Môj život bezo mňa

Mám dneska náladu přesně na tenhle typ filmu. Před chvílí jsem dokoukal Sweet Hereafter, a doporučuju ho všem, kterým "My Life Without Me" přišel pomalý nebo stoický, aby viděli. jak to vypadá "pomalý". Nemůžu sice říct, že bych se s některou z postav plně ztotožnil a pochopil ji, ale to se mi stejně stává málokdy a většinou je to jen iluze. Hlavní hrdinku jsem pochopil tak na 50%. Nebo spíš na 10%? V každém případě to bohatě stačilo na vychutnání tohohle filmu, jehož shlédnutí považuju za největší zážitek s filmem za dlouhý čas. Update: Napodruhé s podpůrným účinkem silé kávy mi tenhle kus způsobil prudkou fyziologickou reakci - dýchavičnost, brnění konečků prstů, mráz po zádech a slaná voda z očí. Radím dobře, radši na to nekoukejte! (05.12.2008)

Začátek, jak tam na ni prší, mi hned připomněl unofficial video k písni Sail od Awolnation. A hned pak mě napadlo - ach jo, to bude nějaká artová sračka - už podle těch počátečních keců. V podstatě byla - prostě život před smrtí, vyprávěno tou nejobyčejnější formou, i když se k tomu postavila nečekaně - nikomu nic neříct, nachystat se a pak tradá. Na začátku si napíše seznam, takže víte, o čem to tak přibližně bude. A přesně o tom to je! Sarah Polley sice není žádné poleno, ale stačil mi jen pohled na Leonor Watling a oslnila mě úplně vším. Hodně pěkná herečka, přesně můj typ. Nikdy jsem ji neviděl a chci ji vidět víc. Škoda, že není moc obsazovaná. A tím končím - tím nejlepším na celém snímku, kterej mě jinak vůbec nebral... Celé je to takové hodně "ženské" až žensky naivní i pitomé (samozřejmě, existují ještě pitomější, ale to mě nebere). (06.11.2020)

Prvni znamejsi film (Isabel Coixet) se pitva v dramatickem osudu manzelky a maminky dvou deti, ktera zjisti, ze ma nador, i pres svuj mlady vek, a umira. Nacez sepise list veci, co by mela udelat nez zemre a podle nich se film udava vpred. Film vetsinou nudi a zajimavy namet se nepodari premenit v zapamatovatelnou podivanou. Vecna skoda, ac par slibnych momentu se nastesti nepodarilo uplne zazdit . 60% (10.09.2008)

Smrtelná nemoc je takový oblíbený filmový téma. Většinou se jedná o různý hry na city a ždímačky na slzy. Tady je ten přístup úplně jinej. Hlavní postava svou nemoc nějak neřeší a všem řekne, že jí je akorát občas trochu blbě, protože má chudokrevnost. Takže žádný potoky slz a kulervoucí dojáky se nekonaj. Je to takovej malej, obyčejnej film ze života, ve kterym zazní občas nějaká zajímavá myšlenka. Zároveň je to ale taky trochu nuda. Viděl jsem to na ty 3 hvězdy, ale úplnej závěr s písničkou Alpha - Sometime later mě nakonec přesvědčil, že bych se na to moh někdy podívat znovu. A když už si u nějakýho filmu řeknu, že bych se moh na něj podívat i víckrát, tak dávám obvykle 4 hvězdy... (09.10.2014)

To bylo teda utrpení...film měl skvělou myšlenku, ale katastrofální zpracování (aspoň mě to tak přišlo!)..nesympatičtí herci (hlavní hrdinka a její příšerné děti), strašně nelogické jednání postav (vážně nechápu, jak se někdo může dozvědět, že umírá a zachovat se jako ona! Jí to bylo úplně jedno! žádné slzy, žádné deprese.."no co, tak umírám! To se stává!"..postrádala jsem jakékoliv emoce, které se u umírání dají očekávat)...možná to některým přišlo úžasné, protože film nehrál na city, ale když nemá na city hrát umírání, tak co pak teda? Navíc hrdinčin seznam, co musí do smrti stihnout mi přišel parádně nedořešený..navíc ho ani moc nesplnila..čekala jsem nějaký nespoutaný život se spoustou splněných přání..a ono nic Hl.postava se neustále válela v posteli/s milencem..a chodila do práce. Tomu se říká přepych... Tak šíleně jsem se už dlouho nenudila. Ten námět si přímo žádal o lepší a zajímavější zpracování.Ne jen rádoby smutné pojetí, které je studené jako psí čumák! (05.06.2010)