Réžia:
Don ChaffeyScenár:
Beverley CrossKamera:
Wilkie CooperHudba:
Bernard HerrmannHrajú:
Todd Armstrong, Nancy Kovack, Gary Raymond, Laurence Naismith, Niall MacGinnis, Patrick Troughton, Nigel Green, Honor Blackman, Jack Gwillim, John Crawford (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Klasický příběh řecké báje o Jasonovi, který hledá pověstné "Zlaté rouno", nabízí divákům řadu soubojů s obludami jako harpyje, hydra nebo obr Talos. Proto s Jasonem musí na Kolchidu cestovat také nejlepší bojovníci v čele s Herkulem. Chrání je bohyně Héra. Ve své době byl film ceněn pro kvalitně udělané triky. (oficiálny text distribútora)
Videá (2)
Recenzie (115)
Tento film som videl pred mnohými rokmi ako malý chlapec a veľmi sa mi páčil, preto keď som videl, že vyšiel na DVD ani chvíľku som neváhal a kúpil som si ho. Dnes už filmová klasika vznikla 5 rokov po úspechu Siedmej Sindibádovej plavby z produkcie Charlesa H. Schneera a známa sa stala hlavne vďaka stop-motion animácii slávneho Raya Harryhausena. Kvalít Sindibáda však nedosahuje, dej je mierne rozvláčny a miestami aj nudný, ku koncu zase dosť zbrklý a nedopovedaný, tiež mi vadil dosť zostarnutý Herkules - ako týždeň pred nástupom do dôchodku. Hudbu opäť zložil výborný Bernard Herrmann a treba poznamenať, že hlavný motív je veľmi vydarený. Zostavenie záverečnej bitky Jásona (Todd Armstrong) so siedmimi kostlivcami trvalo Rayovi Harryhausenovi 4 a pol mesiaca, okrem toho vytvoril pre film ešte postavy harpií, titana Talósa a hydru, ktorá strážila Zlaté rúno. Film oplýva celým množstvom filmových chýb. Stačí si len všimnúť ako nedokonalo je zostrihaná scéna, kedy Herkules a Hylas stoja v údolí pred sochou Talósa. Tu: http://www.youtube.com/watch?v=I5gkqxqCHiI&feature=related. ()
Pečení je radost, Hera je pečení, pojďme se tedy podívat, co velká Bohyně másla upekla v Thesálii potažmo v Kolchidě. "Kéž neprolétla, plujíc v dálnou Kolchidu, loď Argó nikdy jícnem temných Symplégad. Kéž neskácel se nikdy v lesích pélijských smrk pod sekyrou, aniž vesly ozbrojil kdy ruce reků, kteří rouna zlatého šli dobýt Peliovi!" Jak se hezky civilně k tématu vyjadřovalo obyvatelstvo obou zúčastněných zemí ještě dlouho poté, co už se po Kolchidě z Argonautů nemotal jediný (nezaměňovat Argonauty s agronomy, i když i setí a sklizně se tu dočkáme). Bájná Kolchida evidentně po ztrátě rouna přestala být tou zemí míru a štěstí, kterou bývala, když se jim tam ještě ostatky zlatého berana povalovaly. Loď Argó byla skutečně přehlídkou šampionů své doby, testosteron z toho přímo kapal. A ač mám, pochopitelně, která žena by neměla?, poměrně hodně výhrad k Iásonovi, který se nakonec projevil jako bezcharakterní hajzl (film končí akorát včas), musím uznat, že fešák to byl, stejně tak se ale rodičům povedl Pelias a Hylas a vlastně nakonec i poněkud vyšeptalý Héráklés měl něco do sebe. Médea byla jedním slovem sošná. Drak byl působivý, i když z dílny stejného tvůrce se mi víc líbil jednohlavý drak v Sedmé Sindibádově cestě. Kostlivci byli báječní, i když moje šťouravá dušička si nemůže odpustit poznatek, že