Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Veterinár Jan (Jiří Bartoška) má toho akurát tak dosť. Poslednou kvapkou v mori je smrť svokra, ktorému tiež došli sily a trpezlivosť. Babička (Iva Janžurová) totiž vždy rozhodovala o jeho živote, starobe, a nakonec ešte aj o tom, ako a kde bude pochovaný. Nerešpektovala žiadne jeho priania a túžby, v dobrej viere, že ona sama vždy a lepšie ako on vie, čo je pre neho najlepšie. A tak sa, na jeho nešťastie, o neho starala podľa svojej predstavy o jeho šťastí. A Janovi začína byť jasné, že je na tej istej ceste ako bol jeho svokor...  Jeho žena Olga (Eliška Balzerová) má totiž rovnakú stratégiu „výchovy" – je presvedčená, že za šťastie svojho muža je zodpovedná výlučne len ona. Jano už takto ďalej nevládze, nechce, ani nevie žiť. Keď nič neurobí, skončí ako svokor.  Jedného dňa mu napadne spôsob, ako sa oslobodiť a získať späť vládu nad svojím životom. Ten spôsob je ale dosť netradičný. Už len tým, že prvou inšpiráciou mu je jeden z jeho pacientov, papagáj s podozrením na Alzheimera. Jan sa tak aj vďaka nemu vydáva na cestu za naplnením toho, čo považuje za svoje sny. Keďže táto cesta nemôže byť ľahká, stáva sa jej súčasťou tiež stádo kôz a neskôr i kráv, psychiatrický ústav, plavba na plti a život na lodi. Janova cesta za slobodou ovplyvní aj životy jeho detí a ich partnerov. Dcéra Olga (Táňa Vilhelmová) totiž prevzala matkinu metódu, zatiaľ čo nevesta Alena (Pavla Beretová) zatiaľ dokázala tlaku rodovej tradície odolať a volí si vlastnú cestu, liberálnějšiu, modernějšiu, ľudskejšiu. Dôsledky ich činov sú badateľné na ich polovičkách (Jiří Havelka a Jakub Kohák). (Cinemart SK)

(viac)

Videá (3)

Trailer 2

Recenzie (812)

Tom_Lachtan 

všetky recenzie používateľa

První věc? To totální olysalé cosi, co je sympatické asi jako dávivý kašel doprovázený záchvatem malárie a co je vtipné asi jako zemětřesení v Itálii - Entita jménem Kohák - tu dokonce hraje a vůbec nehraje blbě! A i díky tomuhle, v pravdě milému, překvapení, je tohle perfektní film, který sice neoslňuje výpravou, je to spíš jako bohatší tv produkce, ale za to má perfektní scénář s jasnou dějovou linkou a celkem nosnou pointou a hlavně - neskutečně dobrou atmosféru, která s lehkostí a nadhledem dokáže prezentovat i věci, které tak úplně do komedie nesedí (dialog Kohák x Vilhelmová). Bavil jsem se, fakt žejo. ()

Jara.Cimrman.jr 

všetky recenzie používateľa

"Všiml sis, že štěstí nás mužů závisí na kvalitě ostrahy?" Všiml, ale to neznamená, že nezlobím. Zlobím a jestli mi přitom někdo bude rozkazovat, schovávat kolo či servírovat pohankovou šmakuládu, tak budu zlobit ještě víc. Nechci se totiž dostat do kůže veterináře Bergera, protože to bych byl povinen poslat zemřelého tchána po vodě do Hamburku a tchýni s manželkou a dcerou do rodinné hrobky. Nicméně abych se vrátil k filmu, tak hraný alzheimer mě hodně pobavil, ty tři megery zase pořádně vystrašily a synek Pepík mě dost zaujal možností volby: "Buď budu podvedenej debil nebo šťastnej táta." Já vlastně úplně nevím, jestli se mi ten film líbil, ale obávám se, že mi ještě dlouho bude rezonovat v hlavě, žaludku a trávícím ústrojí. ()

Reklama

nascendi 

všetky recenzie používateľa

No, žiaden zázrak. Nechápem rozruch okolo filmu ani jeho vysoké hodnotenie. Zaujal ma iba spoľahlivý výkon charizmatického Jiřího Bartošku, ale to bolo vlastne všetko. Tie mnohokrát prežuté životné pravdy, scenár, ako z menej úspešných častí Bakalárov, dialógy, ktorým neverili ani samotní herci, to všetko a mnoho iného podlomili môj pôvodný zámer dať tri hviezdičky. Ale pri opakovanom zhliadnutí  som ich z milosti predsa len dal. Tento film nemusel byť nakrútený, i keď nepochybujem, že množstvo divákov híka nadšením pri sledovaní situácií, ktoré dôverne poznajú a podliehajú ilúzii, že to je film o živote. O ich živote. Pravdivý a múdry. ()

