Môj život bezo mňa

Velice rozporuplný film. Na jedné straně mi jí bylo líto, ale na straně druhé se mi nelíbilo, jak se chovala. Jak tady už napsal jeden uživatel, místo toho, aby se svěřila své rodiné o svém problému a trávila tak poslední týdny štastně s rodinou, tak si místo toho radši našla dalšího chlapa a tak byla svému oddanému manželovi ještě ke všemu nevěrná. I takto se dá vnímat tento film a né jenom celou dobu litovat hlavní hrdinku filmu. Těžko říci, jak bychom se zachovali my . . . Film se mi ale líbil, jelikož v něm často zazněly zajímavé myšlenky hl. hrdinky. (17.03.2010)

Neskoro vypitá káva spôsobila, že som si film pustil až pred polnocou. A film samotný účinkoval ako ďalšia káva. Sú filmy, ktoré si pozriem, odmeriam, zvážim, prisúdim body, napíšem komentár a hotovo. A filmy, o ktorých spravidla nič vopred neviem a po pár minútach mi vlezú do hlavy a usalašia sa tam na pekne dlho. Takéto filmy je ťažké hodnotiť a ešte ťažšie komentovať, pretože každé napísané slovo vypovedá viac o pisateľovi, než o filme. Obdivujem Isabel Coixet za to, ako sa dokázala vyhnúť nástrahám, ktoré téma skrývala. Ako presne dokázala namiešať všetky ingrediencie, aby vznikol harmonický, uveriteľný príbeh. Asi sú na to predurčené talentované ženy. Prejavilo sa to aj na úspornom a pritom hutnom vykreslení postáv filmu. Ju a Sarah Polley som si všimol už v Tajomstve slov, ktoré som videl skôr. Zvláštne je, že oba filmy napriek dojímavému obsahu nepôsobia slzotvorne, ani nevytvárajú ten nepríjemný pocit v hrdle. Podľa časti komentátorov sa Ann správala neprirodzene, sebecky, nudne, stoicky a neviem ešte ako. Je dobré, že Isabel Coixet nakrútila film podľa literárnej výpovede Nancy Kincaid, ktorá nepíše sci-fi a hlavnú úlohu zverila Sarah Polley, ktorej v 11 rokoch zomrela matka na rakovinu, než by sa mala riadiť predstavami komentátorov, ktorí danú životnú situáciu nezažili, nevedia si ju ani predstaviť a budú šťastní, keď ju ani v budúcnosti nezažijú. (03.01.2010)

Nenadálá jobovka v podobě ortelu - "zbývají vám dva měsíce života" - co si s ní počít? Ann zvolila netradiční a originální cestu - pro filmové ztvárnění jistě neotřelou a inspirativní, ale představíme-li si skutečnou Ann a její rodinu, nezbývá, než si klást otázky - byl by oddaný manžel vážně vděčný za ušetřené depresivní chvíle strávené v nemocničním pokoji, nebo by se raději, byť bolestně, loučil se svou umírající ženou? Možná by mu jeho účast pomohla mnohem lépe se se ztrátou vyrovnat. Namluvit přání k narozeninám svých dcer vypadá jako rozumné rozhodnutí, ale možná by jen každoročně jitřilo rány a vyvolávalo nezodpovězené otázky - například, proč umírající matka trávila svůj krátící se čas s cizím mužem? Nicméně, zajímavě natočený pohled na poslední týdny v životě mladého člověka, sice velmi statečného, ale zároveň i sobeckého a nevyzrálého. A JANARYBA má recht! (28.11.2009)

Film, který přes celou stopáž řeší problematiku umírání a ani jednou nedojme? Ano, to je Můj život beze mne. Sterilní příběh hlavní hrdinky, která se s velkým nadhledem vypořádává se svým umíráním, je nesympatická, chladná a lidsky nepochopitelná. Ostatní charaktery jsou zredukovány na typy, které jen podtrhují tu 106 minutovou nudu. U tohoto filmu si člověk uvědomí, jak je těžké natočit film o lidském zoufalství zasazený do amerického zapadákova, nezabřednout však při tom do kýče a citového vydírání a zároveň se dotknout něčeho v nás. Příkladem může být skvělý Wrestler, nepříjemný Sling Blade či téměř nekoukatelný snímek Kluci nepláčou. Isabela Coixet se snažila být k problému natolik odtažitá, až stvořila nudnou a neuvěřitelnou báchorku, jež je po formální stránce leckdy zajímavá, ale není schopná říci zhola nic. (18.09.2009)

Pozoruhodné herecké výkony, osobitý příběh a nesentimentální provedení v tomhle nikterak převratném skoro dojáku, který komorní optikou pojednává o posledních měsících života mladého člověka. Nejsou tam vlastně žádné vyloženě kulervoucí scény, ale je to zdravě vyvážený malý, komorní film, který se v regálu velmi jednoduše mine, jelikož nekřičí do světa brutální reklamou, zvučnými tvůrci, či velkým rozpočtem. Výpovědní hodnou má však velikou, tempo tak nějak střední. Jeden z filmů kde mám pocit, že kniha by byla mnohem lepší než film. (24.08.2019)