Predtým, ako som ťa poznala

Po mnoha stránkách dobrý film, jemuž nahrává hlavně sympatické herecké obsazení, hovořící mnou na poslech milovaným britským přízvukem. Díky tomu z filmu většinu stopáže vyzařuje odpočinková, pozitivní nálada, která mi dost připomínala atmosféricky podobně laděný feel-good-movie Albatros (nehledě na to, že i postava Emilie Clarke mi připomínala postavu Felicity Jones v Albatrosu). Jenže to trvá možná 70 minut. Zbývající půlhodinka je totálně klišovitá, city vydírající, tuctovka, která posílá kvality filmu do plevele, nebo alespoň do kopru. A to se těžko odpouští, ikdyž nepopírám, že bych se klidně mrkla znovu, ikdyž tentokrát už s lehkým skepticismem. (15.07.2016)

Romantické drámy to nemajú u mňa ľahké. Striehnem na každú faloš, každé klišé, každý odklon od reality a už pri Nedotknuteľných som mal nepríjemný pocit, že ide iba o zahrávanie sa s divákom a jeho manipuláciu. A tento film bol na tom ešte horšie. Keďže patrím k vymierajúcemu druhu divákov, ktorí ešte nevideli ani jednu epizódu Hry s trónmi, bola mi hlavná predstaviteľka nielen protivná, ale aj neznáma. Ale aj keby bola na jej mieste iná, tie nedostatky scenára a mizerné dialógy by nezachránila. A keď k tomu pripočítam hrozný slovenský dabing, tak iba moja ohľaduplnosť zachránila film pred dvoma hviezdičkami, ktoré by mu slušali viac, pretože ho považujem nielen za nepodarený, ale aj za škodlivý. (02.11.2018)

Často krát bývam pri komentovaní filmov uštipačný, ironický a že vraj aj cynický. Zopár užívateľov mi napísalo, že mnohé moje komentáre sú provokatívne a nenávistné. Bolo mi viac krát vyčítané, že som hater. Asi je to pravda alebo možno ani nie. To je jedno. Je to proste tak, že čo mám na srdci, to napíšem do komentára. No občas sa nájde tak silný snímok, že mi vyrazí dych a stratím reč. Osobne sa ma dotkne. Tak to bolo i v prípade amerického filmu "Predtým, ako som ťa spoznala" (Me Before You), ktorý v roku 2016 natočila anglická režisérka Thea Sharrock. Je to úžasné filmárske dielo, romantická dráma, ktorá sa ma bytostne dotkla. Takže si v tomto prípade odpustím svoje obvyklé silne kritické úvahy a bez zbytočných rečí dám tomuto titulu päť hviezdičiek. ***** (14.03.2022)

Ukázka zrůdného vkusu dnešního diváka. Přiznám že romantika nepatří zrovna k mnou vyhledávaným žánrům. Na druhou stranu jsem ale již úspěšně absolvoval nejeden kus, který mě dokonale uzemnil, jmenuji třeba vynikající Pravidla moštárny nebo za poslední dobu zajímavou a tematicky mírně podobnou Teorii všeho. Kupříkladu ta má dokonce horší hodnocení než tahleta blbost. Pokud se někdo cítí naměko z uměle vycucaných scén ke konci filmu, kdy herci nezvládlají prodat ty nejjednodušší emoce a za pomocí replik, které jim do úst vložil scénarista, který má city na úrovni samotářského dřevorubce. Tak přesně takového diváka je mi moc líto. Protože já osobně tento kousek vidím velmi bídně. Rosamunda Pilcher by chrochtala nadšením kdyby se jí povedlo tohle veledílo, ale pro diváka, který nebyl zasažen tak zásadními kousky jakými jsou Esmeralda nebo Divoký anděl, se jedná o dvě hodně těžce ztrávené hodiny. Nic na tom nezmění fakt, že jsem na to koukal pod dohledem tuze sličné dívky, která po většinu stopáže nevěřícně kroutila hlavou nad tím jestli tohle myslel někdo vážně. 40% (05.09.2016)

Hezké. Oproti nedotknutelným Nedotknutelným trochu moc přeslazené a americky infantilní, s jednoznačným průběhem a závěrem přizpůsobeným populárnímu romantickému trendu (kdy už se tvůrci konečně oprostí od potřeby "prohlubovat" emocionálně působivé chvilky rádoby dojemnými songy), ale jinak strašně milý a sympatický film o tom, že druhým je potřeba pomáhat, i když si o to nahlas neřeknou. Pocitově vyvážené, od příjemného humoru a ironie až k depresi plynoucí z bezvýchodné životní situace, vyjma posledních minut plynule odvyprávěné a celkově povzbuzující - především díky božské Emilii Clarke, z níž se klube charakterní osobnost schopná rozzářit pouhou přítomností a úsměvem každou scénu.... Rachel McAdams tímto dostala vážného (ale vítaného) konkurenta :-) 80% (01.08.2016)