Pravidlá muštárne

Lasse Hallström zkušeně uchopil další román s velkou emocionální a výpovědní silou, ale tentokrát na můj vkus strunu přetáhl. Snad se nechal příliš unést, a já mu to neberu, ale i tak musím říct svůj názor, a ten se odvíjí od prvních slov, která mě při vzpomenutí Pravidel Moštárny napadnou. A ta znějí: "Příliš dlouhé a příliš melancholické." A já odmítám propadnout takové náladě, byť by to bylo sebepoetičtější a může se přitom desetkrát herecky i hudebně koncertovat. Nicméně Oscar pro Michaela Cainea je od první do poslední vteřiny jeho působení na plátně naprosto zasloužený a vypadá to, že kouzlo Irvingova románu a Hallströmovy přesvědčovací schopnosti ve spojení s talentem herců prostoupilo celý film a povzneslo ho. Třeba až se tou bichlí prokoušu, uvidím to jinak, zatím ale 70%. (05.08.2005)

Teda ... to byla ale doba, co? Pravidla nejen moštárny se porušovala a nikdo se nad tím nijak zvlášť nevzrušoval. Ikdyž! Vzrušení tam přece jen bylo a jaké. Některé předvídatelné a zcela předpokládané a některé dost šokující. Film to byl jinak vážně milý, pomalu plynoucí, žádný zmatek a tak. Drama se konalo ryze v srdcích zúčastněných, kdy každé z nich svádělo svůj vlastní boj. Byla tam i jedna velmi dojemná chvíle, když si malý a zvídavý Fazy "konečně našel svou rodinu". Jediné co mi na filmu vadilo bylo obsazení Tobeyho. Jako pavouk byl fajn, ale já si na něj nemůžu zvyknout v tak jemném a citlivém dramatu. Zato Michael Caine zahrál svou roli lékaře, koketujícího s éterem, opravdu skvěle. 3,5* (28.04.2014)

Krásný film podle Irvingova slavného románu, s hezkou hudbou a výbornými hereckými výkony, kvalitní po všech stránkách, přesto nemůžu jít na plné hodnocení a ty výsledné čtyři hvězdičky jsou hodně vydřené. Důvod? Jedním slovem: tempo. Je to celé tak poeticky pomalé, citlivé, dojímavé, moudré... ale nějak mě to bralo stěží na půl plynu, chvílemi jsem se nudila. Pravda, viděla jsem tento film někdy před osmi lety, zážitek v současné době by mohl být jiný. Nehledám chybu jinde než na své straně, třeba jsem balvan bez emocí, snad to chtělo jen sledovat v jiné náladě... a možná by to opravdu chtělo ubrat 20 minut na stopáži. Určitě se někdy podívám znovu, zatím však "pouhých" 70%. EDIT 2013: Hmm, přemýšlím o ubrání hvězdičky - je to sice pěkný, pohodový, příjemný film na nedělní odpoledne ke kafi a buchtě, ale nijak extra hluboko mě nezasáhl ani napodruhé. (06.10.2009)

Hallstrom má ten zvláštny talent, že dokáže vo svojich filmoch ukázať tie nepekné ľudské vlástnosti spôsobom, ktorý je podobný rozprávke. Príliš nezľahčuje, zlé vlastnosti neospravedlňuje, no ukáže ich tak, že viac ako pohoršenie vzbuzujú zamyslenie. Celý príbeh podáva optimistickým spôsobom, plným nádeje, a to napriek tomu, že mimo lásky a radosti je v ňom aj veľa smútku a smrti. Skutočne úžasný rozprávač je ten Lasse.... (9/10) (02.04.2009)

Od Lasse Hallströma jsem toho zatím moc neviděl ale tento snímek rozhodně patří k tomu lepšímu co natočil a k tomu mu skvěle sekundoval zručný scénárista. Jedná se o drama, příběhově doprovázejicí sirotka Homera Wellse (Tobey Maguire), které má dvě dějství. První se odehrává v sirotčinci, kterou vede Dr. Wilbur Larch (Michael Caine) a zde tak herecky kralujicí, že se vůbec nedivim jeho proměněné nominaci na Oscara. Larch tu vychoval Homera, naučil ho lékařským praktikám, jenže Homer nakonec zjistí že to není tak úplně pro něj, začne si hledat práci a nakonec skončí na jablečné farmě. Zde se odehrává druhé dějství ve kterém se Homer spřátelí s Candy Kendall (Charlize Theron), zažije na farmě útrapy a poznává pravdu Dr. Larche o tom že svět lidí je všude stejný. Malinko mi tu vadilo vlažnější pojetí děje, které trochu ubírá na lepších pocitech z tohoto díla. Takto jen hodně silné 3 hvězdičky. [6,5/10] (25.12.2009)