Čierne Vianoce

Škoda, že první polovina filmu naprosto postrádá napětí a jakékoliv lákadlo, které by dokázalo udržet pozornost diváka. Závěr už to bohužel nezachrání a vlastně ani nemá čím, jelikož zápletka je silně předvídatelná. Spíše než horor mi Black Chrismas připadalo jako trochu temnější krimi. Alespoň, že John Saxon v roli detektiva velmi potěšil. Očekával jsem víc než jen tento snadno zapomenutelný průměr. (13.06.2009)

Černé Vánoce v baráku plného bab, protože nemají dostatek pěnez, aby si pod stromeček nadělily spoustu dárků, tak začne místo svlékacího pokra hra, kdo umí víc v telefonování změnit hlas a mít hodně sexistických a psychopatických keců,aby zněl, jak pořádný psychopat. Pro mě o dost lepší než novější remake z roku 2006. Dávám 65% (20.11.2017)

Tie roky sedemdesiate... Neustále mám potrebu sa k nim vracať. Neustále mám potrebu hľadať a bádať v tejto kinematografickej dekáde. Predovšetkým v jej žánrovej oblasti. Pre ten nervózny pocit vyvierajúci z neustálej minimalistickej ponurosti, ktorá súčasné horory z veľkej diaľky obchádza. Čierne Vianoce mi toto tvrdenie určite nevyvrátili, ba práve naopak, utvrdili ma v ňom dosť razantným spôsobom. V tomto, údajne prvom slasheri, natočenom štyri roky pred Carpenterovým Halloweenom (ktorého všadeprítomnú podprahovú stiesnenosť pri všetkej úcte nedosahuje) je neustále prítomná snaha o inovatívne postupy, či už štylistické alebo naratívne. Sedemdesiatkovo oldschoolová, atmosférická a mrazivá záležitosť, vyniká aj vďaka takmer permanentnému udržiavaniu jednoty miesta a času, premysleným aplikovaním krížového strihu a racionálnemu jednaniu hlavnej hrdinky v podaní prekrásnej Olivii Hussey. Avšak skôr ako o slasher ide z môjho pohľadu o hru s divákovými očakávaniami a rafinovane strategickú prácu so zámerne zavádzajúcimi náznakmi. Približne v polovici filmu je nám jednoznačne predložená jedna verzia, podľa ktorej vrahom môže byť ten, o kom si to až do konca všetci myslíme. Avšak túto zdanlivo jednoznačnú interpretáciu postupne nahlodávajú pochybnosti. V závere je totiž naznačená hypotéza, že tou osobou nemusí byť vôbec ON, čiže TEN, o kom nás rozprávanie už dobrú polovicu filmu úmyselne presviedča. Môže ísť o postavu úplne odlišnú a neznámu, ktorú poznáme iba skrz hľadisko ústrednej hrdinky, čiže ju len počujeme cez telefónnu linku a až do konca o ňom vieme to, čo aj ona, teda absolútne nič, môže ísť o niekoho, s kým subjektívnou kamerou ihneď v úvode vojdeme do podkrovia internátu a celý čas tam s ním prečkáme. V tomto prípade ide o rozprávanie s otvoreným koncom a zabíjanie s krásne nemotivovaným pozadím, v ktorom sa režisérovi naviac podarilo podať obžalobu bezradnosti policajných zložiek pri pátraní. Som za obe možnosti interpretovania, avšak vzhľadom na to, o ako obrodný film v rámci svojho žánru ide, sa viac prikláňam k druhej alternatíve výkladu so zdanlivým happy endom a neuzatvoreným rozprávaním s neodhalenou totožnosťou psychopata (zvonenie telefónu v záverečnej titulkovej sekvencii tejto možnosti vyloženia príbehu len „nadržiava“). Z Boba Clarka sa mohla vyvinúť silná režisérska osobnosť s identifikovateľným rukopisom, nebyť jeho presedlania k filmom čisto rodinného zamerania. Vianočný príbeh, ktorý spustil túto vlnu, je ešte výborným navrátením sa ku klasickému Hollywoodu, no svojimi poslednými príšernosťami natočenými pre televíziu, dobrovoľne rezignoval. 80% (19.03.2012)

No, tak pro mě trošičku zklamání. Myslím, že tohle je jeden z příkladů, kdy film neobstojí zkoušku časem. Atmosféru to má, místy až dobrou, ty telefonáty jsou fakt parádní, ale na druhou stranu, dneska už jsme přeci jenom zvyklí na trochu větší přímočarost. Dost mi vadilo, že tomu chybí pointa, nějaké rozuzlení, vysvětlení (které bylo obsaženo v remaku). Ono ne že by ten konec byl špatný, ale připadal mi trochu divný. Musím ale pochválit zajímavé postavy, humor a jakousi morální otevřenost, jímž (na svou dobu) oplývá. V remaku mě strašně bavila postava opilé holky, jsem rád, že ji zde hrála má oblíbená Margot Kidder a to naprosto skvěle. (19.07.2011)

Hororová libůstka na malém prostoru jednoho dívčího internátu, která nikam nespěchá. Já si ono pomalé tempo, které může leckterým vadit, i díky sympatickému hereckému obsazení docela vychutnal. Napětí, které díky stálé přítomnosti skrytého zla prostupuje celým snímkem, výborně graduje v pravidelných intervalech vražedných útoků a ve finále nabere maximálních obrátek, a tak to má být, tak to mám rád. Černé Vánoce v rámci svého žánru mohou působit velmi minimalisticky a umírněně, pro někoho možná až nudně. Z mého pohledu se ale jedná o překvapivě inteligentní vybíjenou s parádní atmosférou. A jsem zvědavý na remake. (14.12.2014)