Réžia:
Isabel CoixetScenár:
Isabel CoixetKamera:
Jean-Claude LarrieuHudba:
Alfonso de VilallongaHrajú:
Sarah Polley, Amanda Plummer, Scott Speedman, Leonor Watling, Deborah Harry, Maria de Medeiros, Mark Ruffalo, Julian Richings, Jessica Amlee, Sonja Bennett (viac)Obsahy(1)
Film režisérky Isabel Coixet vypráví příběh 23leté Ann (S.Polley), milující manželky a matky dvou dcer, která se jednoho dne dozvídá od svého lékaře krutou pravdu - je smrtelně nemocná a zbývá ji jen pár týdnů života. Ann nechce způsobit svým blízkým zármutek a rozhodne se nést svůj osud v tajnosti. Ten kousek života, který ji zbývá chce prožít s velkou chutí. Dohnat vše co zanedbala, smířit se s lidmi, se světem Scénář vychází z literární výpovědi Nanci Kincaid PRETENDING THE BED IS A RAFT. Na filmovém festivalu v Berlíně film obdržel speciální cenu Art House Cinemas. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (137)
Velice zajímavý film. Na jednu stranu se mi velice zamlouval přístup režisérky-nepřikrášlující, syrový a přitom citlivý. Čirý opak toho, co by z tohoto námětu udělal američan. Na druhou stranu jsem se občas neubránil nudě, přestože musím uznat, že dialogy nebyly bezduché plácání, ale měly své opodstatnění a váhu. Další výtku bych měl ke kameře, roztřesená a barevně podivná. Absolutně nejlepší na celém filmu byly zpomalené záběry podbarvené krásnou posmutnělou hudbou. Celkově to vychází na hranici tří a čtyř hvězd. ()
Dlhodobo viem o tvorbe reziserky Isabel Coixet, studovala na Barcelonskej univerzite, a laska k fotografovaniu ju dostala k filmom. Toto je jej treti rezisersky pocin, a musim uznat, ze slaby a nekvalitny. Radoby melodrama, ktora chce byt dojakom, len v kinach to komplet zhorelo, rozpocet sa ani nezaplatil. Potom su tu take - na prvy pohlad pekne veci ako ze jej diagnostikovali chorobu, a je z toho v pici. Pardon, to mi zase uslo a chcel som napisat ze z diagnozy je ta mlada holka vyvedena z miery a rozhodne sa skryvat svoj osud. Vystupuju tu rozne postavy ako susedka tej mladej holky, kadernicka, ludia su rozniu a reaguju kadejako. Rezia je amaterska, herecke vykony o nicom,Sarah Polley /Dawn of the Dead 2004/ hrat nevie, Ruffalo mi bol totalne ukradnuty : 10 % ()
Velmi smutný film o tom, že když jste ve sračkách, neznamená to, že nemůžete být v ještě větších. Ann žije s manželem a dvěmi dcerkami v obytném přívěsu na dvorku své matky, materiálně jsou na tom skutečně mizerně, ale jsou šťastni. Po návštěvě lékaře kvůli bolestem břicha je všechno jinak – Ann má nádor na vaječnících a zbývají ji dva, nanejvýš tři měsíce života. Můj život beze mne se dle mého názoru celkem úspěšně snaží zodpovědět otázku, co prožívá člověk, který ví o blízkosti vlastní smrti. Nejspíš si sepíše seznam několika priorit, nejspíš začne přehlížet každodenní malicherné problémy a nahlížet na život v globálu, stejně jako Ann. Nestává se mi často, abych měl během filmu několikrát slzy na krajíčku, ale tento byl tak citlivě a obyčejně natočen, že se nedalo jinak. Španělská režisérka Isabel Coixetová natočila malý, nepodbízivý film s velmi opatrně dávkovanými špetkami patosu, Sarah Polleyová skvěle zahrála mladou ženu, která bohužel nemá celý život před sebou. Pokud na to máte nervy, rozhodně si tohle nezávislé zamyšlení nad životem, ze kterého se vytratil všechen život, někde sežeňte. 90% Zajímavé komentáře: k212, Jordan, Lestat ()
Hodně šílená záležitost. Jste mladá žena z ne zrovna vysoké příjmové skupiny. Na krku dvě děti. Manžela, který se sice snaží, ale nepřináší to žádné větší výsledky. Přesto vytváříte láskyplné naplněnou domácnost. Zjistíte ale, že vám již nezbývá příliš času a nechcete to nikomu říct a děláte všechno proto, aby váš skon dával smysl a hlavně abyste nikoho neotravovali. Sociální sonda s přesahem. Hluboké, silné a citlivé. Na tohle se musíte trefit do nálady. To mi chybělo, abych dal plnou palbu. ()
Strhující filmový pohled na život sociálně slabších, uvnitř ale šťastných a skromných lidí, jejichž osud však štěstí neskýtá. Režisérka Isabel Coixet natočila skutečně dechberoucí a pohlcující výpověď o hodnotách, se kterými se v životě setkáváme a které chybně upřednostňujeme. Citlivě a formálně dokonale natočený osud 23 leté dívky s nevyléčitelnou nemocí, kterou s životním výkonem odehrála Sarah Polley, je popsán natolik empaticky, že jsem během filmu několikrát neudržel slzy. Z vlastní zkušenosti vám potvrdím, že vcítění a pochopení je pro diváka snazší, pokud jste znali někoho mladého, kdo si tímto prošel, takové příběhy totiž opravdu existují... Můj život beze mne je nejkrásnější smutný film vůbec... 100 % ()
Galéria (21)
Zaujímavosti (1)
- Celosvětová premiéra proběhla 10. února 2003 na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. (ČSFD)
Reklama