Láska a přátelství

Slušný chaos v postavách, neméně podobný chaos v ději, pokud to nějaký mělo, vlastně to z větší části byly jen takové typické prázdné řeči tehdejší anglické nižší aristokracie. Ale hezká hudba, výprava a především krásné kostýmy, díky kterým se na to moc dobře kouká, i když je to vlastně typicky Austenovské, čili skoro o ničem:). (06.09.2021)

Možná trochu náročnější na sledování. Ale jinak nádherné kostýmy, krásné interiéry i exteriéry venkovských sídel. Divák se prostě ocitne někde jinde, v jiné době a jiném prostoru. Jak to dnešní ženy mají jednoduché v době facebooků, mobilů a dalších udělátek. Tehdy byly tyhle hry o něco složitější na zorganizování. Bohužel se jedná o téma, které bylo již mnohokrát zpracováno, nic nového tento pouze konverzační film nepřináší. (26.05.2017)

O tom, jak manipulativní potvory vždycky dosáhnou svého. No, vlastně je to nadčasová story, protože takhle to chodí i dnes. Popravdě se ale na to nemusím dívat v televizi. Chybou tu je, že lady Susan vlastně po celou dobu filmu nenarazí na výraznější zádrhel. Chlapy jsou idioti, které si omotá kolem prstu, a ženské jsou neschopné nebo hloupé. Vždycky, když to lady Susan potřebuje. Ona je skoro jako takový ten všemocný záporák, kterému všechno vyjde - jenže i takového záporáka pak Arnie nebo Sly skope do kuličky a my mu k tomu vítězně zamáváme pěstí. V tomhle filmu ale (!spoiler!) vypočítavá potvora dostane bohátého hloupého manžela, kterému nasazuje parohy s milencem. Bravo, tleskám. Jane Austen se ale obrací v hrobě. Název filmu nechápu - o lásku či romantiku tu nejde a přátelství vidíte jen mezi lady Susan a její americkou spikleneckou kamarádkou. (28.12.2016)

Uh, tak tohle vůbec nebylo dobré. Film vypráví o pohledné manipulativní sebestředné vdově a její snaze zajistit si budoucnost (a budoucnost své dcery, i když i tady je její motivace velmi sebestředná). Ano, tohle zní jako Austenová. A ano, i dobově je to správně zasazené. Máme tu ovšem jeden... hmmm... drobný problém. Nic z toho, co uvidíte, Austenová nenapsala a film si jenom vypůjčil název a jméno lady Susan. Ty, co Austenovou četli nebo aspoň viděli nějaké dvě adaptace, to nejspíš nepřekvapí. Hlavní "hrdinka" a její americká kamarádka jsou postavy, které mužští diváci budou nesnášet a pohrdat jimi, a Susan Vernonová je přesně ten typ postavy, ze které by si Jane Austenová utahovala (kdyby ji dopřála happy end, byl by zatraceně ironický). Právě za tu drzost, s jakou tvůrci dali na vlastní story razítko známé spisovatelky, jejíž pravidla vypravování nerespektují, srážím filmu ještě jednu hvězdu. (28.12.2016)

Lady Susan je rané dílo Jane Austen psané v dopisech z různých úhlů pohledu. V době raného mládí Jane Austen to byla velice populární forma psaní románů (jen o pár let dříve vyšli například Nebezpečné známosti Choderlose de Laclose - dodnes patrně nejpopulárnější román napsaný touto formou). Zfilmování takového díla s sebou však nese jistá rizika. Jednak se v dialozích tak úplně nemůžete opřít o původní dílo a jednak různé úhly pohledu na děj od různých postav si taky úplně nemůžete ve filmu dovolit. Rovněž děj musíte přeskládat do plynulejšího a přirozenějšího rytmu a někde musíte scény, které se odehrávají "mimo dopisy" přidávat. Výsledkem v tomto případě je spíš natočení frašky připomínající neobratnou salónní komedii uváděnou v zapadlém divadle. Bohužel dialogy nejsou moc vybroušené (psal si je režisér sám) a postavy jsou sledovány jaksi zpovzdálí a nezúčastněně. Nejsou tady úplně dobře vysvětleny pohnutky hlavních protagonistů a to občas dokonce i u hlavní postavy lady Susan (kniha ve svém závěru navíc nekončí zcela jako film, který si hodně domýšlí). Je to škoda, protože Kate Backinsale by tady herecky měla nakročeno ke Glenn Close a Anette Bening coby představitelkám manipulativní markýzy de Merteuil připomínající svým naturelem i lady Susan. 50% (02.05.2019)