The Deuce: Špína Manhattanu

"The Deuce" nepřináší dramatické vyprávění, nemá zastřešující oblouk, ani hlavní postavu. Naopak seriálovou strukturu využívá k rozprostření kroniky jednoho místa, zmapování určitého tématu. Oním místem je titulní část Manhattanu v období boomu pornografie, přesněji řečeno od jejího vzedmutí coby průmyslu začátkem 70. let přes vrchol coby tvůrčího média a odnože šoubyznysu na konci dekády až po rozmělnění v kvantitě v 80. letech s rozmachem videa. Tvůrci důmyslně tyto tři období dělí do separátně sevřených, ale vzájemně navazujících sérií. Jednotlivé figury, oživující reálné lidi či představující sloučeniny několika předobrazů, toto prostředí zabydlují nejen životem, ale právě i osobními vrcholy, propady a vším mezi tím. Vznikla tak uhrančivě plastická evokace nejen doby, ale především systému kolem sexuální práce (ať už před či za kamerou, nebo na ulici i v podnicích různého rázu) i komodifikace těla a rozkoše, která ale tato témata zbavuje jednostranných argumentů a naopak ukazuje mnohoznačnost celého tohoto světa, který je současně špinavý, blyštivý, odpudivý, vzrušující, povrchní, ambiciózní, kořistnický, kariérní, krutý i fascinující svou propleteností a komplexností. Ačkoli lze žasnout nad perfektní evokací doby, není The Deuce retro seriálem, ale právě spíše provokativní kronikou, která vyzývá k úvahám nad různými ohledy pornografie, sexuální práce a současně také genderových norem, misogynie, emancipace i obecně rolí, které lidi přejímají za své, potažmo které jim pomáhají akceptovat status quo jejich okolí. Současně ale díky pestré galerce postav nespadá vyprávění do suše didaktické teze, ale zpřítomňuje, že s každým podobně zdánlivě odosobněným a obecným společenským tématem, se váží konkrétní osudy, tváře a emoce lidí, z nichž většina už "vešla do náruče času". (10.11.2019)

V 70. letech se na estetiku a vkus asi ještě tolik nehledělo. A tak průměrný Nový Jorčan bez zvracení a pocitu odporu lačně nasoukal ego do hygienicky obskurního venerologického kultivátoru a popelnice na žluklé sperma s Artem Garfunkelem v rozkroku, o které by normálně neopřel hajzlovou štětku ani diagnostikovaný erotoman po dvouletém půstu a v nichž si v uplynulých třech hodinách před ním s gustem zajezdilo pět úchylů, čtyři narkáči, tři nikdy nemytí bezďáci, několik negerských pasáků a pár liliputů. A ještě za to rád zaplatil. Inu, proti gustu … A teď je z toho rozkokošný, voňavý a uhlazený seroš, který sledujete s bulvárně perverzním nadšením uklízeče v masturbačních kabinkách, fanouška měkkých vředů a obdivovatele hnisavých výtoků. Seroš, do něhož hladce zapadla i hlavní ženská hrdinka, odporný babochlap Magi Glyhlenhrálová, z níž by se poblil i slepec, jen co by nahmatal ty její ohavné povislé dvojky, která se zde z titulu producentky bez zardění prohlásila za krasavici přelíbeznou, past na ptáky a královnu porna. Pro dokreslení autenticity prostředí a umocnění prožitku vřele doporučuji otevřít si k projekci konzervu se zkaženými sardinkami a umístit ji někam v dočichu. (08.10.2019)

Proč, proboha, hraje James Franco dvouroli? Která je úplně zbytečná, kromě toho, že se na sebe občas samožersky usměje? Už takhle je jeho postava chabá, bez výrazného charakteru nebo zápletky, tak proč ji ještě zbytečně tříštit? Na rozdíl od něj, Maggie Gyllenhaalová předvádí mnohem větší herecké zapálení (také podstatně víc ze svého těla - odvážná), ale musím uznat, že má také mnohem zajímavěji napsanou postavu. Scény s Francem jsem postupně spíš prozívala (jeho roztomilý úsměv vážně neutáhne celý seriál), a těšila jsem se, až se na plac vrátí Maggie. _____ Skvělá je atmosféra i kostýmy, ale děj nic moc. Jen popisuje situace z pornoprůmyslu, nerozvíjí žádný zajímavý příběh. SHRNUTÍ: Jaký byl svět, než se porno dalo stáhnout z internetu. (05.09.2018)

Očekávání od tvůrců geniálního The Wire byla velká. Musím ale poctivě říci, že jsem zklamán nebyl. Ze světa narkotik v Baltimoru se nyní přesouváme do oblasti kolem newyorského Times Square, kde během sedmdesátých let 20. stol. dochází k popularizaci a postupné komercionalizaci celého sexuálního průmyslu. Co je hned ze začátku nezbytné zdůraznit, je vykreslení dobové atmosféry - lehce oklamán by se totiž mohl cítit ten, kdo čeká půvabné retro a pompézní Manhattan zářivých 70. let. Sedmdesátková vizualizace je jistě působivá, ale místo pompéznosti či příjemné nostalgie se spíše dostaví surově reálný obraz tehdejší doby. Špinavé a hnusné ulice, které kromě odpadků přetékají také prostitutkami a jejich pasáky; zaplivané a zvukově mizerně izolované hotelové pokoje, kam si štětky vodí své kunčafty; diskutabilní autorita strážců zákona, kteří jsou v čištění ulic nezřídka kdy limitováni podle toho, jakou a s kým uzavřou jejich hlavouni dohodu. James Franco zde ve své dvojroli není určitě špatný, na druhou stranu Maggie Gyllenhaal je v roli stárnoucí ambiciózní šlapky o dobrou hereckou třídu výše. Není asi překvapením, že stylem zpracování, intrem i ostatními podobnostmi se připomene legendární The Wire. Navíc tu hraje i několik stejných herců. Kdybych musel poukázat na nějaké nedostatky, tak to by to asi byla přílišná počáteční rozvleklost a utahanost vyprávění. Jakmile se to ale rozjede, tak to rozhodně stojí za to a skončí to vlastně možná až příliš brzy. Těším se na další řady. (07.01.2018)

1. série: Deuce dokáže oslovit, ale nedokáže vyloženě nadchnout. Je to ve výsledku seriál, který popisuje osudy někdy jednoho bratra, někdy dvou nebo tří bratrů, kteří žijí ve městě, kde vidět kozy je na denním pořádku, a pokud jste neviděli něčí pele, tak jako byste nebyli. K tomu přičteme počátky pornografie, které jsou silně upozaděny, natož, že má jít o hlavní tahák a tím to končí. Své kouzlo to bez pochyb má, ale mě to v zásadních tématech tolik neoslovilo. Věčná škoda jednoduše. Nevím jestli dám šanci druhé sérii. (27.01.2018)