Planeta Česko

Dokumenty o přírodě mě většinou k smrti nudí a vyhýbám se jim, ale tenhle se mi líbil. Oceňuji na něm jeho poselství, které je podle mě v současné dokumentární produkci o přírodě docela výjimečné - a sice nepodceňujme přírodu, ona není zase tak bezmocná, jak si mnozí z nás myslí, a dokáže si poradit sama. Respektive aby nedošlo k mýlce - ten film podle mě neříká, aby se lidi o přírodu nestarali, ale že existuje nějaký zlatý střed mezi dvěma extrémy, bezuzdným drancováním a fanatickým ekoterorismem. Aby se lidi prostě z přírody víc těšili - a hlavně si jí víc všímali, protože není nutno jezdit někam do exotických krajin, když ji máme všichni doslova za humny (často i na místech, kde by to málokdo čekal) - film ukazuje spoustu zajímavých živočichů, kteří žijí v těsné blízkosti lidí (často jsou na jejich činnosti doslova životně závislí). Autor snímku Marián Polák na mě působí velmi sympaticky a Planeta Česko se mi tolik líbila mj. i proto, že ji natočil a věnoval svým dvěma dcerám, což filmu v mých očích dává vítaný osobní rozměr. Pouze u komentáře Kryštofa Hádka si nejsem jistý, jestli se mi líbil (ale rozhodně to bylo lepší, než Tomáš Hanák v Příběhu lesa), a občas se mi tam přece jen trochu vkrádala nuda, ale jinak za mě rozhodně velmi příjemný divácký zážitek a doporučení všem, kdo mají podobný typ filmů v oblibě. (25.06.2017)

Myslím, že děvčata Polákova mohou být na tatínka pyšná. Dokument kratší než hodinu a půl za sebou ukrývá dlouhodobou a leckdy úmornou práci. Dalo by se vytknout mnohé, nejvíce asi chybějící logické uspořádání dokumentu. Ovšem myšlenka rozháraný dojem přebíjí. Přestože jsme naši přírodu tak hodně změnili (zničili) stále nám ukazuje svou až zázračnou sílu. Vždyť třeba já jsem chocholouše neviděl roky. Zato muflony v dole ano. Máme stále ještě kusy krásné přírody a rostliny a živočichy, jež navzdory našemu leckdy zvácenému úsilí můžeme u nás stále ještě, či znovu potkat. Pokoru autora k přírodě vystihují i "účinkující" v závěrečných titulkách. (03.01.2019)

Pro mne a moje okolí téměř povinnost…pan režisér Polák je rodák ze sousední vesničky, s i proti jeho bratrancům jsem hrával fotbal, jeho bratr chodil s mojí sestrou do třídy…prostě téměř soused. Ale víte, jak jsem si to celé maloval? Jenom čarokrásné záběry naší flory a fauny plus působivá hudba na pozadí……nevím proč, prostě jsem žil v domnění, že to tak bude. Ne, že by mi čtený komentář Kryštofa Hádka vyloženě vadil (no možná bych v našich luzích našel vhodnější hlas), ale mnou vysněná forma by mi asi seděla víc. Každopádně hlavní problém mám s celkovou dramaturgií, postrádal jsem jasnou lajnou, až jsem si někdy připadal jako na závodech ve skoku z větve na větev. Jinak samozřejmě oceňuji tu mravenčí práci, snahu ukázat, že i česká příroda může být atraktivní i když se po ní zrovna neprohání zebry nebo dinosauři a především ono neoddiskutovatelné poselství. Bohužel, pokud jste zvyklí si připlácet za nadstandard, budete si připadat jako na návštěvě chudého příbuzného. (18.01.2019)

Záběry jsou naprosto úžasné. Zvířat je tam jen pár druhů, ale i tak to stačí. Moc odbornosti tam není, spíše takové lehké povídání a sem tam nějaká zajímavost. Hudba mi tam občas moc neseděla. Vadil Hádek jako vypravěč, když mluvil místo kameramana/fotografa, vždy jsem si ho po hlasu představil a nesedlo mi to. Za mě klidně mohl komentáře k filmu namluvit sám pán, případně vypustit úplně osobní rovinu a jen komentovat dění v obraze. Celkově to nebylo špatné, hlavně ty záběry to zachraňují. (25.09.2018)

Poměrně rozumná eko agytka (díky za to), lemovaná milým malým českým hajlíčkem. Obecně u podobných snímků postrádám měřítko: když stavím narativ o celém druhu na příběhu konkrétního zvířete, nutně je třeba doplnit sdělení o kvantitativní data (například předpokládaný počet čápů černých na našem území dnes a před 100 lety), jinak je výsledný dojem značně zkreslený a romantizující a slábne kritický rozměr díla. Záběry jsou krásné. Dále souhlas s Roverem. (01.04.2018)