Môj život bezo mňa

Velmi smutný film o tom, že když jste ve sračkách, neznamená to, že nemůžete být v ještě větších. Ann žije s manželem a dvěmi dcerkami v obytném přívěsu na dvorku své matky, materiálně jsou na tom skutečně mizerně, ale jsou šťastni. Po návštěvě lékaře kvůli bolestem břicha je všechno jinak – Ann má nádor na vaječnících a zbývají ji dva, nanejvýš tři měsíce života. Můj život beze mne se dle mého názoru celkem úspěšně snaží zodpovědět otázku, co prožívá člověk, který ví o blízkosti vlastní smrti. Nejspíš si sepíše seznam několika priorit, nejspíš začne přehlížet každodenní malicherné problémy a nahlížet na život v globálu, stejně jako Ann. Nestává se mi často, abych měl během filmu několikrát slzy na krajíčku, ale tento byl tak citlivě a obyčejně natočen, že se nedalo jinak. Španělská režisérka Isabel Coixetová natočila malý, nepodbízivý film s velmi opatrně dávkovanými špetkami patosu, Sarah Polleyová skvěle zahrála mladou ženu, která bohužel nemá celý život před sebou. Pokud na to máte nervy, rozhodně si tohle nezávislé zamyšlení nad životem, ze kterého se vytratil všechen život, někde sežeňte. 90% Zajímavé komentáře: k212, Jordan, Lestat (28.09.2006)

Úžasný příběh s bohužel tak nevěrohodnou ústřední hrdinkou, až je mi to líto. Celý film je intenzivní, hraje na city, ale netlačí z vás slzy lacině a za každou cenu. I drobné vedlejší postavy jsou velkolepě vykreslené a zaslouží potlesk (Speedman, Ruffalo), jak je ale možné, že zastiňují hlavní postavu, kolem které by se měl příběh motat nejvíce.? Nevím. Nesedla mi, možná je až moc nevěrohodně se vším srovnaná a racionální, v druhé polovině filmu to na mne působí jako maximální křeč. Konec to naštěstí zachrání, ale na pátou hvězdu to ani tak nevytáhne. Rozhodně ale stojí za vidění. (11.01.2012)

Na tomto filmu bych určitě ocenil, že se tváří úplně jinak, než většina podobných filmů o umírání, které povětšinou brnkají na emocionální stránku, ve snaze dostat z diváka co nejvíc slziček a promáčených kapesníků. Není o tom, že umírám a mám strašně málo času( což je pravda), ale jak si ten čas, co mně ještě zbývá, vychutnám, pokud možno, co nejlépe a to do slova a do písmene. Sarah se mně moc líbila v Tajemství slov a i tady nezůstává rozhodně pozadu a svou hrdinku zahrála jako ženu, která i přes svůj těžký zdravotní stav hledí a plánuje budoucnost na mnoho let dopředu, s naprostou rozvahou a až stoickým klidem. Příjemný film o zamyšlení se nad hodnotou života, který spousta zdravých lidí vnímá jako naprostou samozřejmost. (27.01.2015)

Velice rozporuplný film. Na jedné straně mi jí bylo líto, ale na straně druhé se mi nelíbilo, jak se chovala. Jak tady už napsal jeden uživatel, místo toho, aby se svěřila své rodiné o svém problému a trávila tak poslední týdny štastně s rodinou, tak si místo toho radši našla dalšího chlapa a tak byla svému oddanému manželovi ještě ke všemu nevěrná. I takto se dá vnímat tento film a né jenom celou dobu litovat hlavní hrdinku filmu. Těžko říci, jak bychom se zachovali my . . . Film se mi ale líbil, jelikož v něm často zazněly zajímavé myšlenky hl. hrdinky. (17.03.2010)

"Oči zavřené venku v dešti, nikdy by tě nenapadlo, že uděláš něco takového. Nikdy sis nemyslela že, jak to říct, patříš k lidem co se rádi dívají na měsíc nebo celé hodiny hledí do vln při západu slunce, nebo, určitě víš jaké lidi mám na mysli, možná že nevíš, každopádně se ti to docela líbí, bojovat s chladem a cítit jak voda prosakuje tričkem až na kůži, jak ti zem měkne pod nohama a ta vůně a zvuk deště pleskajícího o listy, všechno to, o čem píšou v knihách, která si nečetla, tak to jsi ty." ...Křehký film a v něm zajímavá Sarah Polley v hlavní roli.Člověk by neměl umírat mladý, ale tam někde během vyprávění svítá naděje, že i když něco nedobrovolně končí, neznamená to, že nemůže přijít nový začátek. (23.11.2012)