Děti z Bullerbynu

Děti z Bullerbynu nedokážu ohodnotit objektivně, i kdybych se postavila na řasy. Nepřekonatelná knížka mého dětství a každému jejímu zpracování už jen ze samotné nostalgie prostě musím přihodit nějakou tu hvězdičku navrch. Lasse Hallström se filmové podoby zhostil vcelku věrně a jsem ráda, že mi vzpomínky na tuto báječnou knihu nijak výrazně nezkazil. Přesto ale nemůže plně uspokojit představy generace českých diváků, odkojených knižním vydání s kouzelnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové. (15.09.2010)

Knihu jsem nečetl, takže neposoudím, jakou měla poetiku a zda se jí povedlo přenést do filmu. Ten je víceméně o ničem, přičemž tím celou dobu svádí k dojmu, zda nejde o pouhé ilustrace právě ke knize. Děcka si hrají na piráty, děcka mají psíka od mrzutého ševce, děcka hledají poklad, děcka spí na seně, děcka jdou nakupovat. Problém je, že dospělý divák v průběhu zmíněných trampot místy jen těžko udrží pozornost. Svět Bullerbynských dětí je jinak ztvárněn překrásně. Malebné prostředí švédské farmy v nádherných kamerových záběrech, letní idylka a za všech okolností veselé děti. Dokážu si představit, že pro děti do cca deseti let věku by mohl mít tenhle film cenu - ukazuje takřka utopický ráj, kde jsou všichni šťastní, veselí, bezproblémoví a vždy smysluplně zabaveni. Balzám na duši v době, kdy stres vládne životu a zábava se rovná facebooku a nejmodernějšímu mobilnímu telefonu. Jen se bojím, že dnešní dítě bohužel stejně více ocení libovolného Chipmunka... (21.05.2011)

Vlastně ani nevím, co jsem od filmu očekávala, asi Hallströmovsky dokonalý rodinný pohodový film. Proto jsem si ho taky "dala" v okamžiku toho největšího předvánočního chvatu na zklidnění. Možná to bylo neklidem v mé hlavě, ale vše mi přišlo zbytečně rozvláčné, děti ne zrovna šťastně vybrané a o dabingu ani nemluvě... Takže kouzlo knížky, (kterou má o 4 roky mladší sestra znala někdy v 6 letech celou nazpaměť a ohromovala tak všechny, jak plynule umí číst, neboť ještě ukazovala prstíkem řádek i slovo, které "údajně četla"), se poněkud rozplynulo... (24.12.2008)

Příjemná oddychovka, ale oproti knížce to nemá takovou šťávu. a proč tam byla ta Olleho sestřička, to taky nechápu. akorát to tam kazila, a v knížce se takhle veliká ani neobjeví. škoda.Nicméně poetika švédského venkova je úžasná. Kdyby nebylo toho strašného dabingu, asi bych dala o hvězdičku víc. To je takový problém vydávat dětské filmy i v původním znění? kvůli tomu dabingu si ani druhý díl nekoupím. Já se těšila na švédštinu. :-( (17.10.2008)

Je-li kniha málo popisná, pak do ní člověk vkládá reálie, v nichž sám žije. Takhle to bylo u mě třeba v případě Harryho Pottera, kde jsem byl podobou Bradavic dost zaskočen. Představoval jsem si je tak nějak civilnější, modernější, méně okázalé. U Dětí z Bullerbynu se žádný větší šok z výpravy nekonal, což mě poměrně překvapilo. Co mě ale překvapilo daleko více a bohužel nemohu říct příjemně, byl český dabing, který se viditelně (nebo spíš slyšitelně) nachází v krizi. Dospělé postavy jsou nadabovány asi čtyřmi lidmi, jejichž hlasy a repliky se do daných situací a do filmu podobného charakteru vůbec nehodí. Co se týče filmu samotného - u Dětí z Bullerbynu rozhodně nelze čekat nějakou větší myšlenku, jedná se pouze o sled epizod, z nichž žádná nevyústí v zásadnější pointu. Taková je ale i kniha, kterou každý z nás jako špunt četl snad stokrát. Na některé příběhy jsem zapomněl, takže jsem si je při sledování oživil. To mi připomnělo, že bych si tuhle klasiku mohl zase jednou přečíst, achjojo. (533.) (16.11.2009)