Reklama

Reklama

Bohéma

(seriál)
Trailer
Česko, 2017, 7 h 56 min (Minutáž: 72–94 min)

Kamera:

Petr Koblovský

Hudba:

Michal Rataj

Hrajú:

Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, David Novotný, Václav Jiráček (viac)
(ďalšie profesie)

Epizódy(6)

Obsahy(1)

Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role... Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.

Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné. (Česká televize)

(viac)

Videá (3)

Trailer

Recenzie (244)

ceskyhonza 

všetky recenzie používateľa

Zmastit u skutečných postav jejich skutečné jednání je trestuhodné. Ale třeba uvidíme, jak se přátelil Havel s Heydrichem i malého prezidenta Letiště pohoupal na koleni. Ale to asi ne, ani v nedávné Baarové neměli tvůrci koule na to, reálně kolaboraci ukázat. A jak by to taky vypadalo, že? Když pan hrabě i aHavlovci v pohodě restituovali. Pane Rumler, to byla mistrovská práce... No, dějiny vždy psali "vítězové" ..., tak jednou Plzeň osvobodila Rudá armáda a teď zas "elity" jsou elity a žádná kolaborace ... Takové téma má svůj žánr - doku-drama, ale to by nešlo tak faulovat, tak uvidíme, zda alespoň Štěpánkovi uvedou fakta o otci na pravou míru, aby zas učitelé dějepisu nemuseli ty bláboly reprodukovat. ()

marhoul 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

O osudy hvězd filmového plátna se aktivně zajímám od svých raných juniorských let. Mám načteny hromady autobiografií, biografií, článků, u mých předků byly krabice se zažloutlými výstřižky ze starých novin, mám tedy nasbíráno i solidní množství více či méně zajímavých doslova drbů... Obrázek o té době jsem si udělala vlastně již v minulosti. Projekt Bohéma mě potěšil. Ačkoli jsem to sledovala s počáteční skepsí, nakonec jsem uznala, že vytvoření fiktivní postavy, kterou elegantně zahrála Judit Bárdos, nebyl vůbec špatný manévr. Poskládat do této postavy několik rysů z prvorepublikových hereček (Gollovou, Mandlovou, Vítovou atd.), které měly samy o sobě řadu eskapád a jejich životy by spolehlivě vystačily na samostatné velkofilmy, bylo fištrónské. Proč? No inu proto, že by zasluhovaly ten film samostatný. Měl-li to být seriál, který komplexně znázorní události pohnuté doby, nemohlo to sklouznout jen mezi tyhle, krásné, holky. Doba to byla děsná, to je bez debaty. Nikdo nevěděl, co bude. Kdo tušil, zmizel. Kdo doufal, ten si to odskákal. K protagonistům: Vladimír Javorský jako Vlasta Burian, úžasný. Vysoká herecká. Klobouček, tečka. Saša Rašilov jako Oldřich Nový, s tím nemám sebemenší problém. To byl prostě Oldřich Nový a jen jsem mrkala. Kužel jako Marvan. Velmi dobrá volba. Je jasné, že podoba nic moc, ale herecké ztvárnění vynikající. Dlouhý, Stach, Plesl, Batěk, jsem spokojená. Je celkem jedno, nakolik se liší scénář od skutečných konkrétních situací, podstatné bylo zachyceno a předloženo tak, jak jsem si to už kdysi poskládala do hlavy sama. Přesvědčivě to koresponduje s výbornou knihou Adiny Mandlové "Dneska se už tomu směju" a i se střípky informací kolem hereckých osudů, které zaznamenal Dan Hrubý ve svých třídílných "Pražských příbězích". Já jsem si přišla na svoje a takto nízké, celkové hodnocení seriálu mi připadá docela kruté. Kdejaké blbovině se sází 4-5.. no nic... Sbohem a šáteček. ()

Reklama

blackrain 

všetky recenzie používateľa

Tohle je docela pěkný průšvih. Mohl to být skvěle natočený dobový seriál z velmi těžké a hnusné doby, který divákovi ukazuje dramatické osudy jednotlivých herců a poměry panující na tehdejším Barrandově, bohužel není. Chtěla jsem na vlastní oči vidět osudy herců, které znám z filmů pro pamětníky, ale dostala jsem jen slepenec lží a polopravd, který klouže jenom po povrchu a nikam pořádně nezabředá. Jen něco nakousne a přežvýká podle svého. Nejdříve mi přišla absolutně zbytečná postava Ondřeje Pavelky, nezajímala mně, ale je to vyprávěč, takže jsem ho vzala na milost. Pak mě začala štvát postava se jménem Lili. Vždyť je fiktivní a s děním na Barrandově nemá nic společného a je zbytečná. Nic do seriálu nepřináší. Copak tu nebyla Baarová, Gollová, Vítová a samozřejmě Adina Mandlová. Tyto dámy by taky mohly vyprávět a že by to bylo vyprávění opravdu šťavnaté. O mužském osazenstvu studia ani nemluvím. Dvě hvězdy dávám za Michala Dlouhého, Sašu Rašilova a Vladimíra Javorského. Ti velmi příjemně překvapili. Zbytek se veze na vlně špatného scénáře. Nic strhujícího tu není. Přitom doba a herecké legendy k tomu u přímo vybízely. ()

xxmartinxx 

všetky recenzie používateľa

Snaha demytizovat české "legendy" stojí za pozornost. Nakonec se to oproti tvrzení tvůrců velmi podobá Českému století. Dějiny jsou přeloženy do podoby působivých osobních morálních dilemat. Velká politika chybí, nezdá se, že by někdo mohl dějiny tvořit - všichni se pohybují uprostřed pevně daného systému, na který musí reagovat, aniž by ho mohli někam posouvat - buď se podvolí a nestane se nic, nebo se vzepřou a nemají šanci na pozitivní výsledek. Což je ale taky trochu zkratka. Zaprvé sledujeme lidi, jejichž činy by mohly mít dopad. A navíc lidi bohaté, zajištěné, kteří mohli třeba v klidu emigrovat, což je věc, která tu vůbec není prezentovaná jako volba. Zvláštní je Sedláčkova režie a dramaturgie, které se pohybují od skvělých momentů po totální faily. Historická věrnost/nevěrnost mě mate. Podle všeho je to dost volné, a nevím, jestli když se to netváří jako realita, to není spíš na škodu, než že by to zážitku a myšlenkám pomáhalo. Ale to ještě uvidím na konci. ()

jhr 

všetky recenzie používateľa

Nebavilo mě to a u sledování jsem nic necítil, protože mě to nechalo chladným a to je vždy špatně. Měl jsem pocit, že je to dost ošklivě natočené a takové hrozně nezajímavé. Nechápu, proč to nepůsobí jako seriál ale jen jako nějaká divadelní inscenace kde velká parta herců jen sedí a něco řeší? Nebylo to dramatické, chyběla tomu atmosféra a řada momentů byla podaná vážně hrozně nudně a bez nápadu. Chtělo by to údernější styl a nějaké napětí. Také je tady problém v tom, že je to tendenční propaganda, která není jen historicky nepřesná ale vyloženě lživá. ()

Galéria (189)

Zaujímavosti (41)

  • V seriálu se objevuje časopis „Kinorevue“. Kinorevue byl ilustrovaný filmový týdeník  který vycházel v letech 1934–1945. Magazínu předcházel „Svět ve filmu a obrazech“, který byl na trhu od roku 1932 až do května 1934. V letech 1991–1997 byl časopis Kinorevue obnoven. (sator)

Reklama

Reklama