutí Petrovým manipulacím by dokument ztratil jakýkoliv smysl. Pokud to nešlo během natáčení, o to víc bych však žadonil po větší vynalézavosti v postprodukci. __ Autorka filmem předává hlavně emoce a atmosféru; informací je pomálu a otázky si klade divák sám - což je vlastně dobrá koncepce. Proč by autorka sama měla řešit sociální singularitu tohoto typu? Zamířením kamery na sebejistého, cholerického a navenek licoměrného (uvnitř zřejmě velmi vypočitavého) člověka poodhalí další hranici našeho společenského uspořádání. Tady totiž nejsou v konfronaci "konzumní" a "přírodní" způsoby života nebo "konvenční" a "alternativní" koncepce rodiny (to jsou jen zcestné interpretace a záminky pro racionalizaci). Tady jsou v konfrontaci sebestředný jedinec, který chce kojit svoje autoritářské (a jiné zvláštní) potřeby a zneužívat slabostí sociálního státu, a státní instituce, které neví, co si počít s parazitem! Z tohoto pohledu je film zajímavým příspěvkem do celospolečenské diskuze. (26.05.2015)

Dokument Evy Tomanové je postaven na určitě zajímavém a nosném tématu, jak jinak nazvat samozvaného profesionálního otce, který se uprostřed šumavských hvozdů v maringotce stará o početnou rodinu, která každou zimu migruje za teplem do jižních krajin. Zhlédnutí dokumentu vyvolává samozřejmě spoustu otázek, ale na velkou většinu z nich tvůrci nedokáží nebo spíš ani nechtějí odpovědět, otázka je jestli to byl od nich záměr nebo se někde něco v průběhu vzniku nepovedlo. Za dokumentem stojí zajisté spousta poctivé práce a je to i vidět. Zvlášť, když se na začátku uvažovalo jen o televizní produkci. Je zde cítit i určitá ambice být alespoň částečně časosběrnou sondou, ale chybí mi tu jakékoli časové ukotvení a divák během sledování vnímá jen změnu ročního období a místa, ale aby přesně věděl, kdy a kde se nachází na to tvůrci asi pozapomněli. Svou hlavní výtku bych, ale směřoval k tomu, že tady režírovala hlava rodiny silná osobnost Petra Mlčocha a paní režisérka měla těžce svázané ruce, protože svérázný inženýr kybernetiky je prostě středobodem tohoto malého universa. Moje celkové hodnocení je rozpačité, protože dokument klouže po povrchu a tváří se, že je něčím víc. (18.07.2015)

Aj keď prírodu milujem, neviem si predstaviť, žeby som žila takýmto spôsobom života. Možno len načas, napr. v rámci dovolenky. Na druhej strane sa snažím pochopiť dôvody týchto vysokoškolsky vzdelaných manželov, prečo si vybrali práve takýto život. Je mi jasné, že len z lásky k prírode to nebolo. Vychovávať takýmto spôsobom svoje deti je silný extrém, ale nenapadlo mi to odsúdiť. O čo je lepší dnešný liberálny trend? Ten, ktorý si často neváži rodinu, ktorý neguje akúkoľvek autoritu, vrátane Najvyššej?! O čo je lepšia súčasná školská výchova pred rodinnou? Myslím, že kontroverzný pohľad sa po hlbšom zamyslení musí prikloniť buď na stranu zavrhnutia, alebo sympatií. Môj sa priklonil skôr k sympatiám - ale nie bezvýhradne. (30.11.2015)

.....aneb Mlčoch Family. Některé scény mě velmi pobavily, u některých jsem byla rozpačitá a u dalších vzteklá. Když to shrnu, děti jsou velmi fyzicky zdatné, ovšem projevují se u nich značné logopedické vady a problémy v sociální komunikaci. Nemyslím si, že to budou mít ve společnosti v dalším životě lehké nebo společnost s nimi. Otec je totální patriarcha, je vidět, že ani nenechá pořádně ty děti vyjádřit svůj názor, alespoň ne před kamerou, vždycky si odpoví sám, a matce se jenom divím. Dokument byl na zajímavé téma, ale trochu zdlouhavý a stále hlavně o otci. Dodatek: Včera jsem ty dva nejstarší syny viděla muzicírovat na Náplavce. Jenom by mě zajímalo, jestli z těch vydělaných peněz taky něco dostanou. (19.08.2016)

Sebestředný narcistický manipulativní kkt, který se velmi rád poslouchá, si myslí, že je nejinteligentnější a nejmoudřejší na světě, a proto si dává patřičně záležet, aby byly jeho hluboké myšlenky a "originální" názory hodně, a nejlépe pořád, slyšet. Děti velmi šikovné, manuálně zručné, zvyklé pracovat a hodně pomáhat, ale bohužel na úkor socializace (to přece zastane tatínek s maminkou, že), rozvoje vlastního myšlení a vůbec možnosti se vzepřít a obhájit si případný opačný či jen odchýlený názor od toho, který jim (velice neobratnou a průhlednou manipulativní technikou, ale jak to mají ty děti poznat?) vnucuje jejich fotřík. Docela dlouhou dobu jsem se bála, že dítě, které čeká a nakonec porodí nejstarší dcera, snad počala s vlastním otcem, naštěstí mě konec vyvedl z omylu. Tři hvězdičky rozhodně nedávám ze sympatií vůči rodině, ale myslím, že je záslužný, že to někdo natočil. (27.11.2020)