Arsenal83 

všetky recenzie používateľa

Úplne trefné, ideálny balzam pre mužské duše. Ukážka, ako debilne sa niektoré ženské správajú voči mužom, nič ich nezaujíma len ako ich riadiť, sekírovať, kontrolovať a za všetkým hľadajú len nejaké podozrenia. Hlavne mužom netreba veriť, to je ich blbé krédo. Potom sa divia, že ich muži majú plnú prdel a z toho útlaku hľadajú akúkoľvek skublinku zaručujúcu slobodu. Väčšina žien, zdá sa, vidí muža len ako genetického nosiča, ktorého si po vykonaní povinností treba domestikovať a nasadiť mu jarmo. Film krásne odhaľuje túto stránku. Bartoška je úplne vynikajúci. Super výrok: "Myslel som, že keď budem robiť to, čo chce, budem mať svätý pokoj..." ()

xxmartinxx 

všetky recenzie používateľa

Bajgar má smysl pro timing (byť má dvě pointy ve sto variacích), ale předně je to nejvíc misogynní film, co jsem snad viděl, který tlačí zcela uměle slabošské, v zásadních věcech pasivní a sobecké mužské postavy, jež pouze lžou a utíkají a znovu lžou, do kladné role a naopak ženy, které obětují své ambice a dělají vše pro to, aby vůbec existovalo v jejich domě něco jako "rodina", do role směšných fúrií. Ideál ženy je tu podán buď jako fotografka, která zcela bez kontextu a důvodu věnuje muži absolutní přízeň a obdivnou pozornost, nebo kámoška-manželka, která "mi do ničeho nemluví, a když si možná s někým jiným udělá dítě, tak jí do toho zas nebudu mluvit já". Je snadné smát se tomu, jak dcerka přebírá "móresy" matky a babičky v hodnocení mužů - ale méně vtipné je podívat se, jak se otec vůči své dceři chová, jak k ní mluví a jak se před ní předvádí, aby měla důvod tuhle optiku nepřijímat. Teorie tygra je šílená manipulace, kde filmový svět funguje vůči mužům absolutně alibisticky a vůči ženám agresivně a útočně, aniž by měl potřebu nechat muže dělat dobré a ženy v důsledku špatné věci. Protože muži jsou tak v právu, že mají nárok chybovat, a ženy tak špatné, že je jedno, že to myslí dobře. Manžel přesvědčí svojí ženu, že umírá, že na ni brzy zapomene kvůli neexistující nemoci, ale jako horší čin je prezentováno, když mu pak manželka po tom, co se bez omluvy vrátí, udělá místo kafe čaj (a on jí opět neřekne, že mu to vadí, jen s rozhořčením zjišťuje, že "se nepoučila", tak odchází). Tohle je opravdu svět, kde nárok na štěstí má jen muž, a to štěstí spočívá v tom, že mu žena uvaří jídlo, které mu chutná, nebude po něm vyžadovat, aby na to koupil správnou mouku, pak odvede dítě, aby nerušilo, a nechá svého pána odejít, kamkoliv bude chtít, aby měl klid. A sama bude pasivně šťastná, když toto bez výhrad přijme. A na štěstí má muž nárok automaticky -- nedejbože, aby své ženě musel říct, co mu vadí nebo proč není šťastný. Když mu žena nečte myšlenky, je třeba utéct a buď tím v ní ubít jakoukoliv osobnost a přijmout ji zpět (postava Vilhelmové, která se ve filmu zoufale snaží ze svého slabocha vyždímat alespoň nějakého otce pro svou rodinu, ale nakonec ji místo toho chytí pod krkem, opustí ji a ona ho chce z nějakého důvodu získat zpět s tím, že "se teda napravila" a už od něj nejspíš nikdy nic chtít nebude), nebo ji opustit. Postava Koháka, která měla toto snad alespoň trochu relativizovat, je (i kvůli tragickému Kohákově antiherectví - probůh, kde se tenhle nevtipný neherec vzal?) nedodělaná, polovičatá a nakonec uhne, aniž by z jediného momentu, kdy málem někdo Bartoškovi vysvětlil, že je sobecký hajzl, něco vyplynulo. Vlastně to vše ještě podtrhne svou představou ideálního soužití, kde nikdo na nikoho neklade žádné nároky ohledně ničeho. Musím říct, že z málokterého filmu jsem měl (bez ohledu na jeho filmařské kvality) tak silnou morální kocovinu a musím upřímně říct, že Bajgar napravil moje naivní přesvědčení, že postavení žen je už v naší společnosti natolik rovnocenné, že řešit přespříliš feminismus je trochu přežitek. Tohle člověku opravdu otevře oči. () (menej) (viac)

Galéria (41)

Zaujímavosti (18)

  • Ve scéně, kdy Jan Berger (Jiří Bartoška) a Erik (Jiří Havelka) spolu jedou na výlet, zastaví autem na mostě přehrady, kde ho nechají zaparkované. Ve skutečnosti platí na mostech i tunelech zákaz stání. (tommahol)
  • Scéna s kozami se natáčela v Jílovém u Prahy. Komparzu v této scéně se účastnili převážně místní občané. (J.A.K.)
  • Na začátku filmu, po kastraci kocoura Tygříka, Jan Berger (Jiří Bartoška) řekne sestřičce: „Nikdy se neptej, koho kastrují – kastrují tebe.“ Parafrázuje tím notoricky známý citát z úvodu Hemingwayovy knihy „Komu zvoní hrana“: „Žádný člověk není ostrov sám pro sebe, každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny. Jestliže moře spláchne hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj. Smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.“ Autorem tohoto citátu ovšem není Hemingway sám, nýbrž anglický básník John Donne. (Rene.Artois)

Súvisiace novinky

SOUNDTRACK Poděbrady 2017

SOUNDTRACK Poděbrady 2017

17.05.2017

Festival SOUNDTRACK Poděbrady přináší letos již po druhé jedinečnou podívanou ve spojení moderních technologií spolu s poslechem skvělé filmové hudby. Lázeňské město Poděbrady bude ve dnech 24. – 27.… (viac)

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

14.07.2016

Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 14. do 20. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (viac)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené