Môj život bezo mňa

Prvni znamejsi film (Isabel Coixet) se pitva v dramatickem osudu manzelky a maminky dvou deti, ktera zjisti, ze ma nador, i pres svuj mlady vek, a umira. Nacez sepise list veci, co by mela udelat nez zemre a podle nich se film udava vpred. Film vetsinou nudi a zajimavy namet se nepodari premenit v zapamatovatelnou podivanou. Vecna skoda, ac par slibnych momentu se nastesti nepodarilo uplne zazdit . 60% (10.09.2008)

Sarah Polley sa do takýchto podobne ladených filmov hodí a dá sa jej uveriť celá jej rola. Ostatní herci hrali dá sa povedať čisto priemerne. Film vo svojej podstate vsádza na silný koniec, kedy vlastne rezonuje aj názov filmu ako silný atribút. Kto si tieto atribúty neuvedomí a na chvíľku vypne v podstate stratí zmysel celého filmu. Podobný film s podobnou kostrou a so Sarah Polley je La Vida secreta de las palabras (ten sa mi páčil viac). V príbehu vidíme rodinu, ktorá na tom nie je dobre finančne a napriek tomu si chce dopriať čo najlepší život. Čo sa mi páčilo tak hlavná hrdinka koná sebecky a robí to čo by inak určite nerobila. Aj keď tvorcovia mohli trocha ešte zatlačiť na pílu, radšej urobili film, v ktorom sa človek neutopí a pláva na hladine. Emócie vo filme sú, ale zámerom nie je ich vyhrocovať. (30.07.2015)

Hm... zbyvaji vam 3 mesice zivota, co se da / musi stihnout? Nahrajete dceram narozeninova prani az do osmnacti, navstivite otce ve vezeni, zacnete si vasnivy romanek, najdete pro manzela a deti novou mamu, udelate konecne neco se svymi vlasy... (a nikomu o tom nereknete) Ann se davno smirila s velmi skromnym zivotem ("Mela jsem dite v sedmnacti s prvnim klukem, ktereho jsem polibila") a s podobnym silnym stylem prijala i rakovinu. Nastesti to neni hysterka, ale pomerne inteligentni a odhodlana divka, ktera nedovoli filmu sklouzavat do klise a nesnesitelne melodramaticnosti podobnych snimku. O to se nakonec reziserka Coixet ani nepokousela a s dokonale prirozenou Sarah Polley natocily realisticky (?) pohled na necekany konec zivota cloveka, ktery si nemuze dovolit vsechno zahodit a odjet na cestu kolem sveta. Vse samozrejme jako vzdy vzejde z uveritelnosti postav, v tomhle smeru snad pro film nebyla stastnejsi volba nez drobounka Polley, zvladajici z Ann vytvorit lidskou bytost uz sklopenim oci a par usmevy. Z obrazovky nesleze v jedinem zaberu a sympatie, ktere si dokaze ziskat jsou v zaveru pro divaka... smrtici. "Nikdy sis nemyslela, ze si budes uzivat dest a zvuk listu, jako lide z knih, ktere jsi nemohla cist" (24.10.2009)

Pekný film. Rozhodne to nie je žiadna tuctovka. Herci sadli krásne. Slzy sa viackrát tlačili. Film si pomaly plynul a ja som rozmýšľal o postoji hlavnej hrdinky. Ľudia, sme rôznorodí a kľudne by sa niekto dokázal postaviť smrti i tak stoicky. Aspoň navonok. Vo vnútri človek zvádza často väčší boj... Len možno kvôli ostatným, možno kvôli sebe, si väčšinu trápenie nepustí na svetlo sveta. Len občas slzička unikne. Do konca ostáva len pár mesiacov, prílišnou ľútosťou by človek premrhal ostávajúci čas... 4 alebo 5? Hmmm... Čarovné a nekonfliktné filmové pohladenie. (15.04.2010)

Film, který přes celou stopáž řeší problematiku umírání a ani jednou nedojme? Ano, to je Můj život beze mne. Sterilní příběh hlavní hrdinky, která se s velkým nadhledem vypořádává se svým umíráním, je nesympatická, chladná a lidsky nepochopitelná. Ostatní charaktery jsou zredukovány na typy, které jen podtrhují tu 106 minutovou nudu. U tohoto filmu si člověk uvědomí, jak je těžké natočit film o lidském zoufalství zasazený do amerického zapadákova, nezabřednout však při tom do kýče a citového vydírání a zároveň se dotknout něčeho v nás. Příkladem může být skvělý Wrestler, nepříjemný Sling Blade či téměř nekoukatelný snímek Kluci nepláčou. Isabela Coixet se snažila být k problému natolik odtažitá, až stvořila nudnou a neuvěřitelnou báchorku, jež je po formální stránce leckdy zajímavá, ale není schopná říci zhola nic. (18.09.2009)