Môj život bezo mňa

Celkem zajímavé téma na zamyšlení pro každého, co bychom dělali, kdyby nám do konce života zbývaly jen 2 měsíce. Hlavní představitelka se pro mě z nepochopitelných důvodů rozhodne, že si ještě začne s nějakým cizím mužem (protože doposud kromě manžela nikoho neměla), samozřejmě se v konečné fázi do sebe zamilují a tolik vzácný čas, který by mohla strávit se svými blízkými ještě vyplýtvá tímto způsobem, a tak ještě další osoba je po její smrti nešťastná. (06.11.2008)

Skutečně mimořádný film, prokazující obrovskou míru empatie, pohled na Ameriku z odvrácené strany, pohled očima sociálně vyloučených, lidí žijících v přívěsech, pohled neúspěšných, kterým nepřeje život... Zařazením nezávislý snímek, formálně vysoce vytříbený filmový tvar, který charakterizuje střihová zkratka, podmanivá práce s náladami a hudbou, skutečné herecké umění a strhující příběh, jenž akcentuje silný ženský typ. Při daném tématu je skutečně výjimečné, že se režisérka vystříhala jakéhokoliv citového nátlaku na diváka... Koukáš na ty věci, které si nemůžeš koupit. Vše tady pořád bude, až odejdeš. Až umřeš. A poté si uvědomíš, že všechny ty věci v naleštěných výlohách, všechny ty modely z katalogů, všechny ty barvy, speciální nabídky, všechny ty recepty Marthy Stewartové, všechny ty hromady mastného jídla jsou tu jen proto, aby se nás snažily držet dál od smrti... (09.01.2010)

Smrtelná nemoc je takový oblíbený filmový téma. Většinou se jedná o různý hry na city a ždímačky na slzy. Tady je ten přístup úplně jinej. Hlavní postava svou nemoc nějak neřeší a všem řekne, že jí je akorát občas trochu blbě, protože má chudokrevnost. Takže žádný potoky slz a kulervoucí dojáky se nekonaj. Je to takovej malej, obyčejnej film ze života, ve kterym zazní občas nějaká zajímavá myšlenka. Zároveň je to ale taky trochu nuda. Viděl jsem to na ty 3 hvězdy, ale úplnej závěr s písničkou Alpha - Sometime later mě nakonec přesvědčil, že bych se na to moh někdy podívat znovu. A když už si u nějakýho filmu řeknu, že bych se moh na něj podívat i víckrát, tak dávám obvykle 4 hvězdy... (09.10.2014)

Na tomto filmu bych určitě ocenil, že se tváří úplně jinak, než většina podobných filmů o umírání, které povětšinou brnkají na emocionální stránku, ve snaze dostat z diváka co nejvíc slziček a promáčených kapesníků. Není o tom, že umírám a mám strašně málo času( což je pravda), ale jak si ten čas, co mně ještě zbývá, vychutnám, pokud možno, co nejlépe a to do slova a do písmene. Sarah se mně moc líbila v Tajemství slov a i tady nezůstává rozhodně pozadu a svou hrdinku zahrála jako ženu, která i přes svůj těžký zdravotní stav hledí a plánuje budoucnost na mnoho let dopředu, s naprostou rozvahou a až stoickým klidem. Příjemný film o zamyšlení se nad hodnotou života, který spousta zdravých lidí vnímá jako naprostou samozřejmost. (27.01.2015)

Nenadálá jobovka v podobě ortelu - "zbývají vám dva měsíce života" - co si s ní počít? Ann zvolila netradiční a originální cestu - pro filmové ztvárnění jistě neotřelou a inspirativní, ale představíme-li si skutečnou Ann a její rodinu, nezbývá, než si klást otázky - byl by oddaný manžel vážně vděčný za ušetřené depresivní chvíle strávené v nemocničním pokoji, nebo by se raději, byť bolestně, loučil se svou umírající ženou? Možná by mu jeho účast pomohla mnohem lépe se se ztrátou vyrovnat. Namluvit přání k narozeninám svých dcer vypadá jako rozumné rozhodnutí, ale možná by jen každoročně jitřilo rány a vyvolávalo nezodpovězené otázky - například, proč umírající matka trávila svůj krátící se čas s cizím mužem? Nicméně, zajímavě natočený pohled na poslední týdny v životě mladého člověka, sice velmi statečného, ale zároveň i sobeckého a nevyzrálého. A JANARYBA má recht! (28.11.2009)