Mladý papež

Jude Law exceluje jako samolibý, nevypočitatelný, "ďábelský" (ale nic z toho tak úplně...) papež Pius XIII. Velmi alternativní série zobrazuje prazvláštní svět v centru katolické církve tak, že třeba zaujme i ty, kterým je Vatikán ukradený až je irituje (já). Příběh velmi volný, pár dílů slabších a ve výsledku tápu co se mistr snažil vlastně říct, nicméně to táhne jak nevšedností tak herecky, kde baví i řada vedlejších postav v čele s jeho eminencí kardinálem Voiello, audience jsou zpravidla k popukání a otevíračka jedna z nejcoolovějších věcí co jsem za tenhle rok viděl. "I’m the Pope and I’m going to remain Pope until the day I die. Because I’m curious to see how it all turns out." 85% (30.12.2016)

Zďaleka najlepší seriál roka a možno nielen roka 2016. Začne to ako prvoplánové "vatikánske House of Cards", ale postupne to získava ďalšie úchvatné vrstvy. Dokáže to byť kontroverzné aj hlboko tradičné, rúhavo cynické i nesmierne ľudské, vtipné i dojímavé, sexy aj predchnuté duchovnom. Jude Law v životnej úlohe, scenár a dialógy ako z inej reality a Sorrentino sa usmieva. K tomu geniálna hudba a skvostná úvodná znelka. Absolútne famózna záležitosť. (01.12.2016)

Láska na první pohled, pětka od dílu druhého a topka asi tak od šestého. Tenhle seriál si mě prostě a jednoduše omotal kolem prstu. Jak dvacetiletá zlatokopka bohatého staříka. A to skoro vším. Svou otevřeností, přímočarostí a jasnou satirou, která snad žádnému normálnímu katolíkovi nemůže vadit. Je to naprosto novátorské v čele skoro se všemi výbornými herci, kterým rozhodně dominuje Jude Lawe, kterému bych za tuhle roli udělil doživotního, seriálového Oscara. Lenny Belardo, sestra Mary, kardinál Vioello, Dussolier, Gutierrez, krásné Esther a Sofia, všechny tyhle osobnosti z tohoto úžasného seriálu mi budou moc a moc chybět. Tak jen budu v skrytu duše doufat, že konec desátého dílů, je vlastně jen začátek další, (možná) ještě lepší série. Jo a ještě úplně nejpeckovější postava že všech?! No přece Tonniho Petola, na toho bych málem úplně zapomněl! (04.11.2016)

3,5* --- Sice jsem čekal asi něco trošku jiného, ale nevadí mi to a přesto to byla velmi zvláštní záležitost. Papežem se stal někdo, jehož postoje skoro nikdo nezná a Pius XIII. je rozporuplný ve své nečekané neortodoxnosti i silné konzervativnosti natolik, až to dělá s celou církví kotrmelce. Ze začátku to vypadá, že je Pius pěkný mamrd, smysl to začne dávat ke konci. Byť je to celé trochu přitažené za vlasy, má to několik světlých chvilek, skvělého Juda, výborně to vypadá a má to skvěle vybranou a udělanou hudbu. už jen kvůli těm posledním třem plusům to stálo za to. (05.07.2017)

Ačkoli zde skutečně může divák cítit pocit jakéhosi mírného rozezlení nad neuspokojivým (ne)rozuzlením, je ona rodičovská záležitost, tvářící se jako zápletka a hlavní motor papežova nevyzpytatelného a striktního jednání, v klidu odložitelná na vedlejší kolej. Jedná se o klasicky esteticky působivý Sorrentinův obraz Vatikánu a starobylé instituce, která za svými zdmi ukrývá bohatou směsici jedinců a charakterů, morálních dilemat i pokrytectví. Kromě vizuální stránky a zajímavého servírování teologicko-společenských a psychologických otázek, tkví nejsilnější stránka seriálu v oné nejednoznačnosti, ve které se všechny postavy a okolnosti pohybují a odvíjejí. Hranice mezi dogmatičností a moderností, vypočítavostí a morálností, zlem a křehkostí, mocí a bezmocí, láskou a odstupem se téměř stírají. A když se Jude Law, ono ztělesnění nepochopitelného střetu bigotní agrese a empatického citu zároveň, ono ztělesnění starozákonního i novozákonního v jednom, v papežském odění a za zvuků elektronické hudby prochází se zapálenou cigaretou chodbami paláce plného renesančního umění - kdo by to nemiloval? Jeho projev ze stínu před plným náměstím v úvodu seriálu patří k tomu nejlepšímu, co jsem za poslední dobu viděl. (20.03.2022)