Spomeň si

Je pravdou, že chvílemi je tempo vyprávění u Egoyanova snímku značně strnulé a může zavánět nudou, avšak mě osobně příběh zaujal od samého začátku a tušíc, že to správné thrillerově laděné finále teprve přijde, sledoval jsem jej od počátku s očekáváním a zájmem. Pokaždé, když Zev našel a navštívil nějakého Kurlandera, stal se snímek napínavějším, byť se dalo tušit, že nepůjde o toho pravého. Spíše šlo o to, zda demencí trpící stařík neudělá nějakou hloupost. Samotný závěr je ovšem lahůdkou a přiznám se, že takové rozuzlení jsem nečekal. (13.06.2016)

"Musím to dokončit. Musím. Je to člověk, co zavraždil naše rodiny." A je to Rudy Kurlander, Otto Wallisch nebo Kunibert Sturm? Tohle pro alzheimerem vybaveného Žida Zeva rozhodně nebyla snadná cesta za pomstou. A pro mě taky ne, protože Zev se líně ploužil, mozek se mu spolehlivě vypínal, svěrač povoloval a na neustálý volání mrtvý manželky jsem začal být rychle alergickej. Nicméně slečna Náhoda provedla Zeva zdárně všemi nástrahami moderního světa a pak si konečně vzpomněl. To bylo super, dostalo mě to, ale cesta k tomu byla příliš pomalá na to, abych to tady nějak přeháněl s hvězdami. (06.04.2018)

Výtečný nápad a především úžasná a opravdu nepřekonatelná pointa hodně vyzdvihují místy unylejší tempo příběhu ve kterém se občas bohužel projeví, že leč legendární Plummer stále přesvědčivě hraje, na hlavní roli mu už dochází dech. Jednoznačně ale jeden z nejoriginálnějších scénářů amerického nezávislého léta.Takový mix přání smrti a Šindyho seznamu.Tenhle film by si asi zasloužil nejednu Oscarovou nominaci, ale bohužel...na tohle zabedněná akademie neslyší.80%. (26.06.2016)

“„…SLÍBIL JSEM SÁM SOBĚ, ŽE CHYTÍM LIDI, KTEŘÍ JSOU ZA TO ODPOVĚDNÍ…“ /// Dobře se na ty dědky dobře kouká... Dokážu si představit, že jsem na jejich místě. Navíc je to vlastně realita, protože žádnej cucák by takovouhle misi absolvovat nemohl. Nejde jen o vytetovaný číslo na předloktí, ale hlavně o motivaci. Informace jsou dávkovány postupně a fantasii (divácké) se meze nekladou, takže sháněním dalších informací jste vlastně sami proti sobě. Scénář je hodně zajímej a vcelku originální. Prokládá seniorský tempo dobrejma nápadama. Filmařina zase nevyráží dech efektama, ale každá špetka akčního vzrušení je mazácky provedená. Když dojde na závěr, nejste překvapení, ale připravení. Otázka „Kolik lidí jsi zabil?“ způsobuje nástup husí kůže. A když si myslíte, že vrchol večera je za vámi, přijde největší trumf, který zvedá hodnocení ne o jednotky, ale o desítky procent. Rázem filmu odpustíte všechny hříchy, protože vám dojde skrytej význam oněch čtyř zastávek. Na tuhle pouť muže bez paměti mně nebude dělat problém si ani s odstupem času vzpomenout. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Dědek prej po válce zmizel v Argentině (nebo tam někde. Taky se prej přejmenoval.). 2.) Pracoval jsem pro Simona Wiesenthala. 3.) Thx za titule „sizok“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (25.03.2016)

Napriek vysokému hodnoteniu som nútený ostať pri triezvych troch hviezdičkách. Stále som prekvapovaný neopozeranými pohľadmi na problematiku holocaustu a musím uznať, že scenárista sa snažil. Problém je v tom, že nemám rád filmy, v ktorých brilantný záver má prekryť všetko dovtedy videné. Také filmy sú odsúdené na jedno pozretie. Hlavnej postave som tú jej striedavo zapnutú a vypnutú demenciu dosť neveril. Ale Christopher Plummer bez ohľadu na všetko predtým napísané má aj odo mňa absolutórium za výkon, ktorý predviedol. Niektorí tvrdia, že nie je veľký problém, aby 88-ročný zahral postavu o niekoľko rokov staršieho a o niekoľko diagnóz postihnutejšieho. Ja si myslím, že problém to je, a preto väčšia časť z mojich troch hviezdičiek patrí práve jemu. (16.10.2017)