Velké trápení

Problém tohoto filmu je, že je amatérský, ale hraje si na velké dílo s hloubkou, která by měla sahat až k surrealizmu. .. Jinak řečeno, chvílemi dospělé až surrealistické "tati, tati, prosímtě nenechávej mě tady..." a za chvíli dětské "paní soudružko, donesli jsme Vám květiny..." .. Je zde opravdu vidět, že zfilmovat knihu je obtížné. .... HODNOCENÍ: 40% (2*) (15.06.2016)

Myslím, že velké trápení mají hlavně děti s dospělými a ne naopak jak se snaží dospělí dětem namluvit. Takový film, už dnes nenatočí, i malé role jsou obsazeny tak pečlivě a příjemně, aby v dětském smutném filmu, alespoň na chvíli problikly milé oči třeba průvodčího ve vlaku (Šmída) nebo kuchařka (Motlová). Smutné je, že my dospělí nemáme rádi starosti a trápení a dětem, které je mají o tolik méně rádi jich někdy přiděláváme celé tuny. Tenhle stísněný dětský domov na konci aleje, tatínek, který si vezme dceru jako rukojmí vlastního nepovedeného života a drobné bojůvky dětí...to tohle film stvořilo. Za mě nejhezčí postavou je p. ředitelka (Štěpánková) a její milé oči, které vidí i to co ostatní dospělí ne. Smutný film. (11.08.2024)

Psychologicky i lyricky laděný film, kde příběh sledujeme očima třináctileté dívky. Osud tomu chtěl, že se dostala do dětského domova. Rozvod rodičů, odtržení od sestry i matky, otec, jemuž byla dána do výchovy na ni nemá čas. Film jakoby sleduje dvě dějové línie. Vzpomínky na první zážitky z dětského domova a současná cesta za maminkou. Zajímavou roli zde má Jana Štěpánková (vedoucí dětského domova), která má své svěřence totálně přečtené a nic ji neunikne. Ve filmu hraje rovněž třináctiletý Marek Vašut a přiznám se, vůbec jsem jej nepoznal. (06.03.2008)

Knížka Velké trápení od Heleny Šmahelové patřila k holčičí četbě mé generace. Film, který byl podle ní natočen citlivě zobrazuje porozvodové zmatky a smutky dětské dušičky. Život v dětském domově té doby byl zobrazen dosti věrně, což mohu posoudit z osobní zkušenosti. Znovuuvedení filmu v televizi mě vrátilo někam do mládí, kdy jsem jezdívala ke strýci do takového zařízení a mezi „domovjáky“ trávila své prázdniny. Velmi dobré byly herecké výkony dětských představitelů, jaké se už dnes nevidí. Však taky z některých z nich vyrostly časem známé herecké osobnosti. (04.09.2014)

Tak to dopadá, když si rodiče skrze děti vyřizují mezi sebou účty. Jana je bez matky a bez sestry, ale s otcem, který na ni nemá čas. Jana tak skončí v dětském domově, smířit se s takovým osudem ale nechce. Smutný film o smutných věcech. Někteří rodiče si možná ani neuvědomují, jak dokáží psychicky ubližovat vlastním dětem. (23.12.2009)