Stávka na neistotu

"Takže CDO je hromada hoven zabalená v hnoji." Lépe a hlavně odborněji bych to neřekl. Moje touha koupit si nějaký trojbéčkový derivát stoupla na maximum. Hlavně, ať je zajištěný hypotečními úvěry lidí, kteří nejsou schopní splácet své dluhy. To by bylo nejlepší. Tedy nejlepší pro finanční žraloky, jejichž banky stejně nakonec zachrání ten daňový poplatník, kterého předtím okradli. To je geniální - deriváty sem. A přestože se neumím tvářit, že jsem principy podvodů na investora pochopil až do hloubky úvěru nemajetné striptérky, tak tohle mě bavilo. Vynikající byli zejména pánové Burry, Baum a Rickert, jejichž filmoví představitelé mi pomohli mou krizovou finanční ztrátu, i když jsem ji nikdy neutrpěl, překonat velmi zábavnou formou. To samozřejmě neznamená, že budu od nynějška na bankéře milý a přestanu je v sebeobraně věšet na nejbližší větev. (17.10.2016)

Tvůrci si naštěstí uvědomovali, jak nestravitelný by film zahlcený jmény, čísly, zkratkami a rozkrýváním složitých vztahů mezi jednotlivými složkami investičního trhu byl. Pojali jej proto jako dvouhodinové překřikování několika excentriků, mluvících namísto lidské řeči ekonomickou hatmatilkou pro pokročilé. Aniž by Sázka na nejistotu rezignovala na věrnost faktům, snaží se vyprávět co nejnázorněji a s nadhledem vlastním Vlkovi z Wall Street. McKay ovšem není, zejména co se vypravěčských schopností týče, Scorsese. Našim průvodce na cestě k ekonomické katastrofě je Jared Vennett, obracející se občas přímo do kamery, případně zastavující tok vyprávění, aby nám škodolibě objasnil, jaké triky velké ryby z Wall Street používají. Jeho vlastní triky se ale rychle stávají předvídatelnými. Bourání čtvrté zdi prostořekým vypravěčem je hlavně prostředkem k rozptýlení, nikoli – jako ve Vlkovi – neodmyslitelnou součástí promyšlené narativní strategie. Podobně nahodile film prokládá nadsazenou komedii okamžiky existenciální krize stále bezradnějšího Bauma (scény s jeho manželkou patří k těm nejzbytečnějším z celého filmu, což vzhledem k obsazení Marisy Tomei dost zamrzí). Rozptylující je i hyperkinetický střih a roztřesená kamera Barryho Ackroyda, který ostré názorové výměny v uzavřených kancelářích natáčí jako zběsilou (greengrassovskou) akci. Od začátku do konce s obdivuhodným nasazením zoomuje, přeostřuje a švenkuje, v důsledku čeho scény stěžejní pro vyprávění splývají s těmi, v nichž o nic zásadního nejde. Tempo ani naléhavost, s jakou k nám film promlouvá, se nevyvíjejí. Film je monotónní, postrádá napětí i překvapení a spíše než drama připomíná powerpointovou prezentaci, která je sice místy vtipná, ale musíte se hodně přemáhat, abyste u ní svou pozornost udrželi po celé dvě hodiny. Hodně pomáhá, že o naši pozornost soupeří někteří z nejcharismatičtějších herců Hollywoodu, výborní zvlášť tehdy, pohybují-li se na území drzé frašky. Částečně improvizované scény jejich vzájemného překřikování patří k vrcholům filmu. Během serióznějších momentů ovšem vzhledem k plochosti svých postav nemají, o co by své výkony opřeli. Totéž lze vztáhnout na celou Sázku na nejistotu. Dokud je jenom cynickou komedií vysmívající se lidem, kteří provádějí milionové transakce s myšlenkou na výplach tračníku, skvěle baví. Jako varování před inherentní prohnilostí kapitalismu selhává. 70% Zajímavé komentáře: novoten, maddy (28.02.2016)

Mimořádná jízda přílivem nedávné finanční katastrofy. Viděl jsem sice INSIDE JOB a prošel si tou dobou komplet studiem na ekonomce, i tak jsem byl teď v tom bordelu cenných papírů místy celkem bezradnej - rád si dočtu a podívám na BIG SHORT opětovně, protože tu sakra stojí za to o nic nepřijít. Bál jsem se nějaký sotisfikovaný suchárny, teď furt ještě žásnu nad tak zajímavou, hravou, zábavnou a provokativní "slideshow" formou, která spolu s top herci (především 3x sláva téhle trojici) a nářezovým soundtrackem zakončeným peckou Led Zeppelin, udělala i tak náročnou látku krásně stravitelnou. McKayho bohatá komediální praxe v tom zapadá dokonale. Jsem na hraně pěti hvězd a jen mi to celý připomnělo na co se tak lehce zapomíná - jak fascinující je tahle doba a náš svět. "Truth is like poetry. And most people fucking hate poetry." (04.01.2016)

Jeden z nemnoha filmů, u kterých sice máločemu o čem je řeč rozumím (burzovní makléřství není zrovna můj šálek čaje), nicméně díky nápadité režii a skvělým hereckým výkonům se i tak jedná o podívanou, která baví. Rozhodně děkuji tvůrcům že divákovi přiblížili kde vlastně byl ten zakopaný pes jedné z největších finančních krizí. Steve Carell si zasloužil Oscara určitě víc než letos plazící DiCaprio. Nicméně jako se Leo přesvědčil před pár lety. Wall Street snímky nemají u akademiků na růžích ustláno. 75% (22.03.2016)

Jedno treba uznať, šikovní to boli chlapíci. Jeden z filmov, po ktorom mi prišlo smutno, možno ešte viac ako keby som si pozrel nejakú ťaživú emotívnu drámu. Film krásne poukazuje (aj keď miestami dosť zmätočne a hrozne rýchlo) na všetky podrobnosti, na základe ktorých fungujú veľké svetové financie a na skutočnosť ako je všetko vo finančnom svete úzko prepojené. Ľudia zodpovední za tento ekonomický marazmus a hlavne za hypotekárny kolaps s celosvetovou odozvou r. 2008 sa samozrejme neštítili ničoho, ani fungovania v podvodnom systéme, veď oni aj tak dobre vedeli, že nakoniec všetko za nich zatiahnu obyčajní ožobračení ľudia. Ako aj vo filme bolo pekne povedané: "... snáď si nemyslíte, že za to ponesú zodpovednosť Morgani?" Tým, ktorým toto meno nie je neznáme môžu aspoň tušiť prečo je tomu tak. Kto má peniaze, má všetko... Šokujúco odvážny film, veľmi hodnotný a nabitý užitočnými informáciami, cez ktoré si môže vnímavý divák na túto tému vytvoriť celkom ucelený a jasný obraz. Na to, akej spoločensky pálčivej a významnej téme sa film venoval, pričom je i veľmi dobre natočený, zahraný a technicky výborne zvládnutý, je dosť s podivom, že snímok nedostal žiadne významnejšie ocenenie (okrem adaptovaného scenára). Ktovie prečo? Zrejme to ale súvisí s tou odvahou. Myšlienka, ktorá stojí za úvahu. 80/100 (22.03.2016)