mandibula na kostře jen tak silou myšlenky držet nebude a taky mi není jasné, jak může oživlou kostru poškodit meč vražený mezi žebra, že po takovém zákroku zemře podruhé (potažmo jako nemrtvý poprvé). A pak, ale to už je vyšší dívčí z logiky - kostlivci podle toho, co pronesl král Aiétés, byli to ti, kdo přišli ukrást rouno, neuspěli, protože drak je zahubil, jak by někdo takový mohl být povolán k pomstě na úspěšném zloději? Ještě tak bych brala, pokud by to bylo odčinění viny. Možná, že se tady něco ztratilo v překladu. Jenže přes to malicherné vrtání do detailů, ty triky jsou úžasné, kolos kolosální, kostlivci kostnatí, bohové božští a hrdinové hrdinní. Pohled na Olymp je stejný, jako v mém velmi oblíbeném o generaci mladším Souboji Titánů, i když Zeus zde není zdaleka tak impozantní a působí trochu jako dobrosrdečný strýček od vedle. Jedno je však jednoznačně dané. Aby byl Olymp Olympem, musí tam být aspoň jedna Bond girl. ()
´The Clash of the Titans´ (1981) mám predsa len o niečo radšej, ale aj Jason a jeho Argonauti sa snažia a vychádza im to. Dobré triky Raya Harryhausena, vypäté emócie, mužní muži, rozhodné ženy a dobrodružstvá. Nie je mnoho filmov, ktoré mytológiou nenudia alebo nie sú smiešne svojou urputnosťou. Samozrejme tvorcovia tohto filmu si mytológiu upravili podľa svojich potrieb, aby nemali priveľa postáv a bohov a aby sa dej nekomplikoval. ()
Nemá smysl poukazovat na vypuštění 90% báje, na spoustu nesmyslů a odlišností (například brutálně zestárlý Herkules). Tohle je je prostě nesmrtelná a nestárnoucí heroic-fantasy, spolu se soubojem Titánů první z tohoto žánru, kterou jsem viděl. Když se na tenthle film koukám, zase je mi 12 a s vypoulenýma očima koukám na všechny ty kostlivce, harpyje, hydry a obří bronzové sochy, proti kterým hrdinové bojují. PS: Pro fandu Herkula a Xeny je dost zvláštní sledovat Héru jako hodnou bohyni :-) ()
Na triky bohatí film avšak neviem.. nechcem mudrovať ale pri niektorých scénach som mal pocit že tam bolo "naplácané" príliš veľa a pri iných som mal zase pocit že to mohli bez problému rozvinúť. Súboj Titanov sa mi z tohoto hľadiska zdá byť lepší ale je zase o 20 rokov mladší čo takisto robí veľa. Dalo sa na to pozrieť v pohode a nenudil som sa pri takýchto filmov by som čakal oveľa dlhšiu stopáž 100 minút to je v pohode. Vrchol filmu je záverečný súboj kostlivcov to bolo teda poriadne premakané. ()
Galéria (68)
Zaujímavosti (17)
- Po deviatich týždňoch nakrúcania sa štáb vrátil do London's Shepperton Studios, kde začal Ray Harryhausen s prácou na špeciálnych efektoch. (curunir)
- V rané fázi vývoje filmu se počítalo s účastí dvojčat kentaurů, Scyllase a Charybdise, a také tříhlavého psa Cerebuse. (HellFire)
- Sedmihlavá Hydra a její animace pomocí techniky stop-motion byla pravděpodobně nejsložitějším samostatným stvořením, na kterém kdy Ray Harryhausen pracoval. Sám k tomu poznamenal: „Někdy jsem zapomněl, zda má tahle hlava jít dopředu nebo dozadu, a tahle směrem nahoru nebo dolů. A spousty dalších potíží s ostatními hlavami, bylo to docela matoucí." (ondradvori)
Reklama