Trabantom z Austrálie do Ázie

S bezprostřednim a nenucenym kouzlem z Jižní Ameriky (aspoň tak to působilo na mě) se to nedá srovnat. Nelíbí se mi odklon od cestovatelskejch a cestopisnejch reálií a popisů směrem k vztahovejm peripetiím a k dalším jepičím marnostem - ve výsledku člověk často ani neví, kde vlastně momentálně jsou, kterou zemí zrovna projížděj nebou kterou už projeli, kolik a co je ještě čeká a tak. Nečekám žádnou druhou Cestománii, ale na formátu dvánáctidílnýho seriálu se toho dá zvládnout spousta, i kdyby to měla bejt jednoduchá infografika nebo jen nějaký krátkce, i když systematicky zmiňovaný doplňující informace. No nic - sledovat novou reality show o škorpení se Dana s Dominikou a šroubovaný řešení dalších problémů (typu "zmizení" Marcina sloužící jen jako lacinej cliffhanger pro sledování dalších dílů, kde se to už jen nějak odflákne stylem "dobrý, tak se našel") mě prostě tolik nebaví. Mohli by si taky odpustit ten všudypřítomnej (obzvlášť Danův) trpitelskej výraz - nikdo je nenutil expedice se zúčastnit (tim nijak nesnižuju obdivuhodnost všeho, co účastníci zvládaj, já bych to nejspíš nedal, nepotřebuju ale pořád dokola poslouchat, jak to maj chudáci těžký a že to ty Trabanti už fakt asi nezvládnou). Taky tomu tady v Austrálii nijak nepřidává debilně vybíraná užitá hudba, všechny ty provplánově bulvární teasery na konci dílů a v neposlední řadě nakonec (mně) nesympatická posádka, ke který jsem si pouto jako v Jižní Americe teda rozhodně nevytvořil. Za mě mezi 2 a 3*. (07.08.2018)

Žlutý cirkus jsem si zamiloval, když se vydal na cestu Afrikou, a od té doby ho bedlivě sleduji, takže jsem si divokou jízdu, tentokrát Austrálií, nemohl nechat ujít. Čekal jsem nějaké změny, ale třeba úvodní písnička od Wohnoutů zůstala na místě a to mě velice potěšilo. Oproti tomu se opět hodně změnila sestava. V čele samozřejmě zůstal Dan a mě osobně těšilo, že se vrátil slovenský dobrodruh Marek. Jinak i noví členové posádky vypadají sympaticky, takže mě bude bavit sledovat je i dál. Jejich filmy mají větší tah na branku, ale to je čekané. Seriál to má rozšířit, a tak se možná občas vejdou i nudnější záběry. Tentokrát ani konce epizod nejsou tak dramatické jako u Jižní Ameriky a vzdělávací část cestopisu zmizela skoro úplně. Jenže jak říkám, tenhle žlutý projekt jsem si zamiloval už před lety a těším se na každé jejich dobrodružství, i když se to někdy opakuje stejně jako poruchy trabantů. (26.11.2016)

Predchozi serial Trabantem Jizni Amerikou povazuju za naprosto dokonaly dokumentarne cestopisny pocin, ktery me bavi i po nekolikate reprize. Kazdy dil se odehraval v trosku jinych kulisach, mel svoji zapletku a rozuzleni, fungoval samostatne a pri tom zapadal do celku. A to je presne to, co serial z Australie postrada. Jednotlive epizody jsou strasne stereotypni (zvlastne cast z australie), absolutne nedramaticke, a zmatene sestrihane. Jelikoz australie je proste nekonecna cervena placka, v kazde epizode se do nekonecna resi opravy trabantu. A nasleduje milionkrat videna situace: poroucha se auto, despoticky Dan Priban nadava, jak nemaji sanci auto v pustine opravit a ze jsou v prdeli> auta sami, nebo s pomoci opravi> po par kilometrech se auto poroucha> despoticky Dan Priban nadava, ze jsou v prdeli... Chapu, ze trabant neni auto urcene pro takto extremni vypravy, nicmene to je preci prave ten duvod proc si trabanty vybrali, ne? Dramaturgicky to v serialu proste nefunguje- ta snaha budovat napeti, ze se auta mozna porouchaji na dobro a nedojedou, zkusenejsi divak odhali od druhe epizody a pak to zacne bejt dost otravny. Serial se take zameruje vice na jednotlive ucastniky vyravy, kteri podle me nemaji dostatecne charisma (az na vyjimky) na to, aby divaka bavili celou epizodu. Na ukor tomu je upozadena cestopisna cast, tudiz divak, ktery nezna mapu australie+ okoli, vetsinou vubec netusi, kde se vyprava prave nachazi a kam smeruje. Navic v serialu toho strasne moc chybi- cely ten humbuk okolo rekordniho vyberu od lidi na crowdfoundingu, poslani soucastky z ceska pres cely svet, konkurz na noveho pasazera posadky- to vse je v serialu odbyto jednou vetou, jestli vubec. A argument, ze se pulrocni vyprava nevejde do tak kratke stopaze neeobstoji- stacilo vystrihat vetsinu oprav. POSLEDNI SLOVO: Epizody z Australie (1-7) nejsou nicim zajimave. Trabanti zacnou bavit az epizodami z Indonesie, ale to uz je prilis pozde. Zklamani 3/5* (04.12.2016)

Rovnako ako pri Južnej Amerike, tak aj z Austrálie do Ázie je seriálová verzia podstatne lepšia ako tá filmová. Pribudol úvod so zoznamovaním sa s celou partiou a prípravou aut na cestu, ako aj zábavná birokratická časť s vyslobodzovaním žltého cirkusu z kontajnera po príjazde do Austrálie. Druhá Ázijská polovica taktiež ponúkla kopec zábavných atrakcií (hlavne preteky na byvoloch boli super) a vo filme nevidenej stopáže, no kameňom úrazu tu naďalej zostáva to putovanie Austráliou, ktoré jednoducho nemalo čo ponúknuť okrem padania z motoriek a problémom s autami. V každom prípade sa už neviem dočkať na pokračovanie s návratom do Čiech z Bangkoku. (14.09.2017)

Parta pořád skvělá, zábava o něco menší. Nevím, zda byl požadavek na dvanáct půlhodinových epizod vznesen před samotnou cestou, ale umělé natahování seriálu, jen aby měl požadovanou stopáž, tomu odpovídá. Některé díly jsou vyloženě vycpávkové a kromě toho, že žlutý cirkus urazí další pár set kilometrů, se v nich nic nestane. Kdybych z přírodopisných dokumentů jako Wolf Creek nevěděl, že v Austrálii občas dějí dost divoké věci, považoval bych ji po zhlédnutí téhle trabantí série za druhý nejnudnější kontinent po Antarktidě. Chápu, ne vždy máte dost štěstí (nebo spíše smůly) na napínavé/vtipné/bizarní příhody, ale proč tomu neuzpůsobit rozsah pořadu? Zatímco od Jižní Ameriky jsem se i díky zakončování epizod perfektními cliffhangery nedokázal odtrhnout, tentokrát to chtělo hodně přemlouvání, abych cestu nezabalil už někdy v polovině. Ještě nápadněji než ve filmové verzi (která je tentokrát lepší než ta seriálová) zde vyvstává do popředí rezignace na vzdělávací rozměr. Důležité není, kudy se jede, ale s kým, což by mi tolik nevadilo, kdyby to celé nebylo tak repetitivní a po čase podobně únavné jako neustálé opravování selhávající techniky. (24.11.2016)