Hacksaw Ridge: Zrodenie hrdinu

Desmond Doss byl asi slušnej pošuk, o tom žádná. Nikomu neberu jeho víru v Boha, ale vyrazit do Tichomoří na fanatické Japončíky s Biblí, to chtělo opravdu buď sakra odvahu a nebo mít sakra dobrý krytí tam nahoře...Doss totiž nezačal až na Okinawě, ale mnohem dříve. Měl za sebou Guam i Filipíny a kdo o tom něco ví, to byla místa, kde se dalo zařvat skutečně rozmanitou škálou smrtí a to nesčetněkrát a kdykoliv... Z války v Pacifiku jsem už viděl lecos a ne jen z Pacifiku, ale co se týče zpracování bojových scén, tady nejde opravdu nic vytknout. Jestli byla prvních 5 minut Ryana řež z níž tehdy divák lapal po dechu, pak tady ta řež dělá dobrou půlku filmu. A jaká řež! Když jsem byl malý a někoho ve filmu zastřelili, nakecal mi kamarád, že to jsou vězni. Filmaři použijí vězně odsouzené k smrti a ty ve filmu zastřelí... Nějaký čas jsem tomu věřil, než jsem zjistil, že někteří zastřelení se po své smrti objevují i v jiných filmech a dokonce pohádkách! Proč to píšu? Tady filmaři nechali postřílet desítky ba až stovky vězňů!!! No a teď vážněji. Okinawa byla strategicky nesmírně důležitá. Jenak se už nejednalo o nějaký atol v Tichomoří, ale regulérní ostrov se silnou vojenskou a dobře vybavenou posádkou, jakési předpolí ke vstupu na Japonské ostrovy. Dobití by pochopitelně mělo na Japonce a jejich morálku vliv a také by to bylo ideální místo pro zřízení letecké základny pro těžké bombardéry B-29 Superfotressy. Nejedna osádka pak zcela jistě po nouzovém přistání svého rozstříleného bombardéru v duchu děkovala klukům od pěchoty za dobití ostrova... Myslím, že Mel věděl co točí a dnes je to poprvé co se zcela s dojmy rozcházím s DaViDem´82. Asi si jen těžko dokáže představit co je plamenometný útok, co to muselo být, když vás vykouřili z bunkru hořící látkou, která ulpěla prakticky na všem... Pokud jste vyběhli ven, docela klidně se mohlo stát, že mariňáci uznali, že je pro vás kulka škoda a nechali si vás to vyžrat do konce.... Pak už se jen běhá jako ,,Palachové'' dokud nepřijde smrt. Díky množství bunkrů, nor a tunelů, byly plamenomety velmi účinné na ničení palpostů i větších opěrných bodů a bunkrů. To co Doss dokázal, se opravdu rovná zázraku. Je dobře, že byl příběh natočen. Jistě, lecos by šlo ubrat, lecos změnit. Hlavní obrys je dán, ale jestli Doss dělal to či ono, či to mohl dělat či nedělat bych nechal historii a také tvůrcům filmu. Nabízí pohled jak to vidí oni a kdo nechce, ať na to nekouká. Konec konců je to už pěkných pár let, co Doss a jeho rota šplhali tam nahoru... Takže se řadím ke svým přátelům válečným fajnšmekrům a i já dávám za 5 injekcí morfia! * * * * * (31.07.2017)

Hrozně mě mrzí že jsem za ty roky zapomněl jak vynikajícím režisérem je Mel Gibson. Jeho způsob vypravování příběhů mě plně vyhovuje, nemám problém s tím že bych se v ději ztratil a pokud jde o autentičnost ta je bezproblémově zachována. V druhé polovině to začne pěkně bouchat a jakmile se dostáváme do bitevní vřavy Gibson ukáže samozřejmě svou pravou tvář :D pro lidi se slabším žaludkem zlomyslně zatajím co je čeká. První neakční polovina ovšem té druhé v žádném případě ostudu nedělá. Dětství hlavního hrdiny (skutečného hrdiny) je jasně načrtnuto během slabé čtvrthodinky, pak tady máme randění a konečně vojenský výcvik. Kdybych si film pustil dříve Block 99 by mě zase tolik nepřekvapil. Z Vaughna se začíná stávat pěkně charismatický dacan. Sam je nudař a hlavní postava Garfield se dá vcelku snesitelně přežít. A té víry v boha je v příběhu sice dosti, ale bezproblémově jsem to ustál. 80% (13.02.2018)

