Môj život bezo mňa

Film, který přes celou stopáž řeší problematiku umírání a ani jednou nedojme? Ano, to je Můj život beze mne. Sterilní příběh hlavní hrdinky, která se s velkým nadhledem vypořádává se svým umíráním, je nesympatická, chladná a lidsky nepochopitelná. Ostatní charaktery jsou zredukovány na typy, které jen podtrhují tu 106 minutovou nudu. U tohoto filmu si člověk uvědomí, jak je těžké natočit film o lidském zoufalství zasazený do amerického zapadákova, nezabřednout však při tom do kýče a citového vydírání a zároveň se dotknout něčeho v nás. Příkladem může být skvělý Wrestler, nepříjemný Sling Blade či téměř nekoukatelný snímek Kluci nepláčou. Isabela Coixet se snažila být k problému natolik odtažitá, až stvořila nudnou a neuvěřitelnou báchorku, jež je po formální stránce leckdy zajímavá, ale není schopná říci zhola nic. (18.09.2009)

Neskoro vypitá káva spôsobila, že som si film pustil až pred polnocou. A film samotný účinkoval ako ďalšia káva. Sú filmy, ktoré si pozriem, odmeriam, zvážim, prisúdim body, napíšem komentár a hotovo. A filmy, o ktorých spravidla nič vopred neviem a po pár minútach mi vlezú do hlavy a usalašia sa tam na pekne dlho. Takéto filmy je ťažké hodnotiť a ešte ťažšie komentovať, pretože každé napísané slovo vypovedá viac o pisateľovi, než o filme. Obdivujem Isabel Coixet za to, ako sa dokázala vyhnúť nástrahám, ktoré téma skrývala. Ako presne dokázala namiešať všetky ingrediencie, aby vznikol harmonický, uveriteľný príbeh. Asi sú na to predurčené talentované ženy. Prejavilo sa to aj na úspornom a pritom hutnom vykreslení postáv filmu. Ju a Sarah Polley som si všimol už v Tajomstve slov, ktoré som videl skôr. Zvláštne je, že oba filmy napriek dojímavému obsahu nepôsobia slzotvorne, ani nevytvárajú ten nepríjemný pocit v hrdle. Podľa časti komentátorov sa Ann správala neprirodzene, sebecky, nudne, stoicky a neviem ešte ako. Je dobré, že Isabel Coixet nakrútila film podľa literárnej výpovede Nancy Kincaid, ktorá nepíše sci-fi a hlavnú úlohu zverila Sarah Polley, ktorej v 11 rokoch zomrela matka na rakovinu, než by sa mala riadiť predstavami komentátorov, ktorí danú životnú situáciu nezažili, nevedia si ju ani predstaviť a budú šťastní, keď ju ani v budúcnosti nezažijú. (03.01.2010)

Hodně šílená záležitost. Jste mladá žena z ne zrovna vysoké příjmové skupiny. Na krku dvě děti. Manžela, který se sice snaží, ale nepřináší to žádné větší výsledky. Přesto vytváříte láskyplné naplněnou domácnost. Zjistíte ale, že vám již nezbývá příliš času a nechcete to nikomu říct a děláte všechno proto, aby váš skon dával smysl a hlavně abyste nikoho neotravovali. Sociální sonda s přesahem. Hluboké, silné a citlivé. Na tohle se musíte trefit do nálady. To mi chybělo, abych dal plnou palbu. (10.01.2024)

Pekný film. Rozhodne to nie je žiadna tuctovka. Herci sadli krásne. Slzy sa viackrát tlačili. Film si pomaly plynul a ja som rozmýšľal o postoji hlavnej hrdinky. Ľudia, sme rôznorodí a kľudne by sa niekto dokázal postaviť smrti i tak stoicky. Aspoň navonok. Vo vnútri človek zvádza často väčší boj... Len možno kvôli ostatným, možno kvôli sebe, si väčšinu trápenie nepustí na svetlo sveta. Len občas slzička unikne. Do konca ostáva len pár mesiacov, prílišnou ľútosťou by človek premrhal ostávajúci čas... 4 alebo 5? Hmmm... Čarovné a nekonfliktné filmové pohladenie. (15.04.2010)

Velmi smutný film o tom, že když jste ve sračkách, neznamená to, že nemůžete být v ještě větších. Ann žije s manželem a dvěmi dcerkami v obytném přívěsu na dvorku své matky, materiálně jsou na tom skutečně mizerně, ale jsou šťastni. Po návštěvě lékaře kvůli bolestem břicha je všechno jinak – Ann má nádor na vaječnících a zbývají ji dva, nanejvýš tři měsíce života. Můj život beze mne se dle mého názoru celkem úspěšně snaží zodpovědět otázku, co prožívá člověk, který ví o blízkosti vlastní smrti. Nejspíš si sepíše seznam několika priorit, nejspíš začne přehlížet každodenní malicherné problémy a nahlížet na život v globálu, stejně jako Ann. Nestává se mi často, abych měl během filmu několikrát slzy na krajíčku, ale tento byl tak citlivě a obyčejně natočen, že se nedalo jinak. Španělská režisérka Isabel Coixetová natočila malý, nepodbízivý film s velmi opatrně dávkovanými špetkami patosu, Sarah Polleyová skvěle zahrála mladou ženu, která bohužel nemá celý život před sebou. Pokud na to máte nervy, rozhodně si tohle nezávislé zamyšlení nad životem, ze kterého se vytratil všechen život, někde sežeňte. 90% Zajímavé komentáře: k212, Jordan, Lestat (28.09.2006)