Zlaté časy ve Spessartu
Herrliche Zeiten im Spessart
Réžia:
Kurt HoffmannScenár:
Günter NeumannKamera:
Richard AngstHudba:
Franz GrotheHrajú:
Liselotte Pulver, Harald Leipnitz, Vivi Bach, Hannelore Elsner, Paul Esser, Erich Fiedler, Monika Zinnenberg, Gila von Weitershausen, Klaus Schwarzkopf (viac)Obsahy(1)
Poslední díl spessartské trilogie. Strašidla se vrací z vesmíru a přistávají u zámku, kde naleznou nešťastnou Anneliese (Liselette Pulver). Její snoubenec právě upřednostnil manévry před svazkem s ní. Strašidla nabídnou Anneliese svou raketu, aby ho mohla dohonit. Vinou nehody však putují časem, a ve všech dobách které navštíví, muži váhají mezi válkou a láskou k ženě. (Jezinka)
(viac)Recenzie (39)
Závěrečná část hudební veselé sci-fi trilogie ze Spessartu má v Liselotte Pulverové milou průvodkyni na cestě do minulosti i budoucnosti. Doba se mění, ale lidé zůstávají stále stejní. Důležité je, že komteska nakonec najde to, co hledala. Pěkné melodie, přiměřená dávka humoru a mírové poselství, které tento originální příběh nese napříč časem, dodává mu na aktuálnosti. Od natočení tohoto filmu vznikla řada dalších, tématikou podobných a jistě i lepších. Třeba Robertu Zemekisovi bylo v době vzniku tohoto filmu 15 let, tak kdo ví, třeba mu byl inspirací k natočení trilogie Návrat do budoucnosti. Ale ať tak, či tak, já mám celou tuto trilogii ráda a to navzdory době, která uplynula od jejího natočení. ()
Už to nebylo tak dobré, jako ty dva předchozí díly, ale stále to bylo fajné. Škoda ztráty herečky jednoho ze strašidel z minulého dílu, chápu kroky v dílu tomto. Veselé cestování časem. Opět krásná L. Pulver. Ale už to prostě nebylo ono. Vtipné ano, povedené, ale už hodně na hraně s trapností a opakováním vtipů. Za zmíňku jistě stojí krásná herečka hradní paní z nějakého toho 16. století. Ale nevím, která to byla... ()
Ale jo, za těch pár dobrých vtípků, kdy jsem se skutečně zasmál, tomu dám alespoň ten průměr, i když ten příběh je tak strašné klišé, že se to skoro nedá odpustit. Skákání v čase a jednotlivé epizodky v minulosti, které nemají šťávu. Ale jak říkám, sem tam se možná i zasmějete, což byl asi i cíl celého filmu, který naplno rozhodně nevyšel. ()
Je to sice už tak trochu vaření z vody, navíc s částečně novým obsazením, nicméně je tu stále ještě přítomno ono specifické spessartské fluidum pohodové zábavy, která nelpí na logice ani fyzikálních zákonech. Příběh je sice řídký a slouží spíše jako kostra pro několik variací téhož tématu v různých časech, ale na druhou stranu je to vše proloženo řadou vydařených, byť nijak třeskutých, vtípků (trubadůrská soutěž, pás cudnosti) a některých vůbec ne špatných písniček. Své kouzlo má i z dnešního pohledu úsměvná vize budoucnosti. ()
Ještě nedávno měl poslední díl trilogie Spessartských strašidel své kouzlo. Jestli ho má i v 21. stoletím si nejsem tak úplně jistý, ale doufám v to. Samotný díl však působí možná trochu jako samotná epizoda s pozměněnými postavami a několika drobnými změnami oproti původnímu konceptu. Možná škoda, ale nevadilo mi to. ()
Reklama