Bridgend

3 lidi byli potřeba k sepsání bezdějové frašky o idiotech, které měli rodiče víc mlátit, aby jim všeobjímající nudu ze života a rádoby konflikty vymlátili z hlavy. Natočené navíc jako typické drama ze Sundance. Naneštěstí bez jediného nápadu, který by vás udržel při životě a nenutil najít si vlastní oprátku nebo projíždějící vlak. (06.07.2015)

První polovina neuspokojivá, druhá vysloveně agonizující a urážlivá. Neuvěřitelně diletantská režie, nesmyslný scénář, festival ječení a hysterie, to fakt ani není film, to jsou nahodile poslepované formální mimikry. Nedivil bych se, kdyby počet sebevražd v Brdigendu po premiéře filmu šel zase nahoru. Já se posledních 20 minut chtěl oběsit. #kviff (06.07.2015)

Takový ten film, který má sice zajímavý příběh, jež vychází ze skutečných událostí, ale tak moc se chce dostat na festivaly, že to není divácky ale vůbec zajímavé. Přitom to vypráví o tom, jak v Dánsku v jednom poměrně krátkém období (zhruba 6 let) v jediném regionu došlo k velkému množství sebevražd mladých lidí. Film je ale neskutečná nuda. (30.07.2016)

(50th KVIFF) Pro mě pravé festivalové peklo. A to jsem se na film těšil. Myslím, že jsem obecně poměrně dost otevřený mysteriózním snímkům, které mají nejednoznačné vyústění, ale tady není nic. Jen neuvěřitelně otravná hlavní hrdinka, která by potřebovala rázně proplesknout, ale místo toho se jí otec div ne omlouvá, že si na ni dovolil zvýšit hlas. Epidemie sebevražd ve mně žádný zvýšený zájem či zvědavost nevyvolala, byť se jedná o téma, která mě na papíře zaujalo. Film mě skoro přivedl na víru - v závěru jsem se začal modlit, ať už to proboha skončí. 20 % (11.07.2015)

Bridgend pojednává o záhadném fenoménu sebevražd náctiletých ve stejnojmenném dánském měste. Ponurá a tajemná atmosféra snímku je utvářena zejména podmanivou kamerou. Na druhou stranu v příběhu, který dodnes nemá jasné vysvětlení, trochu tápe Jeppe Rønde, režisér a scénárista v jedné osobě. A to zejména v zakončení příběhu bez rozuzlení. Na pomezí dvou a třech hvězdiček. (11.07.2015)