Proč posedl amok pana R.

Rovnako ako v prípade Fassbinderovho filmu Strach jesť duše nemám k námetu a k jeho obsahovemu spracovaniu žiadne výhrady. Osobne som však narazila znova na problém so stvárnením príbehu po formáĺnej stránke. S realistickým a nízkorozpočtovým štýlom skutočne nezvyknem mávať problém a väčšinou som mu priaznivo naklonená. V týchto filmoch mi to však napriek snahe o dosiahnutie "prirodzenosti" prišlo všetko až príliš strojené a neprirodzené (hlavne herci mi prišli veľmi "divadelný"). Riadny paradox nie? Asi si dám ešte pár jeho filmov a uvidím...buď sa to zlomí, alebo aj nie ... (14.05.2016)

Název filmu je v tomto případě záměrným a funkčním spoilerem, řekl bych. Divák díky němu ví, co se přibližně může přihodit hlavní postavě a tvůrčí dvojice Fegler–Fassbinder si tak do jisté míry může dovolit předkládat celý příběh vyloženě analyticky chladným způsobem. Dlouhé scény a záběry plné nekonečné prázdnoty, podivných dialogů, dojmu odcizení ve formě i obsahu či samotný náhled do přetechnizované konzumní společnosti tu začly postupně vytvářet pozoruhodně komplexnou sondu do psychologie hlavní postavy pana R. (a tak trochu i celé společnosti kolem něj). I zdánlivě vatovým scénám (např. záběry na kouřící manželku během zábavného povídání pana R. s jiným mužem) se k mému překvapení často dostalo účelu, jisté názavnosti a zpětně musím uznat silnou promyšlenost filmu ze strany tvůrců. On je to pro mě docela zvláštní případ filmu, který na jedné straně působí svou atmosférou strašně odtažitě, což mi obvykle překáží k silnějšímu zážitku, na druhé straně tato stylizace ve spojení s tématem dává smysl. Na jedné straně ve mě tento film nevyvolal ani v nejvypjatější chvíli k závěru vyloženě silné emoce (zatímco tematicky příbuzný Hanekeho Sedmý kontinent, na který jsem si dvakrát v poslední třetině vzpomněl, se mnou otřásl tolik, že jsem to ještě půl dne rozdýchával), na druhé straně celá výpověď je v hloubce svým způsobem úderná, přináší sebou jisté podněty a dokáže zneklidňovat. Hledání kluka na výletě uprostřed sněhu bylo pro mě zásadní scénou, u níž jsem definitivně pocítil, že ten film, konečné vyústění a veškerý předchozí děj mě i přes spočátku rozpačitější dojmy zajímají. [75%] (19.12.2022)

No čo k tomu dodať? Fassbinderovi sa po psychologickej stránke podarilo dokonale vystihnúť každodennú, rutinnú stránku života i s jej možným a vôbec nie nepravdepodobným dopadom na jedinca. V tomto kontexte šokujúci záver snímku nie je až tak nečakaný. Naoko šťastný manželský pár prežíva pozvoľnú, plazivo lezúcu manželskú krízu, ktorú si naplno uvedomuje hádam len ich podvedomie. Samozrejme to nie celé. V pozadí napr. cítiť aj silnú sociálnu kritiku všeobecného industrializmu a komerčného konzumu. To všetko Fassbinder ponúka divákovi ako na zlatej tácke s maximálne uveriteľným priblížením sa postavám a spôsobom natočenia, ktorý diváka ľahko prenesie k postavám až k nim do obývačky, akoby bol ich súčasťou (v niektorých aspektoch mi to pripomínalo Dogmu 95). Pôvodne som chcel dať silné štyri hviezdy, ale po nejakej dobe nemôžem inak len dať plný počet. Zrejme tento film potrebuje nejaký čas na strávenie a na dozretie myšlienok v hlave. (29.10.2015)

Príbehovo veľmi jednoduchý film, ktorý sa dá obsiahnuť tromi slovami - tláchanie, fajčenie, skrat. To nekonečné a nenápadité hovorenie o ničom mi pripomenulo hovory u rodiny Homolkovcov v Papouškových filmoch. Nie som povolaný hodnotiť tento film v kontexte ostatných Fassbinderových diel a tak som rád najmä tomu, že som pretrpel tie strašné dialógy až do konca, ktorý asi nemohol byť iný. (10.01.2020)

Proč? Proč? Já bych možná věděla. Není nad to vybíjet si vztek v pravidelných intervalech! Ať už vás zlobí ženino hloupé tlachání se sousedy, nesnesitelné povinné sedánky s rodinou, děti, jenž mají problémy ve škole či to v zaměstnání neklape podle vašich představ, v žádném případě emoce neduste v sobě. Klidně buďte i protivní a budete-li se k tomu navíc preventivně rozčilovat, nejspíš se vám nepřihodí to, co nebohému panu Raabovi a jeho rodině. Oni ti klidní, nenápadní a vzorní tichošlápkové taky nemají pohár trpělivosti bezedný a když jednoho dne naplněný frustracemi přeteče, blízké okolí rodiny se spolu s námi diváky nestačí divit. (07.03.2009)