Môj život bezo mňa

Melodramka, tentokrát však bez nejmenšieho efektu. Hlavne preto, ako hrdinke po celý čas všetko vychádza. Rozhodne sa zbaliť chlapa, ten sedí v bare, kde si ona píše zoznam vecí, ktoré musí urobiť, než zomrie - vrátane odhodlania na sex s iným chlapom. Rozhodne sa nájsť správnu ženskú pre otca svojich detí, nová mladá susedka je zdravotná sestra, ktorá miluje deti ale kvôli traumatickému zážitku nechce vlastné. Zbierku vedľajších postáv nám dopĺňa mamička sklamaná životom, tatko vo vezení, pošahaná, ale milá kaderníčka a ešte pošahanejšia a milšia kolegyňa... To dievča je mŕtve, než príbeh začal, náš svet takto nevyzerá ani v odraze. Kto ale tieto veci vníma ako žánrovú nevyhnutnosť a pre pôžitok podružné (či naopak potrebné?), ten bude nadmieru spokojný. Herecké obsadenie je bez výnimky dokonalé, réžia inak citlivá a všetko vyššie spomenuté sa tu zdá byť úmyselne. No a so záverom, ktorý sa našťastie odohráva už len v predstavách, si režisérka poradila asi najlepšie ako sa dalo. Len nie som ten správny divák. (18.04.2010)

Námět by měl zákonitě vést k depresi ... předzvěstí mi byly zdejší komentáře. Nicméně tohle dílko mě přesvědčilo, že i umírání může mít "smysl" a dokázalo to nadmíru citlivě. Nedočkala jsem se bolestného naturalismu, nezahlédla jsem obličej stažený v masku utrpení nebo třeba potoky krve. Tomu se tento film vyhýbá. Ovšem náznaky, které diváka nechávají na pomezí vlastní obraznosti, a které jsou předzvěstí skonu, rozhodně neabsentují (rozhovory s lékařem, občasná nevolnost...). Hlavní hrdince moc času nezbývá o ony úkony ("desatero"), které chce před smrtí stihnout, udávají tón a smysl celého vyprávění. Některé body jsou ušlechtile asertivní vůči rodině a okolí (najít dětem novou matku třeba), některé zas čistě sobecké (najít si milence ... třeba). Forma vyprávění je pevně spjata s cítěním hrdinky (studené barvy nemocničních chodeb, barevný svět domova), kompozice záběrů leckdy překvapí. Můj život beze mne není strohým nebo dokumentárním vyprávěním o smrti, je to citlivě artové podobenství o smíření se s ní, smíření se skrz malé-velké skutky a úkony ... (17.11.2006)

Dlhodobo viem o tvorbe reziserky  Isabel Coixet, studovala na Barcelonskej univerzite, a laska k fotografovaniu ju dostala k filmom. Toto je jej treti rezisersky pocin, a musim uznat, ze slaby a nekvalitny. Radoby melodrama, ktora chce byt dojakom, len v kinach to komplet zhorelo, rozpocet sa ani nezaplatil. Potom su tu take - na prvy pohlad pekne veci ako ze jej diagnostikovali chorobu, a je z toho v pici. Pardon, to mi zase uslo a chcel som napisat ze z diagnozy je ta mlada holka vyvedena z miery a rozhodne sa skryvat svoj osud. Vystupuju tu rozne postavy ako susedka tej mladej holky, kadernicka, ludia su rozniu a reaguju kadejako. Rezia je amaterska, herecke vykony o nicom,Sarah Polley /Dawn of the Dead 2004/ hrat nevie, Ruffalo mi bol totalne ukradnuty  : 10 % (10.07.2021)

Chvíľu Vám môže trvať, kým pochopíte hlavnú predstaviteľku a jej prístup k "veci". Na prvý pohľad možno nepochopiteľný, na ten druhý maximálne logický. Je fajn, že režisérka nerobí z 23 ročnej postavy človeka so 40 ročnými skúsenosťami a v niektorých veciach sa tak Ann chová ako klasická mladá baba. Ako dievča, ktoré muselo vďaka okolnostiam, ale najmä vďaka vlastnej nevyzretosti predčasne dospieť. Ten najkrutejší následok neuvážených činov je strata schopnosti snívania. Na druhú stranu nikdy neľutovala účasť na poslednom koncerte Nirvany, ktorý sa stal pre jej osobný život kľúčový a práve tieto skúsenosti ju robia silnejšiu, ako jej vrstevníčky. Čiže Môj život bezo mňa je solídny pokus o vykreslenie reality života, krásneho a krutého zároveň. Že k tomu patria aj smrteľné choroby, je každému jasné. Nie každý sa s tým ale vyrovná minimálne tak, ako Ann. (05.05.2014)

"Oči zavřené venku v dešti, nikdy by tě nenapadlo, že uděláš něco takového. Nikdy sis nemyslela že, jak to říct, patříš k lidem co se rádi dívají na měsíc nebo celé hodiny hledí do vln při západu slunce, nebo, určitě víš jaké lidi mám na mysli, možná že nevíš, každopádně se ti to docela líbí, bojovat s chladem a cítit jak voda prosakuje tričkem až na kůži, jak ti zem měkne pod nohama a ta vůně a zvuk deště pleskajícího o listy, všechno to, o čem píšou v knihách, která si nečetla, tak to jsi ty." ...Křehký film a v něm zajímavá Sarah Polley v hlavní roli.Člověk by neměl umírat mladý, ale tam někde během vyprávění svítá naděje, že i když něco nedobrovolně končí, neznamená to, že nemůže přijít nový začátek. (23.11.2012)