Švindeľ

Od Chabrola jsem viděl už docela hodně filmů a tak nějak jsem jeho filmy bral jako jistotu, že mě určitě nezklamou. Tohle je ovšem úplně něco jinýho, než bych od Chabrola čekal, a moc mě to teda nenadchlo. Hlavní dvojice tam rozjíždí nějaký podvůdky a je to docela zábavný, ale postupně se to začne celý zamotávat a já se nějak začal ztrácet v tom, kdo na koho vlastně šije podraz. Navíc se mi všichni stihli tak zprotivit, že ve finále mi bylo úplně jedno, jak to s nima dopadne. Korunu pak tomu nasadil závěr filmu, kde se to teda nějak rozmotá, ale působí to jako deus ex machina. 40% (08.07.2017)

Upraveno v září 2020. Konec sázek je stylizovaným kriminálním thrillerem na Chabrolův způsob černého humoru. Osobní zkušenosti mi velí, že poměrně často se neuvěřitelné stává skutkem. Navíc Claude Chabrol si udržoval nad filmy nadhled, sice zlomyslný a může být zaměňován za cynismus, ale přesto nezaměnitelný a využívající místo krutostí a krveprolévání nálady vnitřních světů. Konec sázek je filmovou rošťárnou, zachovává si kultivovaný a situaci přizpůsobivý šarm, svádí se koketní ženskou smyslností, a užívá si tu jásavě nakažlivou radost ze života. Hvězdou potutelně odvázaného kriminálního thrilleru je Elizabeth alias Betty alias princezna Sissi Petrovna (elegantní Isabelle Huppert), heboučké vnadidlo sehraného páru podvodníků. Daňová svoboda voní dobrodružstvím a vzrušením, klamání je hrou a jedinečnou životní výzvou. Obdiv mužů, život v pohodlí, vzrušení ve zrychleném dechu, opovážlivost a radost z úspěchu. Větší sousto rozšiřuje možnosti a životní obzory. Hlavní mužskou postavou je Victor (velmi příjemný Michel Serrault), Elizabethin otec a odpovědnější část plánovaných podvodů. Opatrnost je základním pravidlem, přesto neodolá vnucené příležitosti. Život je hra pro připravené. Výraznou postavou je Maurice Biagini (příjemný François Cluzet), nepříliš bystrý převozce vysokých peněžních částek pro zločinecký syndikát. Plány k osobní prosperitě jsou ale limitovány vlastní omezeností. Důležitou postavou je pan K. (velmi zajímavý Jean-François Balmer), nadřízený Maurice, rozlobený jeho nejapným zkratem. Život, smrt a povinnost, urputně chránící všechny ty cenné komodity syndikátu. Z dalších rolí: oklamaný obchodník se zahradní technikou Robert Chatillon (Jackie Berroyer), osamělá stará italská vdova Trotti (Mony Dalmès), či hrubá síla pana K. na ostrově Guadeloupe (Jean Benguigui a Gilbert Laumord). Konec sázek je dalším příjemnějším kouskem z kriminálních thrillerů, stylizovaných černým humorem, uličnictvím a žádostivostí Clauda Chabrola. Osvěžující to pobavení! (26.12.2009)

Když jsou podvodníci dostatečně rafinovaní a díky tomu úspěšní, zbývá jim jen doufat, že se nenajdou další tací, kteří je v téhle rafinovanosti netromfnou a tím na celé čáře neporazí... Námět nijak originální, zpracování opírající se občas i o nějaké to klišé, více zvratů či chování postav ve vybraných situacích ne zrovna uvěřitelné a Claude Chabrol, ač proslavený jako zásadní tvůrce francouzské nové vlny a režisér více filmů s kontroverzními náměty, stvořil zde nečekaně téměř mainstreamovou krimi komedii, tudíž plně chápu časté řazení Konce sázek do průměru. A já se přesto nadmíru bavil, aneb hlavní postavy mají ke svému řemeslu stejně zručný vztah, jako Chabrol k filmařině, takže film i přes komorní ráz slušně odsýpá, nenudil mě, napínal i rozesmíval... Isabelle Huppert si snad ani nevybavím v roli aspoň trochu „normální“ ženské, nicméně tentokrát své mazané mrše dodala silný šarm a smysl pro vtip, a Michel Serrault opět zaexceloval v suše ironicky humorné poloze. Chabrol mě nezklamal (i přestože bych tento snímek viděl o třídu níž, než za mě mistrovskou předchozí Slavnost) a opět mě oslovil, zase trochu jiným pojetím krimi námětu s hrou s divákem. Dát méně než 4* by z mé strany znamenalo menší popření nadmíru zábavného zážitku z filmu s možná otřepaným, ale přesto velmi milým závěrem. [75%] (20.07.2024)

Dokonale sehraná dvojice, provozující povolání, které je, no... „přinejmenším, těžko zdanitelné“. Atraktivní Betty, žena mnoha tváří, která, když se zaměří na oběť, tak „od té chvíle se chlap, jen blaženě culí“. A Viktor, muž v pozadí, který nekrade, jen částečně odebírá. Příjemná kombinace švýcarských peněz, francouzského šarmu a báječné Isabelle Huppert. (06.08.2005)

Koncept: "trochu ukradni, ale tak aby okradnutý nič nezistil a nič zásadné mu nechýbalo" bol použitý aj vo filme Kena Loacha "Anjelský podiel". Tam však išlo o šancu takýmto postupom vymaniť sa z večných potýčok, bitiek a celkove zo života točiaceho sa okolo mizerne platených brigád a drobných zlodejín. Švindeľ ponúka čosi trochu iné. Zabehnutá dvojica: starší muž a koketujúca žena oberajú mierne pripitých šťastných výhercov v kasíne, ktorí uveria snu, že popri trafení čísla v rulete, trafili vzápätí niekoľko posteľných čísiel s flirtujúcou zvodnicou na hotelovej izbe. Vydarený párik, obrážajúci najrôznejšie profesné konferencie (zubári, architekti a pod.), sa takto živí už niekoľko rokov. Vidina bezprácneho obrovského zisku, spočívajúceho v ukradnutí kufru plného bankoviek im však takmer doláme väzy. Spoločnou črtou oboch filmov je upozornenie na neúmerné hromadenie ziskov u tých, ktorí si ani nevšimnú, keď im zo zisku zmizne toľko, koľko iným vystačí na bezproblémové prežitie. (10.06.2013)