Smrtonosná pasca 2

"Já to nedělám poprvé" John je v tom zase až po uši, a ono "zase" se stává terčem řady vtipů reflektujících mcclaneovský kult, kult hrdiny, který je magnetem na průsery (neboli teroristy s cizím přízvukem). Schopnost dělat si srandu ze sebe samého (a z pokračování obecně) je velkým plusem druhé Smrtonosné pasti, která po celou dobu chytře využívá toho, že víme, co od sequelu očekávat. Pročež se toho buď nedočkáme, nebo dočkáme nečekaně brzy, nebo v nečekaně velkém množství. Postmoderní sebeuvědomělost z filmu nečouhá, funguje pod rouškou bravurně strukturovaného vyprávění. Během stručné expozice se dovíme velké kvantum potřebných informací (zase jsou Vánoce, John se přestěhoval do L.A., pořád je ženatý a polda), jsme připraveni, že střet dobra se zlem bude mít opět podobu střetu organizované tuposti a individuálního důvtipu (padouši jsou major, generál a plukovník, hodně se pracuje s vojenskými narážkami, na Pearl Harbor, Iwo Jimu a hláškami typu "Vyhráli jsme bitvu"), střetu moderních technologií a mcclaneovské ruční práce (na rozdíl od manželky nepovažuje John za největší vymoženost 90. let telefon v letadle, nýbrž mraženou pizzu) a objevují se motivy, které budou v různém kontextu využívány v průběhu celého filmu (pokuta za špatné parkování, dotěrná reportérka). Prostředí tentokrát není omezeno na jeden barák, ale stále jde o 3, nanejvýš 4 uzavřené lokace (kostel, letadla, letiště), z nichž scenáristé vytěžují maximum. K dosažení hlavního cíle je třeba vyřídit pár vedlejších questů, z nichž jeden (navádění letadla) nevyjde - nenaplnění očekávání - a slouží jenom k posílení Johnovy frustrace a touhy zabodnout zlosynům rampouch do oka (nebo něco podobného, gore záběrů mírně přibylo). Ve správnou chvíli je přihozena další komplikace a deadline (letadlu s manželkou zbývá palivo na 90 minut) a nechybí ani zvrat těsně před závěrem. Proč je kruciprdel dneska tak těžké napsat něco stejně chytře zábavného? 85%Zajímavé komentáře: novoten, JohnnyD, 01001, Mahalik (05.06.2005)

„Ako sa môže niekomu niečo také stať dvakrát?“ Jednotka ma extrémne nebavila, čakal som viac, takže dvojka (so štvorkou) je mojou najobľúbenejšou časťou série. Tvorcovia zjavne šli na istotu. Vedeli, čo fanúšik chce vidieť a tak mu to dávkujú v obrovskom množstve behom viac ako dvojhodinovej stopáže a s na tú dobu patrične vysokým rozpočtom 70 miliónov. Dvojka ich na celom svete následne zarobila 240 a ako nasledujúci Harlinov film, taktiež výborný Cliffhanger, i ona sa môže pochváliť vynikajúcou snežnou atmosférou. Po zuby ozbrojených záporákov pribudlo, čím sa dostatočne vykompenzoval fakt, že im napriek snahe Franka Nera a Williama Sadlera chýba vodcovská autorita á la Rickamn z jednotky. Filmári idú na doraz, akcia je krvavejšia (cencúľ) a drsnejšia (vtedy ešte bolo v amerických filmoch bežné vyhadzovať do vzduchu lietadlá plné desiatok nevinných civilov), prostredie letiska (a jeho zákulisia) neopozerané a teda osviežujúce. Poteší množstvo rôznych ksichtov vo vedľajších rolách, či už na strane teroristov, alebo zamestnancov areálu (John Amons, Robert Patrick, John Leguizamo, Vondie Curtis-Hall, Colm Meaney, Mark Boone Jr., Dennis Franz, Art Evans). Triky čiastočne zostarli (katapult), ale to je údel všetkých filmov pracujúcich s efektmi. Scenáristi to občas prehnali (vcelku ťažkopádny návrat manželky), inokedy sa ale vytasia s momentami, ktoré ma prekvapia aj keď film vidím po dvadsiaty raz ("ten" zvrat s protiteroristickou jednotkou). (30.10.2004)

Znova jsou tu Vánoce a detektiv John McClane čeká na letišti na přílet manželky Holly, s kterou se dal znovu dohromady. Letiště však obsadí teroristi, plánující osvobození zatčeného kokainového mafiána, generála Esperanzu. V sázce jsou životy stovek lidí, pasažerů letadel, které musí kroužit nad odstaveným letištěm ve sněhové bouři. John se znovu ocitá v krizové situaci, protože v jednom z letadel sedí i jeho žena a palivo brzy dojde. I přes nepochopení vedení letiště, se John na vlastní pěst pouští do nerovného boje s teroristy. Druhý díl si nic nezadá s jedničkou, pravda, postrádá její sevřenost, ale v akčních sekvencích ji rozhodně překonává, protože režii má tentokrát na starost akční specialista Renny Harlin. Jednička asi zůstane navždy nepřekonána, ale dvojka je jejím důstojným nástupcem. Dojem kazí jen pár nepovedených speciálních efektů a kaskadér zaskakující za Bruce Willise, který byl poznat. 80% (08.02.2009)

Sequely povedených filmů prý bývají většinou horší. Asi ano, je to už vidět podle hodnocení, ale je to hlavně v tom, že to co už jsme viděli, vidíme po druhé (však i sám McClane si ve filmu postěžoval, že se mu věci stávají dvakrát). Nicméně mě se film líbil, asi bych řekl, že tak nastejno jako první díl. Je docela svěží sáhnout po něčem z devadesátek, když k dispozici jsou jen samé moderní akčňáky. Willis je prostě super a stydím se, že už jsem ho neviděl v tv dříve jako např první díl...90% (23.03.2013)

U jedničky jsem psal, že za coolovost by měl být Bruce Willis zarámovanej, teď si myslím, že by měli udělat odlitek jeho těla a postavit ho místo Sochy Svobody, protože jeho "hustota" se dá srovnávat s ujetostí Jacka Sparowa. Oproti jedničce jsem ale našel mnoho chyb. Třeba při scéně lešení- terorista úplně bije do očí nafukovací panák (ne nejsem hnidopich, ale tohohle by si všiml i Ray Charles) + taky když se McClane vypořádává s nepřátelema okamžitě vidíte, že Brucíček je někde na kávičce a za něj to tam vodře dublér. Ale protože mám Willise fakt rád odpustím mu i tleto. A abych nezapomněl Cenu za slizouna filmu získává ten debilní reportér z televize, kterej by pil krev i upírovi. (10.06.2007)