Ružové sny

Lyrický príbeh lásky dvoch ľudí pochádzajúcich z rozdielnych kultúr a miest v spoločnosti. Slovenské vidiecke prostredie je tu opísané úplne dokonale a zároveň je plné pôvabných a jedinečných postáv. Najlepšia je dvojica starších ľudí, kde babka odmieta dávať dedkovi jesť a ten na protest lozí na strom, kým mu babka nedá konečne riadne najesť. Ako pozitívom hodnotím skutočnosť, že režisér obsadil do úloh aj nehercov (hlavne Rómov), čo dodáva filmu veľkú vierohodnosť (06.02.2006)

Hanák natočil asi divácky najvďačnejší film. Film ktorý sa zaoberá, nazvime to takou rasistickou tématikou. Hľadám pre to aj lepšie pomenovanie ale nejde to. Neznášanlivosť gadžov(biely) a rómov(Slováci farby kofoli) je tu prezentovaná rovnakým spôsobom ako v Shakespearovej hre Rómeo a júlia. Lenže namiesto tragického konca na hrdinov čaká dospelosť. Nvota ako poštár Jakub prezentuje čudáckeho chalana, ktorého každý pozná, ktorému odstávajú uši a do ktorého sa zamilovala rómka Jolanka. Ich vzájomný vzťah, vyhrážanie sa rodinou toho druhého tomu druhému sú len malé prekážky ktoré na rozvíjajúcu sa lásku čakajú. Jakub kašle na svet a Jolanka tiež. A tak odídu spolu, preč od rodiny a pokúšajú sa žiť normálny život, lenže ružové sny videné cez ružové okuliare nemajú takú dlhotrvácnosť a nakoniec sa rozídu. Príbeh je obohatený o vedľajšie postavičky, ktoré sú vtipné, každá má svoje miesto či už na dedine alebo v príbehu - pán ktorému manželka nevarí a on tak rád je že na protest vylezie na strom aj z jedlom hovorí sama za seba. Iva bittová v úlohe Jolanky je krásna, vyplašená, utešená a hlavne uveriteľná a tak isto aj Jakub Juraja Nvotu - ktorý prechádza udalosťami a vysporiadáva sa zo životom po svojom. Hanák a Dušek si dali záležať na tvorbe scenára a je to vidieť, každá postava je premyslená a každá ako keby skutočná, okorenená o tú dedinskú a ľudskú vtipnosť ktorá vám zaručene vylúdi úsmev na tvári, lebo také niečo sa deje možno aj u vás na dedine. veľmi pekný film, ktorého zážitok je aj umocnení krátkou stopážou. (11.01.2009)

„Boli ste spolu?“ - „On ma asi nechce.“ - „Daj mu niečo do kávy a hotovo!“ Nevím, zda existuje i nějaká jiná verze, ale stejně jako nemám rád, když se kdoví proč musí předabovávat slovenští herci českými, vadí mi to i opačně. A z „romštiny“ jsem pro změnu neměl vůbec nic (což byl ale nejspíš i záměr tvůrců, takže budiž). Příběh v Ružových snech není podstatný, staví se hlavně na z filmu sálající letní atmosféře a mile naivní mladé lásce. Té okolnosti nepřejí, tudíž se i nálada (s pomocí výborné Hapkovy hudby) postupně začne proměňovat, ale divákův zájem tím neochabuje. Přece jen hlavní pár Nvota-Bittová je maximálně sympatický. Očekávaný a nevyhnutelný konec udělá s publikem své, ale příjemná vzpomínka zůstane. Krom předabování mě ještě lehce zklamalo, že dlouho fungující humor se pozvolna skoro vytratil. Tak či onak, celkově mi to dává slušné 4*. „Pozor na peniaze! Keď dávaš peniaze... počúvaš? Hmatateľne sa presvedčiť či ten človek žije. Keď spí na posteli, dotknúť sa ho. Keď nedýcha, nemá nárok!“ (28.10.2017)

Jsem rád, že STV2 tyhle filmy vysílá. Je na to radost pohledět. Nechci zabředávat do nějakých detailů, takže si odpustím komentáře na téma, že romové jsou pořád stejní a pochválím hezké lyrické záběry a krásnou osmnáctiletou Ivu Bittovou, jejíž pohledy jsou nezapomenutelné. A drobnosti typu stříhání podpaží byly příjemně úsměvné. (25.04.2013)

Slovenské filmy jsou povětšinou nepovedené, nezajímavé, naivní, nesrovnatelné s českými. Toto, Obchod na korze a ranná až střední tvorba Juraje Jakubiska je vyjímkou. Krásný a směšný a velice smutný příběh cikánky z gheta a pošťáka. Hudba Petra Hapky, kterou ten podvodník předvádí ve všech filmech(stené aranžmá, stejný rytmus, mění film od filmu maximálně 2 tóny) se sem kupodivu velice hodí. Iva Bittová je naprosto boží asi právě proto , že ona je atypickou cigoškou, je-li vůbec cigoškou.... (08.11.2009)