Darček

Simon a Robyn se nastěhují do nové domu. Náhodou pak potkají bývalého Simonova spolužáka Gordona a začíná nám zápletka. Co ve skutečnosti Gordon chce, o co se snaží a jaká je pravda? Jde opravdu o napínavý thriller, rozjíždí se to pozvolna, ale nabírá to na obrátkách a nakonec nás čeká nemilý dárek. Během filmu jsem se dokázal vcítit do Robyn, ani se jí nedivím, že měla takový strach. A ten konec, to jestli se dozví, tak to pro ni bude opravdu brutus. (02.05.2017)

Podobné filmy já prostě můžu. Tuze chytrý film, od kterého divák, pokud si tak jako já nepřečte o čem vlastně má být, vůbec netuší co může očekávat. Rodina se přestěhuje z Chicaga a na scéně se objeví dávný spolužák ze střední. Sled událostí na sebe nedá dlouho čekat.... Nebudu opravdu k ději prozrazovat vůbec nic. Jen podotknu, že výkon Joela Edgertona před i za kamerou je vynikající a určitě bych si o něm nikdy nepomyslel, že je podobných věcí schopen. 80% (22.11.2015)

Edgerton natočil chytřejší film než se všeobecně čekalo. Skvělá psychologizace a plasticita postav, výborné situační scény a skvělí herci bez výjimky. Škoda doslovné pointy, která je působivá, avšak stále ještě příliš jednoznačná. Kdyby se to podařilo více otevřít a jen naznačit, mohl to být jeden z vrcholů roku, jelikož ta podprahově znepokojivá tenze něčeho zlého a nevyřčeného je cítit i přes plátno. (12.12.2015)

Celou dobu jsem čekal na něco drsnýho, což nepřišlo, místo toho šlo o střídmý, lehce znepokojivý, šmírácký thriller mezi trojúhleníkem nudná hodná ošklivka (aaaaaaaaaah), manžel namyšlenej sráč (Bateman překvapivě přesvědčivý) a kamarádský podivín (kde Edgerton rozhodně zaujme). A fajn, ale u mě takhle - mít lepší ponětí, do čeho jdu, tak na to nedívám, nic mi to nedalo. (10.01.2016)

Dárek se snaží navázat na nejslavnější šestákové srylery 90. let o intruzivních úchylech. Snaží se, snaží a snaží, až to s ním vypadá docela dobře, když tu náhle vyvrcholí ukrutně teploušským závěrem, který předchozích, slušně rozjetých devadesát minut totálně spláchne do hajzlu a udělá z Uoryjorova jinak solidního snažení akorát kulisu k žehlení dámského spodního prádla nadměrných velikostí a pánských kožených tang. A tak se dospělý heterodivák pouze utvrdí v tom, že by Žoel víckrát neměl experimentovat s buzerantskými bradkami, Betmen se měl držet pouze přeslazených kokotmédií a slečna Předsíň hrát výhradně s papírovým pytlíkem přes hlavu. No, možná bych jí sem tam povolil otvory pro oči. *** Jo, a málem bych dnes zapomněl vyšperkovat tyto dětské HOMOstránky novou a lepší filmovou publicistikou zneužitím několika bezúčelných vulgarismů! Tak třeba jen tak namátkou něco od „ká“: „Kouřila kurva kokota!“. Veď „fajčenie ftákov“ je predsa povolené, však, HOMO?. (05.11.2015)