Sherlock: Ohavná nevesta

Prvá časť super, potom sa to začne zamotávať. Ako keby si tvorcovia uvedomili, že netreba byť priamočiary a že treba nejaký riadny dejový zvrat. Ten je ale v zásade vo svojej veľkoleposti veľmi nefunkčný. Je dobré vidieť po dlhom čase staré známe postavy v prostredí ktoré ich vytvorilo. Ale mám pocit, že sa z toho všetkého vytráca nielen nadhľad ale aj zvláštne prepojenie medzi charaktermi. Odrazu mi to príde ploché a prázdne. A Moriarty tentoraz prehráva do neznesiteľnosti. (03.01.2016)

Moffat s Gattisem dření nadsázku a divácký svět jde vývrtky. Je to čistá kokainová zábava, předěl mezi sériemi, který nic neřeší, ani neposouvá. Samostatná hříčka a betaverze kultu sebe sama, které se tolik spílá jenom kvůli tomu, že se čekaly velké věci. Po sebeparodické třetí sérii mi ta míra diváckého nepochopení přijde úsměvná. Každopádně, verzi 4.0 se nebráním ani trochu. I kdyby měl být Moriarty nakonec svým vlastním dvojčetem, klonem, nebo zmrtvýchvstalým přízrakem ze snu. (03.01.2016)

Zpočátku parádní "moderně-oldschoolová" stylovka (chvílemi jsem si fakt přál, aby ten seriál byl takhle koncipovaný od jeho počátku, i za tu cenu, že by tak ztratil značnou část své osobitosti), která se však někdy od poloviny začne stále více utápět ve své překombinovanosti ála Inception na fetu (i když celkově to smysl vlastně jakž takž dává). Škoda, nadprůměrná autoreferenční zábava je to ale stále, přestože tenhle předěl mezi třetí a čtvrtou sérií rozhodně bude spadat do té slabší půlky sherlockovských epizod. 70 % (04.01.2016)

Jako chápu, že to chtěl udělat Moffat strašně meta a společně s Gattisem už si vlastně dělá z diváků tak trochu srandu a zkouší, co ještě vydrží. To bych ještě bral. Jenže to by to muselo celé dávat aspoň v základech trochu smysl a tvůrcům se nesměl jejich "originální" nápad v poslední třetině naprosto rozpadnout pod rukama. Jo, řemeslně to je stále výborné a hlavní dvojice stále perfektní, jen už to prostě svými rádoby svěžími a vtipnými hrátky spíše nudí, než baví. Čtvrté série se začínám upřímně bát. (29.01.2016)

Hodinu jsem chrochtal blahem. Cumberbatchův Sherlock se ve svém původním prostředí cítí jako ryba ve vodě a kolikrát jsem se musel ptát, jestli by celý seriál nebyl lepší, kdyby se odehrával ve viktoriánské Anglii. I když............ . Každopádně tu bylo všechno, co A.C. Doyle servíruje ve svých holmesovských románech. Proč v tom Moffat s Gattisem nepokračovali do konce a rezignovali na samostatné retro, to je otázka, každopádně to udělat měli. Po hodině přišel první skok, díky kterému film ztratil své dosavadní kouzlo a už ho nezískal zpět. Následný zmatek sice nakonec dával jakýs taký smysl, ale celkový dojem mi úplně pokazil. 60% (03.01.2016)