Ruka na kolíske

Klasický rodinný thriler, což v mém případě rovná se mírná nuda. V tomto případě ale ani ne, protože rodinka je tu tak idylická a blbá, zatímco psychopatka (opět De Mornay, ta baba snad nikdy nehrála kladnou roli) stojí opravdu za to, takže jsem ji docela i fandil. Jinak je to opravdu klasika, první hodinu se nic neděje, pak nějaký ty zvraty a napínavé ale béčkové finále. Potěšil John De Lancie jako slizký gynekolog. (13.09.2009)

Rebecca má zlé oči a jako záporná postava velký potenciál, rodinka jak z prospektu zas leze člověku od pohledu na nervy, ale potíž je v tom, že trvá nekonečně dlouho, než se hrozba uskuteční, tedy než ruka na kolébce popadne cep. Ale když černochovi vzali kolo, bylo mi do pláče, což se mi u ohraného tématu „zlá chůva útočí“ ještě nikdy nestalo. (15.08.2019)

Zůstal bych u průměru. Bylo možná zaděláno na víc. Curtis Hanson je režisér, který svým filmům o nejrůznějších psychopatech, v tomto případě psychopatkách, neumí, anebo snad ani nechce dát pořádné tempo. Většina pasáží plyne tak neskutečně pomalu, až to rozčiluje. Rebecca De Mornay byla jednu chvíli obsazovaná do rolí duševně narušených žen a své role celkem zvládala. Tady hraje chůvu, která se vetře do rodiny, aby se pomstila. Postrádal jsem více napětí, větší tempo a jinak to bylo celkem v pohodě. Typický film od Curtise Hansona, tak bych to napsal. 60% (09.01.2012)

Hýbal mi žlčou už ako dievčatku, keď som ho sledovala s rodičmi; scéna gynekologického vyšetrenia ma máta veru dodnes. Rebecca De Mornay je mrcha mŕch a pri sledovaní máte neskutočnú chuť jej /aspoň/ jednu zabiť, za čo dávam hviezdičku navyše, kedže za a) v poslednom čase narážam na viac-menej samé nemastné-neslané filmy, kde ma častokrát viac zaujmú predmety položené na plazme ako samotná plazma; za b) zamrazilo ma už len pri pohľade na jej šialené modré oko na plagáte. (21.07.2007)

Příběh mi přijde hodně přitažený za vlasy, ale na druhé straně ze zkušenosti vím, že někdy se stávají i hodně nepravděpodobné věci. Děj se navíc odehrává v USA, kde je možné ledasco, jak dokládají knihy Stephena Kinga a H. P. Lovecrafta, z nichž jsem v minulosti načerpal základní znalosti amerických reálií a poměrů, takže nějaký mentálně postižený černoch mě nerozhodí. Tato story je ovšem spíše kingovského ražení. Celkem nihil novi sub sole, ale vidět se to rozhodně dalo. (09.02.2023)