Mr. Robot

Taxem na to dneska přišel. Klíčem k nové, moderní a necenzurovatelné filmové publicistice jsou uvozovky! Když si i vrchní pokrytec ve své erudované kritice dovolí pro něj zcela abstraktní „vylízané pičky“ i jemu daleko srozumitelnější „vyfajčené ftáky“, aniž by se velkohubě nepozastavoval nad tím, jak se tu pak věřící matky hystericky křižují a ubozí školáci končí s doživotními psychickými újmami ve svěracích kazajkách, považuji to okamžitě za etalon zdejší inkvizice a jdu do toho naprudko, uklidněn HOMOujištěním, že co je v uvozovkách, to se vlastně vůbec nestalo. *** „Jo, kurva!!!“, zvolal jsem nadšeně po zhlédnutí prvního dílu … „A do piče, napsal jsem na seriózním filmově-publicistickém serveru „kurva“!“ … „Kurva, řekl jsem v předchozí větě „do piče“!“ … Ups, trochu jsem se zamotal v pekelném kruhu, no nic jste naštěstí přes samé uvozovky neviděli, tak pojďme znovu: „Jo, kurva!!! “, zvolal jsem nadšeně po zhlédnutí prvního dílu, „konečně něco alespoň trochu reálného o opravdovém hákování, a ne jako obvykle, když nějaký homodebil naboří čínským tabletem bez internetu během pěti vteřin Pentagon, zadáním všemi těmi Anonymousy přísně utajovaného příkazu „Hekni Pentagon“ do ukrutně profesionálně rutnutého, nejnovějšího Androidu 6.0 Dželyšit.“ „A do piče!“, prohlásil jsem po přetrpění následujících devíti epizod, ve kterých se ta počáteční naděje nekompromisně odebrala směrem k „prdeli“ a já osm a půl hodiny čuměl, namísto pronikání do vysoce zabezpečených serverů, na deliktické pronikání do duševních pochodů nějaké nesympatické psychosmažky. K tomu všemu byla hlavní postava opravdový hnusák s vizáží přišlápnuté ropuchy, jehož jediným hereckým počinem bylo valit bulvy v jednotvárné etudě „snažím se urputně „vysrat“, tudíž jsem neměl ani možnost k němu jakkoliv přilnout. Ale jak se tak dívám na ta zdejší červená čísla, byla to asi děsně kůl píce pro všechny ty iluminátskými báchorkami vypláchlé „šulínky“, co když zrovna nečumí na pomatené „pičoviny“, postávají s hadrem přes xicht před Mekdonaldem, kde v rámci úplně vlastního, „hlubokého a zcela opodstatněného antikorporačního a antiglobalizačního přesvědčení“ demonstrativně potěžkávají dlažební kostky. (08.10.2015)

Prvá časť ma dostala, potom prišlo sklamanie. Príbeh mal najviac, tak skvelý námet sa vydal iným smerom, ako som chcel. Ale hlášky prechádzajúce hackerovou mysľou stoja za to a sú na zamyslenie. Najlepšia je tá práve z prvej časti, keď sa Elliota pýta psychologička, čo ho na spoločnosti tak sklamalo: „Neviem, možno je to to, že si kolektívne mysleli, aký bol Steve Jobs skvelý človek, hoci sme vedeli, že zarobil miliardy na práci detí? Alebo to možno bude tým, že sú naši hrdinovia tak falošní, svet sám o sebe je jeden veľký podvod. Spamujeme sa navzájom horúcimi komentármi plných sračiek, ktoré sa tvária ako náš pohľad, sociálne médiá predstierajú, že sú dôverné. Alebo sme si to sami vybrali? No nie zmanipulovanými voľbami ale našimi vecami, našim majetkom, našimi peniazmi? Nehovorím nič nové. Všetci vieme, prečo to robíme, nie preto, že knihy z Hier o život nás robia šťastnými, ale preto, že my chceme žiť pod sedatívami. Pretože je bolestivé nepredstierať, lebo sme zbabelci.“ (18.07.2016)

Pro levičáky v pubertě. Úvodní řeč hlavního hrdiny je sice fajn teaser, Elliotovo shrnutí stavu světa se už ale dál nikdy neprohloubí. Jakkoliv sympatický je motiv F-Society, zůstává na úrovni revolučního zvolání, po němž následuje standardní televizní vyprávění míchající motivy z thrillerů, gangsterek a Amerického psycha, často hodně otravných klišé a bezvýznamných řečí (We're all living in each other's paranoia.) Deziluze z dneška udává Robotovi styl, obsah je ale zaměnitelná koláž výpůjček z jiných dnešních seriálů. F Mr Robot. (02.11.2015)

No je to strašná snobárna, ale ok, někdy je to i chytlavé. Antikorporátní nádech s někdy směšně přetaženými prvky (uberevilCEO) prvních epizod mi ale přijde jako slušný cirkus a upřímně doufám, že se to vyvrbí nějak zajímavě a zúročí se tohle banální profilování k nějakému zajímavému východisku, jinak to bude jenom Klub rváčů na sedatovech bez čehokoliv zábavného. 3 a 1/2 EDIT: Když jsem psal "Klub rváčů", nenapadlo mě, že až tak. Každopádně to finále je tak pitomý, že se trochu stydím za tvůrce. (27.09.2015)

Mr. Robot je skvelým seriálom s množstvom výnimočne originálnych epizód, ktoré "dajú do vačku" väčšinu aktuálnej seriálovej tvorby. Prakticky všetci herci svoje postavy zosobnili na jednotku, príbeh hackera bojujúceho s boháčskou elitou a zároveň svojou psychikou bol mimoriadne pútavý, ale... plné hodnotenie dať jednoducho nemôžem. Mám pocit, že niektoré dejové línie nemali príliš veľké opodstatnenie a dej bol čas od času skutočne prekombinovaný rôznymi zvratmi a drobnými vsuvkami, ktoré nedávali zakaždým zmysel. A musím sa priznať, že sa mi do nových častí občas veľmi nechcelo, pretože pôsobili až príliš komplikovane, na čo som nemal každý deň chuť. Keď už však prišlo do "tuhého", vedel som v priebehu dňa zhltnúť aj polovicu série. (14.04.2020)