Jáson a Argonauti

Jako malej jsem měl tenhle film nahranej na videokazetě z televize a pořád dokola na něj koukal. No a jako velkej jsem nedávno přečetl práce od Michaela Granta (Zrození Řecka a Klasické Řecko), kde je samozřejmě prostor věnován také řecké mytologii a divadelním tragédiím a tedy logicky i příběhu Jasona, a tak jsem se rozhodl opět si tuto klasiku pustit a nostalgicky zavzpomínat :-) Co se týče vizuální stránky, tak ta je bezpochyby za 5* - kostýmy a kulisy super, no a triky nepůsobí nijak zastarale a vypadají líp než kdejaké dnešní počítařové trikové origie. Např. ani kostlivci ani velký bronzový muž nebo hydra nepůsobí ani v nejmenším úsměvně ... naopak docela uvěřitelně. Příběh samotný už tak silný není ... prostě standardní heroická plavba s několika nástrahami, souboji, zrádcem, krásnou dívkou a zlými králi. Velká škoda, že film postrádá druhý díl a příběh tohoto Jasona tak zůstane otevřený. (11.01.2014)

Italskou kinematografii padesátých a šedesátých let ovládl žánr sword-and-sandal, který diváky ohromoval velkolepými davovými scénami a epickými událostmi ze života řeckých a římských hrdinů. Hollywood se brzy inspiroval a začal točit své vlastní, pochopitelně mnohem nákladnější a kvalitnější verze. Jáson a Argonauti jsou jedním z vedlejších produktů této populární vlny. S nadsázkou by se film dal charakterizovat jako monster movie ve starověkých kulisách. Příběh dodala řecká mytologie a o efekty se postaral geniální Ray Harryhausen. Jsou pochopitelně perfektní, jako téměř všechno čeho se kdy chopil. Za všechny zmíním výborně animované kostlivce z dračích zubů. Díky tomu se dá ignorovat ta spousta nedokonalostí a téměř mi nevadil ani necitlivě ustřižený konec báje. (30.11.2015)

Pečení je radost, Hera je pečení, pojďme se tedy podívat, co velká Bohyně másla upekla v Thesálii potažmo v Kolchidě. "Kéž neprolétla, plujíc v dálnou Kolchidu, loď Argó nikdy jícnem temných Symplégad. Kéž neskácel se nikdy v lesích pélijských smrk pod sekyrou, aniž vesly ozbrojil kdy ruce reků, kteří rouna zlatého šli dobýt Peliovi!" Jak se hezky civilně k tématu vyjadřovalo obyvatelstvo obou zúčastněných zemí ještě dlouho poté, co už se po Kolchidě z Argonautů nemotal jediný (nezaměňovat Argonauty s agronomy, i když i setí a sklizně se tu dočkáme). Bájná Kolchida evidentně po ztrátě rouna přestala být tou zemí míru a štěstí, kterou bývala, když se jim tam ještě ostatky zlatého berana povalovaly. Loď Argó byla skutečně přehlídkou šampionů své doby, testosteron z toho přímo kapal. A ač mám, pochopitelně, která žena by neměla?, poměrně hodně výhrad k Iásonovi, který se nakonec projevil jako bezcharakterní hajzl (film končí akorát včas), musím uznat, že fešák to byl, stejně tak se ale rodičům povedl Pelias a Hylas a vlastně nakonec i poněkud vyšeptalý Héráklés měl něco do sebe. Médea byla jedním slovem sošná. Drak byl působivý, i když z dílny stejného tvůrce se mi víc líbil jednohlavý drak v Sedmé Sindibádově cestě. Kostlivci byli báječní, i když moje šťouravá dušička si nemůže odpustit poznatek, že mandibula na kostře jen tak silou myšlenky držet nebude a taky mi není jasné, jak může oživlou kostru poškodit meč vražený mezi žebra, že po takovém zákroku zemře podruhé (potažmo jako nemrtvý poprvé). A pak, ale to už je vyšší dívčí z logiky - kostlivci podle toho, co pronesl král Aiétés, byli to ti, kdo přišli ukrást rouno, neuspěli, protože drak je zahubil, jak by někdo takový mohl být povolán k pomstě na úspěšném zloději? Ještě tak bych brala, pokud by to bylo odčinění viny. Možná, že se tady něco ztratilo v překladu. Jenže přes to malicherné vrtání do detailů, ty triky jsou úžasné, kolos kolosální, kostlivci kostnatí, bohové božští a hrdinové hrdinní. Pohled na Olymp je stejný, jako v mém velmi oblíbeném o generaci mladším Souboji Titánů, i když Zeus zde není zdaleka tak impozantní a působí trochu jako dobrosrdečný strýček od vedle. Jedno je však jednoznačně dané. Aby byl Olymp Olympem, musí tam být aspoň jedna Bond girl. (11.01.2014)

Kvalitni oldschool antiky neni nikdy dost. Jason je sice o kousicek slabsi, nez Souboj Titanu, ale minimalne trikove je to na srovnatelne urovni, coz z Jasona dela neskutecne nadcasove dilo, vzhledem k tomu, ze vysel v roce 1963, tedy 20 let pred puvodnim Clashem. Obzivly bronzovy titan Talos je naprosto majestatni a souboje s kostlivcema na svou dobu parada. 7/10 (06.01.2013)

,,Nejlépe slouží bohům ti, kteří je nejméně potřebují´´. Zeus. A pak (i když tím poněkud znehodnocuji vážnost citátu, ale nemůžu si pomoct) se mi ihned vybaví výkřik strýčka Skrblíka... ,,To je moje Rouno! Poctivě jsem si ho ukrad!´´ ;-))) Můj top jest samoz. Talos (není totožný s onou planetou z STTOS:) Poseidon, vynořující se z vody, na to nemají Titáni ani omylem a lodní socha Atheny (mrkací, což bylo poněkud horrorové) umístěná proti zvyklosti na zádi. Ta se výtvarníkům povedla. Na co jsem si ale zatím nezvykl (dosud jsem to znal jen v cz) jak angláni vyslovují Jásona/Iásóna jako Džejsna, což mi celý děj ewokovalo postavu zcela jiného žánru a jiných atributů.;-) P.s. ovšem ta absence pořádného zakončení je k vzteku. A pt. II by stejně nebyla, když se film ani nezaplatil. :( (21.02.2022)