Ulička slávy

Vtipnejsia a komornejsia verzia flags of our fathers. Pre militantneho americana (az na zaverecne i love you) vkusna naborovka, pre tradicneho europana (obcas) skvela satira. Pekne si to ang lee vymyslel. Skoda, ze nie v strhujucejsej podobe. Slape to len na pol plynu, no za pozretie to urcite stoji. 7/10 (02.08.2017)

Ang Lee je dobrý režisér, o tom asi nikdo nepochybuje, tohle je navíc snímek, který v sobě má hodně dobré prvky, jako jsou kamera, střih, tempo, střídání scén, ale to nejdůležitější, to, co by měl snímek říct, to je tu prostě podáno slabě a vlastně to nikam nevede. Možná vás to ale donutí přemýšlet o tom, jak je válka nesmyslná a co považujeme za hrdinství. (17.04.2017)

Zvláštne hodnotenia. Ang Lee je viac americkým režisérom, než tým čínskym. O to pokoj. A táto vojnová téma je niečo čo by som od neho nečakal, hlavne nie v tomto prevedení. Ale Billy Lynn je obrovskou kritikou amerického militarizmu skrze oči najmladších vojakov. Možno je to trochu účelové, ale na to kašľať. Billy Lynn mapuje cez retrospektívy a prítomnosť dve verzie skutočnosti, ktoré sa v " amerických hrdinoch" ešte stále nepretavila. Hlúpa vojna/ straty na životoch. Machinácie tých čo majú moc a čo k vojne nepričuchli, nenávisť a až posvätná bázeň od tých, ktorých životy sú determinované na neschopnosť vystúpiť zo svojej ulity a vidieť svet trocha inak ako len krajinu slobody, ktorá je aj tak len pozlátko pre hlúpych. Formálne komplexné - Lee je predsa len majster rozprávač. A tiež je tu pochopiteľné, že film si ako keby nikto nevšimol. Hoci mám pocit, že nám Európanom nehovorí už nič nové. Aj tak je to celkom fajn reflexia na jeden národ, ktorý si je často veľmi istý sám sebou a nedbá pritom na tých, ktorý krajinu pomáhajú budovať. Posledný príhovor Vina Diesela karmicko presný. Skôr by som film nazval poetickou meditáciou o vojne a spoločnosti. Tak mi to v hlave funguje. Steve Martin si strihol pekného sonofabitcha. (13.03.2017)

Hrozná príšernosť. Dialógy boli tak sprosté, že ma až urážali. Pokiaľ tie kecy berú ľudia niekde tam v Amerike vážne, no tak s pánombohom, to sme teda dopadli. Asi im tam už ten patriotizmus vymyl mozog. Jediný náznak triezveho uvažovania prejavila K. Stewart, ktorá si tu strihla menšiu, no o to viac sympatickejšiu filmovú rolu. Vidím tu však i náznak optimizmu, keďže snímok nemá nejaké valné hodnotenie, takže ako slabá náplasť to postačí, aj keď ja by som tie percentá najradšej ešte zrazil smerom nadol. Skrátka ide o bohapustý blábol, kde sa prehnaný patriotizmus už dostáva do roviny naivity až trápnosti a pokiaľ má človek chuť na recesiu, tak aj do roviny humoru. Len taká otázočka na okraj, možno som to len nepochopil, alebo mi na to ten môj sedliacky rozum nestačí. Ako je možné, že amíci si bránia svoju vlasť tam niekde v Iraku? Keď ich cez 2. sv. vojnu napadlo Japonsko tak také niečo je pochopiteľné, ale takto?... Nonsens. Jedna hviezda za sympatickú hereckú zostavu (K. Stewart - Vin Diesel), škoda, že neboli na obraze častejšie. 20/100 (27.11.2017)

Vůbec mě nepřekvapuje, že je tento film upozaděn (kino premiéra v ČR nebyla nikdy realizována, a DVD/BR taky nebude v dohledné době v ČR, navíc určitými lidmi nemůže být kladně přijat celosvětově tento film, viz někteří zdejší komentující), vzhledem k tomu, že lze film snadno dekódovat tak, že nám sděluje (režisér čínského původu) pravdu o záměrně vytvořeném válečném úsilí Ameriky (=sionistů). Vysoce zajímavé je, jak americké vojáky na stadionu ke konci filmu se pokusí napadnout skupinka Američanů (nelíbilo se jim, že vojáci odmítli spolupracovat na válečném úsilí za směšných 5 000$/osobu). Hned ze začátku děje lze jasně vidět záchranu amerického vojáka dvěma muslimy. Dále zajímavé je, jak na stadionu hlavní postava, americký voják, během hudebního vystoupení Beyoncé (= satanistického rituálu) pociťuje Ameriku jako muslimskou zemi, ve které na něj útočí cizí okupant (ohňostroje; výstřely; sionisté). Proto zřejmě pak na něj a jeho kamarády zaútočila, jak jsem psal, ta skupinka Američanů (anti-Trump Američané, kteří se ohnuli cizímu okupantovi = sionistům, a slouží jim, stejně jako Saúdská Arábie, nebo Husajn sloužil, mimochodem). A nebylo to jen na stadionu, kde hlavní postava, americký voják, vnímal Ameriku jako muslimskou zemi. Začalo to hned, co se objevil na scéně Vin Diesel (hraje vojáka, kterého zachránili dva muslimové, z nichž jednoho musel zabít v té době ještě ohnutý cizímu okupantovi americký voják - hlavní postava). „Ničit cizí zem je snadné. Ale stát za svou vlastní... To chce odvahu.“ - Kathryn; Každý dnes i v té Americe rozumí (ten zbytek co ne, taky rozumí, ale prostě se rozhodli zavrhnout, ignorovat, a popřít jiné řešení), že 11. září, uprchlíci v Evropě, a vhození (íránského) Islámu ven ze hry, s tím související destabilizace Levanty, slouží pro dokončení Velikého Izraele, sionistického konstruktu, z kterého je plánováno od roku 2023 řídit celý svět současným britským princem Williamem, faraónem budoucnosti. A nebude to budoucnost hojnosti a dobra, pokud to nevyjde na opačný způsob, čeká nás (celosvětově) zrušení fyzické hotovosti, větší zchudnutí, očipování, vnucená inkluze, vnucená nedovzdělatelnost, a nemožnost s tím něco dělat procesem zezdola zespod, zevnitř budoucí celosvětové korporace (státu) nazvané Novi mundi seclorum - Nový svět bez náboženství = Islámu/Enlilismu. „Je to jejich válka. A jejich film.“ - Billy (: ✔ (06.04.2017)