Mel pořád úplně nezmoudřel. Vizuálně i akusticky atakuje a místy posouvá over the top sekvence filmové válečné vřavy (při první bitevní scéně máte potřebu se v kině krčit, aby vás nezasáhla odlétající střepina nebo cákanec krve), vypravěčsky je tenhle kontroverzní tvůrce sice naprosto přesný, ale viditelně mu schází jakákoli stylistická kreativita ve formě celkového systému díla. Snímek tak trochu působí jako slepenec více notoricky známých filmů na bázi zdejších témat a motivů, a přestože vše, co se v něm stane, je vzhledem ke klasickým módům vyprávění správně, nenajdeme tu jediné ozvláštnění, jedinou autorskou přidanou hodnotou vyjma litrů krve a vyhřezlých vnitřností. Velké plusy za většinu herců (opakuji herců, ne Garfielda ), důkladnou a kvalitní psychologii a za odporně skličující atmosféru, kterou dokázal charakter přímého boje v žaludku i v myšlenkách vyvolat. Nedostatky naopak v přepáleném patriotismu a úsměvné ikonizaci hlavní postavy, která chvílemi posílá celé filozofické poselství někam na mentální úroveň Forresta Gumpa a Bubby. (21.11.2016)

Gibson asi ne tak zcela pochopil význam obratu "válka je peklo/horror" a vzal to doslova i do písmene. Stylizuje tedy válečné scény jako čistou horrorovou žánrovku z pekel se vším všudy; od strachu z neviděného přes lekačky až po ultimátní gorefest jaký kina ještě nezažila. Což je v podstatě (bez ironie i nadsázky) geniální nápad. Na papíře. V tomto podání je z toho však pouze jednotvárně ubíjející slepenec zpomalených záběrů na japonské Palachy melancholicky plápolajících za doprovodu pršících končetin. A to vše vyšperkované o WTF momenty, které jsou jak z Armády temnot (ano, kongeniální zteč s trouchnivějícím trupem, fotbalovo-granátové nůžky či "já táhnu, ty kosíš"). A to jsem zatím nezmínil přepálený a okatě divákovi do ksichtu cpaný agitační "přesah", který tak bují neskrývaným patosem (ne, nejde o scénu "prosím, ještě jednoho"), že to nemá s vážně míněným (proti)válečným dramatem žádnou spojitost. Tohle je regulérní béčkové guilty "holy gore" pleasure nikoli seriózní film. Což je škoda, protože osud i témata (a konflikty z toho plynoucí) v něm jsou natolik nosné, že si zasloužily o poznání lepší a především důstojnější zpracování. Jenomže to by nebylo tak zábavné; sice nechtěně, ale to čert vem. Na škodu tak ve výsledku není ani tak debilní scénář, směšné výkony či poplivání památky obětí na obou stranách, ale úvodní čtyřicetiminutovka, která... No, je stejně špatná (ne-li horší) jak zbytek filmu, akorát v ní nejsou žádné vystřižené scény z Armády temnot. Což to je neodpustitelný hřích, který nespraví ani tucet otčenášů. (28.01.2017)

Kdyby tenhle kousek nerežíroval v Hollywoodu nenáviděný Mel Gibson, tak si myslím, že to s Arrivalem může hravě soupeřit o post nejlepšího filmu roku i na oscarech. Takhle Hacksaw Ridge zůstane pouze v našich srdcích. Za mě skvěle obsazený syrový megabiják s nejimpozantnějšími a snad i nejkrvavějšími záběry probíhající války, kde všecko funguje jak má, Andrew Garfield je naprosto strhující a fantastická hudba jen dotváří obličej dokonale vysoustruženého kousku ještě za not zesnulého Jamese Hornera. Co do velkoleposti to má hodně společného s Malickovým opusem Thin red line než Saving private Ryan a musím říci, že se tento méně známý konflikt na Okinawě z konce války povedlo vykreslit dokonale. EDIT : Jsem rád, že vzal Mela Hollywood na milost, snad ještě ukáže, čeho je schopný...9/10...[11.12.2016_Cinema City_Zličín] (12.12.2016)